Reportáž z letního tábora Léto bez hranic 1 v roce 2012. Budeme se snažit, podle možností připojení, dávat sem aktuální informace o dění z našeho letního tábora letošního Léta bez hranic 1 (1.7. – 13.7.2012) a nějaké fotečky.
NA TÁBOŘE MÁME ŠPATNÉ INTERNETOVÉ PŘIPOJENÍ, PROTO JSOU REPORTÁŽE S MÍRNÝM ZPOŽDĚNÍM.
ODJEZD: Přípravy vrcholí, odjezd z tábora podle plánu, cca 11 hodin. Příjezd od Prahy podle plánu, cca do 13 hodin.
10.7.2012
Dnešní ráno bylo něčím odlišné od předchozích. Čekal nás celodenní výlet. V malých batůžcích měla většina táborníků (děti, které si tuto činnost přiobjednaly v přihlášce na tábor) sbalené plavky, ručníky a šampony, k nim po snídani přibyl balíček s kuřecím řízečkem a jinými dobrotami pro budoucí plavce a tobogánové jezdce a hurrá!, směr Aquapark Příbram. Druhá a menší část táborníků se proměnila v objevitele přírodních a kulturních památek. Do tábora nám přijely autobusy a odvezly nás do Příbrami a neaqua děti odjely přes podbrdí vstříc zámku Březnice. Den byl báječný. Příbramští plavci se také kulturně vzdělali na Svatém kopečku a Březničtí hráli po cestě sportovní hry, zkrátka každý jeden z táborníků se dozvěděl či zažil něco nového. Po večeři se nejstarší děti vzdělaly v praktické první pomoci, takže vás všechny zachráníme až přijedeme, ostatní si hrály v oddílech. Dozvuky zvuků klokotajícího tobogánu a zvuků ozvěny v prostorách Březnického zámku nás uspaly do spánku, dobrou noc.
9.7.2012
Ranní sluníčko nám krásně rozehřálo svaly, což se nám náramně hodilo. Posilnění snídaní – výbornou rybičkovou pomazánkou s rajčátkem, jsme se na dvě party, malí a velcí, vydali do lesa mezi stromy, kde předchozí odpoledne a večer vyrostlo nádherné lanové centrum s nízkými lanovými překážkami (pro všechny děti) a vysokými lanovými překážkami pod vedením profesionálních instruktorů (pro děti, které si tuto zábavu přiobjednali v přihlášce). V nízkém lanovém parku bylo 6 atrakcí ve výši dospělého člověka, kde si všichni lezci a šplhouni vyzkoušeli všechny fígle a cheaty lezeckého umění. Zlatý hřeb lezeckého dopoledne, labyrint lan, uzlů, stupátek a karabin, se rozprostřel o něco výše ,těsně v sousedství bytu veverky a datla, cca 7 m nad zemí. Tady si odvážní malí a velcí táborníci, za asistence a jištění profesionálů, vyzkoušeli výlez a pohyb ve výšce a pak jištěné slanění. Helmy a postroje nám móóóóóc slušely. Pohyb na čerstvém vzduchu nám vyvolal kručeníčko v žaludcích a už tu byl oběd, takže vyřešeno.
Polední klid byl zatím nejklidnější za celý tábor, svaly musí regenerovat…… Mezitím dopoledne probíhala příprava na oblíbenou hru Živnosti, takže odpoledne byly vyvěšeny koncesní listiny a hned nato se otevřely brány obchodů a obchůdků. Potom už podnikatelé začaly lákat zákazníky a budoucí milionáři předváděli svůj talent.
Po večeři jsme se jeli podívat až do daleké Číny, kam se za námi vypravil Indiana Jones. Už si totiž vyléčil zranění z úvodní etapy, a tak nám mohl pomoci najít mistra světa v ping-pongu a velkého hádankáře Li-Jua. Proč zrovna jeho??? To on měl poslední klíč k pokladu boha Sobénia, ale slíbil jej vydat až po zodpovězení hádanek během etapové hry…..
Sluníčko zapadá, hádanky jsou rozluštěny, klíč k pokladu získán a nám se už klíží víčka, dobrou noc, zítra nás čeká celodenní výlet , hurá.
8.7.2012
Ráno nás čekalo jednak sluníčko a jednak třetí díl kroužků, kdy jsme se zdokonavovali ve svých schopnostech tance, výtvarného umění, sportu či zálesáctví nebo v deskových hrách. Dokonce do tábora dorazili výletníci na koních, kteří dovolili dětem, aby jejich oře pohladili.
PŘEKVAPENÍ – opravdická bomba však přišla až odpoledne, kdy náš tábor navštívil známý umělec a zpěvák XINDL X a zazpíval si s dětmi své největší hity, novinky z připravovaného alba nebo známé písně, jako například: „Láska v housce“, „Voda živá“ od Anety Langerové nebo svou přetextovanou píseň od kapely Aqua – „Barbie girl“. Po koncertě ještě všem zájemcům (tedy všem) rozdával autogramy. Xindl X byl jen pouhopouhým předskokanem slavných hvězd, které přijely na večerní táborovou Megashow. Jiří Macháček ze skupiny Mig 21, Shakira, Lady Gaga, Barbora Poláková a další rozjásaným dětem předvedli své nejlepší songy. Koncert to byl obrovský a po něm ještě následovala diskotéka a pak spánek. Blažený spánek naplněný sny, ve kterých znovu zpívaly zmíněné hvězdy…
7.7.2012
Probuzení do lehce zamračeného rána nám vůbec nezkazilo náladu, nepršelo a hned po snídani a divadlu jsem se vrhli do další etapovky, která nesla jméno Katakomby. Jako dobrodruzi, cestovatelé a táborníci v jedné osobě, jsme měli na základě lehce zašmodrchaného zadání nasbírat hmotu H v čase T a v množství M. Že tomu nerozumíte? Nevadí, nechte si to doma vyprávět. Každopádně se všichni báječně bavili. Naše praktikantky už pečlivě zpracovávají data a výsledky společně s diplomy a odměny nás zítra neminou. Obědem nás rozvrtěly vrtulky s vepřovým masíčkem, které nažhavily mozkové závity, což bylo na odpoledne opravdu třeba. Přijel totiž „Tonda obal“a jeho tým. Sympatický mladík a slečna nám pomocí hry domino, puzzle a vtipnou přednáškou řekli, jak je důležité třídit odpad a dozvěděli jsme se spoustu nových věcí, třeba chyták, kam hodíte okenní sklo, do zelené, nebo bílé popelnice? Aha! Po večeři nás vedoucí hecovali k fotbalovému matchi, ostatní fandili, no atmosféra byla jak na Euru, vlajky, mexické vlny…. a kdo vyhrál ???… samozřejmě MY!!! Po večerníčku nás zdravý, čerstvý vzduch ukolébal do spánku, dobrou noc…..
6.7.2012
Hned od rána bylo nádherné počasí, při kterém jsme se mohli vrhnout na kroužky. Tedy zatímco jedni se protahovali ve stínu před tím, než se začali věnovat softbalu, lakrosu či stolnímu tenisu, ostatní vyráběli okrasné kolíčky a nacvičovali tanec na večerní diskotéku. Zálesáci šli na výlet do Rožmitálu, kde se podívali do místního muzea s interaktivními prvky k tematu workshopu. Na oběd, ke kterému byla pořádná flákota hovězího masa s bramborovým knedlíkem a se zelím, byli všichni v čas zpět.
Odpoledne jsme se šli koupat a vozit na lodičkách, využít tak beze zbytku nádherného dne. Opět se začaly nad táborem stahovat mračna a z dálky hřmělo, ale slejvák se táboru vyhnul velkým obloukem a tak vše proběhlo bez problémů. K večeři jsme měli velmi oblíbené buchtičky se šodó a po večeři vypukla diskotéka, kdy už se zapojilo do tance více dětí, než na diskotéce první.
Když se setmělo, mohli jsme se vydat na noční hru, kdy jsme bránili svíčku v kruhu před vedoucími, kteří nabíhali ze tmy a snažili se jí sfouknout. Vesměs se dařilo a odolali jsme. V jedenáct jsme už byli zpět v táboře… na chatičkách… v postýlkách … v říši snů…
5.7.2012
Dnes ráno jsme se probrali do nového dne a nemohli si u snídaně nevyprávět, že to byla první noc bez deště, a že je docela hezky. Přesto výletníci směřující na Rožmitálský ranč, sbalili do batůžků pláštěnky. Naštěstí je nepotřebovali a jízda na koních i následná procházka zpět, se odehrály v pěkném počasí. Ten, kdo nejel na koně, učil se v táboře umění záchranářskému či věnoval oddílové činnosti se svými nápaditými oddíláky.
Po obědě a poledním klidu jsme se rázem ocitli v hlubokém Amazonském pralese, kde jsme potkali místního šamana Frankenstýna, který by měl vlastnit třetí klíč k pokladu Boha Sobénia. Samozřejmě, že v tom byl zase háček a nebylo to jen tak. Klíč totiž slouží místnímu kmenu Uta-uta jako talisman, který je chrání před kmenem lidožroutských Brutů. Jeden člen státu byl na začátku hry odtažen hluboko do pralesa, prošel cestu až ke klíči a poté zbylým členům svého týmu svou rukou nakreslil mapku a dovedl tak zbytek týmu své Země až ke klíči. Někomu se to podařilo po dvaceti minutách a někdo bloudil pralesem i dvě hodiny, ale všichni to zvládli.
Zatím v táboře rostlo ohniště na večerní opékání buřtů. Sice se už zase začalo na obloze smrákat a z daleka promluvila obloha několikerým zahřmněním, ale naštěstí následná přeháňka byla jen slabá a krátká. Tak se mohlo zmíněné špekáčkování uskutečnit. Děti si sedly do kruhu kolem ohně a zpívaly spolu písně za doprovodu kytary. S klacky nad živlem se vystřídaly všechny děti a tak mohly jít do svých chatiček spokojeny a natěšeny na další den.
„Dobrou noc“ se neslo táborem, neboť dnes to bylo opravdové táboření.
4.7.2012
Sluníčko už od rána začalo vysoušet vodu z louží a loužiček z předchozího dne a noci a zahřívalo svými paprsky těla rozcvičujících se dětí a dětiček v našem táboře. Snídaně s teplým kakaem pak krásně zahřála v žaludcích a po nástupu už se všichni těšili na dopolední program a bylo na co!!! Malé děti se převtělily za cowboys a cowgirls a na ranči u pana Henkla absolvovaly jízdu na místních anglických plnokrevnících Tondovi a spol. za pomoci samotného rančmistra a jeho asistentek. Děti byly nadšené a po cestě zpět vše probíraly. Mezitím v táboře naše šikovné zdravotnice z ARO Motol, názorně a mateřsky vysvětlily starším dětem zásady první pomoci. Snad nově nabité znalosti nebude potřeba testovat, ale do života se hodit budou.
Oběd v hladových žaludcích zmizel jak Kajínek z věznice a na konci poledního klidu se konalo divadlo, kde šejk obdaroval hrdiny Asterixe, Kumawakamaru a Kwanga Bonga Bonga, druhým klíčem za včerejší boj s mumiemi - Sláva vítězům a čest poraženým!
Odpoledne, když sluníčko neúnavně vysílalo své horké paprsky, si děti vyzkoušely venkovní hry v oddílech ve stínu stromů přilehlého lesa. Krupičková kaše se kuchařkám povedla, byla jak od maminky a dodala energii na večerní program v oddílech, malé děti si vyzkoušely hru pyramidy, kterou vám jistě doma vysvětlí. Sprcha a vlahý večerní vzduch děti příjemně ukolébaly do spánku, áááá, už se mi klíží víčka…tak zase zítra ahój
3.7.2012
Dopoledne jsme začali oblíbenými workshopy – kroužky. Jedni se věnovali sportům, další tanci, deskovým hrám, výtvarce a jiní zálesáctví. Tento program nás čeká do konce tábora ještě třikrát a tedy je skoro jisté, že nikdo neodjede bez nově nabytých schopností. Vždyť kdo uměl před táborem namalovat svoji ruku ve 3D? Nebo znal sport, jako je lakros? Jak najít v lese sever díky lišejníku?
Odpoledne jsme se rázem octli v Egyptě, kam nás poslal Maestro za šejkem Aton-ibn-Lapínem, který ve svém držení má jeden z klíčů. Odmítal jej vydat, až jsme ho přesvědčili, že musí po něčem na světě hodně toužit, a že je to něco, co si nekoupí ani za všechny peníze, které získává těžbou „černého zlata.“ A skutečně. Po chvíli přemýšlení pravil, že když mu doneseme všechny poklady, které jsou skryté v Cheopsově pyramidě (v té nejtajnější komůrce), tak nám klíč vydá. Ovšem byl v tom háček. Krvelačné mumie střežily cestu k pokladu. Nebáli jsme se a statečně jim čelili, až jsme vynosili všechny poklady dávno mrtvého faraona. Zítra se sejdeme znovu se šejkem a snad dodrží svůj slib.
K večeru začalo opět mírně pršet a tedy jsme se uchýlili pod ochranu hlavní budovy, kde se dají hrát různé hry v místnosti.
Čistí z teplé sprchy a unavení z náročného dne, jsme šli na kutě…
2.7.2012
Ráno jsme se probudili opět do slunečného dne. Dopoledne měly děti oddílovou činnosti a tak měly možnost jít konečně poznávat i okolí kolem tábora. Zahájily mezirodová klání a k svačině si na přilepšenou nasbíraly borůvky a lesní jahody, kterých je tu spousta.
K obědu jsme měli svíčkovou. Následoval polední klid, po kterém se znovu objevil tajemný Maestro ve scénce, kdy připravoval jednohubky na recepci, při čemž si vzpomněl, že sice zná hrdiny, které si pozval, ale nezná národy, ze kterých pocházejí. Tedy požádal, jestli by se v rámci recepce nemohly národy prezentovat. A tak se i stalo. Děti během půl druhé hodiny secvičily scénky, ve kterých přiblížily země: Austrálii, Egypt, Indii, Grónsko, Francii, Velkou Británii, USA, Kanadu, Zambii, Českou Republiku, Itálii a Japonsko. Maestro se svými rádci – Indianou Jonesem, ošetřující lékařkou Starkovou a nejlepší kamarádkou bájné hrdinky Xeny Gabrielou, tyto prezentace patřičně vyhodnotili a báječně se při tom bavili. 
Po večeři následovala taneční párty, při které se tanečníci vrtěli do různých disko rytmů. V devět večerníček – Báječný lovec Pampalini. Jen co děti ulehly do svých pokojů a chatiček, tak začala velká bouřka, ale všichni jsme v pořádku a stejně tak naše obydlí. Zítra se podíváme do Egypta, tak nám držte palce ať vše zvládneme.
1.7.2012
Dnešní den byl pro mnohé mimořádný. Pro ty, kteří jeli poprvé na tábor o to víc, že snad ještě nikdy nezažili takovýto příliv nových kamarádů. V autobuse nikdo nezlobil, tedy alespoň v autobuse číslo dva. V prvním to však jistě vypadalo stejně. Cesta utekla jako nic a když jsme se vysoukali ven a posbírali svá zavazadla, rozdělili jsme se do oddílů podle věku a ubytovali se. Ve dvanáct jsme měli oběd. Nazval bych to pro mnohé, jako „nárazovou vlnu.“ Je totiž jistě velmi těžké opustit maminky a tatínky a o to těžší může být opuštění maminčiny kuchyně. Přesto si nikdo nestěžoval na Znojemskou omáčku s rýží a párkem a dokonce si i někteří šli přidat. Po obědě následoval polední klid, kdy si někteří hráli klidové hry a staří známí, kteří se znají už z předchozích let, pokračovali ve vypravování historek a navazovali na radosti, kterými se zabavovali před rokem. Po poledním klidu se jich opět ujali jejich vedoucí, aby si s nimi zahráli několik dalších seznamovacích her či je provedli úspěšně zdravotním filtrem.
K večeři pak byly zapékané těstoviny, proti kterým už tuplem nikdo nic nenamítal. A po večeři první táborové divadlo, kdy se děti seznámily nejprve s tajemným Maestrem, kterému Indiana Jones přinesl první klíč ze čtyř. Když se klíče spojí, tak… ale o tom více až zítra, kdy se vše objasní na recepci na zámku Sob, kterou právě Maestro pořádá pro hrdiny ze všech koutů světa, které sezval. Indiana sice klíč přinesl, jenže nevyvázl bez zranění a tedy je jako hledač pokladů k ničemu a děti jej musí zastoupit. Děti se tak seznámily dále s hrdiny, ke kterým se postupně připojily. S chytrým Asterixem, superhrdinským SuperHero, se spanilou princeznou Sacagewou z indiánského kmene Šošonů či africkou šamankou Konga Bongou a mnohými dalšími…
Jak to bude dál?
Uvidíme zítra…
