Reportáž z letního tábora Léto bez hranic 3 v roce 2011. Budeme se snažit, podle možností připojení, dávat sem aktuální informace o dění z našeho letního tábora Léta bez hranic 3 (25.7. – 6.8.) a nějaké fotečky.
Pro rodiče: V táboře je klidná situace, program běží podle plánu. Internet nám na táboře při oblačnosti vůbec nefunguje a nejbližší signál je cca 10 km daleko. Proto jsou reportáže online a fotky dodávány opožděně, omlouváme se.
PŘÍJEZD DO PRAHY PODLE PLÁNU, T.J. 6/6 VE 14 HODIN.
3.7.
Probudili jsme se do nádherného dne a hned při rozcvičce, která byla dnes netradičně hromadná, jsme zjistili, že dnes budeme slavit dionýsie. Dopoledne je ještě ve znamení oddílové činnosti, ale blíží se okamžik, kdy si po skupinkách vymyslíme, jak potěšit boha zábavy a radosti. Musíme skupinovým tancem uctít svého boha, vytvořit sousoší pro potěchu samotného Dionýsa a pak to vše večer předvést. Venku pak proběhne diskotéka spojená s velkým táborákem. Užijeme si večer plný tance, zpěvu a radosti. Snad bude Dionýsos spokojen.
2.7.
Dnes nás navštívila kontrola hygienické stanice Jihočeského kraje, kontrolou jsme prošli bez problémů.
Dnes budeme mít nabitý den. Konečně je hezky, svítí na nás sluníčko, prostě ideální den na hry. Dopoledne jsme se snažili získat krev dalšího hrdiny. Byl to složitý úkol, na naší cestě jsme museli porazit mnoho mýtických postav, které nás sužovali doslova na každém kroku. Velké štěstí, že se nám podařilo dostat z Héfaista, jak s nimi máme bojovat. Po úporných bitvách jsme pokořili poslední Gorgonu, minotaura i fúrii a konečně si můžeme oddechnout. Blížíme se k okamžiku, kdy budeme mít všechno potřebné a svrhneme vládce bohů.
Odpoledne jsme však nelenili a vydali se po stopách Odyssea. Museli jsme projít všemi nástrahami, jimiž musel čelit tento řecký hrdina. A musím říct, že se nám to podařilo snad lépe než jemu. Zpěvem jsme uchlácholili syrény, přechytračili krále Mida a také jsme uchránili Odysseovu prapradceru před jejich nápadníky. Prostě úspěšný den.
Večer jsme se rozešli ke svým oddílům a hráli další hry. Ale tma přišla rychle a my se vydali spát.
1.7.
Dnes nás čekal celodenní výlet do města Tábora. Ráno jsme všichni dostali balíčky (včetně řízku :-) ) a šli procházkou na vlak. Zde na nás už čekali naše dva přiobjednané vagony a vyrazili jsme cestou do Tábora. Cesta proběhla příjemně, některé děti sledovaly okolní krajinu a užívaly si jízdu vláčkem (pro některé první v životě!), jiné hrály hry nebo řešily slovní hříčky. V Táboře jsme, stejně jako v táboře, hráli etapu celotáborové hry, v rámci které jsme poznali Tábor (náš tábor už známe), navštívili jsme muzeum a místní strašidelné podzemí, kde jsme potkali minotaura a shlédli krátké divadlo (ti vedoucí si vozí kostýmy i na výlet do města, jsou asi vážně bez hranic…). Následoval kontrolovaný rozchod po centru města Tábora (škoda, že nám vedoucí zakázali kupovat si domácí zvířátka, králíček a křečci byli tak krásní a rodičům by se určitě moc líbili, a to nemluvím o těch prima červech pro dědečka na ryby) a přesun vláčkem zpátky do našeho tábora. V Táboře bylo dobře, ale v táboře je nám nejlíp. :-)
Na základě doporučení od hygienické stanice jsme v Táboře nenavštívili místní aquapark, všem rodičům kteří připlatili dětem aquapark vrátíme peníze na účet. Mrzí nás to, ale doporučení jsme raději respektovali. Omlouváme se.
31.7.
Počasí se nezlepšilo, Zeus se procházel v podobě deště po zemi a smál se, Héra se plížila kolem v převleku za zimu a chechtala se také. Nedá se nic dělat, po snídani jsme se rozešli ke svým oddílům a bavili se navzdory počasí. Po výborném obědě jsme s hrůzou zjistili, že se sice zvyšuje počet hrdinů, kteří nám poskytli svou sílu, ale stále neznáme zaklínadlo, kterým se jejich síla, tedy krev, spojí. Proto nastal čas podívat se k Amazonkám. Ty mají za sebou pohnutou historii. Amazonky kdysi žili se svými muži. Amazony. Ti však měli mnoho chyb, které velice rozčilovaly jejich bojovné ženštiny. Těm zanedlouho došla trpělivost a své mužské protějšky vyhnaly. Avšak s jednou výjimkou. Nejstarší pár zůstal spolu. Byli však nuceni opustit území jak Amazonek, tak Amazonů. Navíc mají to, co nás zajímá. Jakožto stařešinové svého kmene mají k dispozici veškerou moudrost a znalost svého národa, proto znají i velké zaklínadlo, předávané z generace na generaci. Musíme je najít.
To se nakonec opravdu podařilo, známe zaklínadlo, teď zbývá pouze rituál a všechna krev. Konec Dia a Héry se blíží. Zítra nás čeká celodenní výlet, takže brzy na kutě.
30.7.
Nový den nás příliš nevítal, Héra a Zeus seslali na nebe husté mraky, velice nepříjemné, ale nemohlo nás to rozhodit. Rozhodli jsme se, že nás žádná katastrofa nepřekvapí a hlavně neotráví. Dopoledne jsme se proto rozhodli, že nejlepší bude pro ostatní bohy připravit v soutěži Ano, Die! Nějaké zábavné pokrmy. Tentokrát si porota velice pochutnala, jak je vidět, věk nerozhoduje o kvalitě jídla. 6. a také 4.oddíl se vytáhly. Nesmíme také zapomenout na další část Velmi řeckých vztahů. Opět se smrtelníci vytáhli a zparodovali dění na Olympu na jedničku. Po poledním klidu náš čekal jarmark. Všichni jsme si připravili obchody a služby, které jsme nabízeli ostatním. Bylo to nutné. Pod područí Dia a Héry se totiž dostal bůh spánku Hypnos. Ten na všechny seslal kouzlo spánku a jediná možnost, jak ho zlomit, je činnost. Povedlo se. Kledba byla zlomena a navíc jsme vydělali spoustu fufňů. Prostě paráda. Po večeři jsme se rozešli ke svým oddílům a pod střechu. Zeus a Héra na nás totiž seslali nekončící déšť. Snad toho zítra vládcové bohů nechají.
29.7.
informace pro rodiče:
Řečtí bohové jsou k nám milostiví a odehnali od nás virózu, kterou na nás předevčírem seslali. Dnes už jsou, až na několik jedinců, všichni zdraví. Děkujeme všem rodičům za pochopení a důvěru v námi přijatá opatření. Já osobně velice děkuji všem vedoucím Léta bez hranic 3 za zvládnutí situace a pomoc kde bylo potřeba, celému vedení tábora za klidné a věcné řešení problému a Standovi Vlkovi a zdravotníkům za obětavé a absolutně perfektní řešení každého nemocného dítěte. Byli jste skvělí! Pepa Valter
reportáž:
Ráno bylo trochu zamračené, ale to nám nezabránilo nadšeně zhltat bohatou snídani. Po ní nás čekalo další kolo výzdoby, Antického Zpravodaje a samozřejmě také soutěže Ano, Die! Vaření nás překvapilo, opravdu jsme netušili, že naše jídla jsou poživatelná, nicméně odborná porota usoudila, že to lze i spolknout, takže úspěch. Jenom škoda, že to nemůžeme ochutnávat, ale co se dá dělat. Pravidla jsou pravidla.
Po obědě následovalo pokračování příběhu. Tentokrát naši bohové zkusili vyzvat vládce bohů, Dia a Héru. Zkusili to, ale neměli šanci. Jsou prostě stále příliš mocní. Navíc si božští vládcové uvědomili, že Héfaistos poštval všechny proti nim. No, z našeho pohledu, není se čemu divit. Nešťastní bohové, prchajíce z dosahu mocných vládců, však alespoň získali možnost naleznout dalšího hrdinu. A to mocného Iásona. Jeho argonauti, dříve bojovný národ, se dnes zabývá obchodem. Zajímavé je, že obchodují s titány, polobohy, Amazonkami, prostě s kýmkoliv. Také jsme zjistili, že sem tam střelí Hádovi, vládci podsvětí, nějakou tu mňamku. „Hádés?“ Řekli jsme si. To je naše šance, ten určitě ví, kde Iásona najdeme. Ale jak se k němu dostat? Nejmenší to již zvládli, dokázali naleznout řeku Stix a setkali se s vládcem podsvětí. Těm však pomohl kronikář Arciarchivář a také chromý bůh, Héfaistos, kteří však zmizeli neznámo kde. Musíme si pomoct sami a dodat Hádovi ony mňamky, na které se tak těší. Třeba pak bude mít dobrou náladu a pomůže nám. Netušili jsme, že se lze proobchodovat až do podsvětí, ale v antickém řecku je možné ledacos. Nakonec se nám podařilo odměkčit ponurého Háda, přeci jen banán s rohlíkem nevidí tak často. Pomůže nám.
Ale to už nás čekala večeře. A po ní? Dobrá zpráva, přijel mobilní amfiteátr se svou improvizační divadelní dramatickou tvorbou. Jsme moc zvědaví, jak se jim to povede. Herci se převlékli za opravdové bohy a my jsme mohli určovat téma i průběh toho, co mají hrát. Byla to velká sranda. Náhle se zjevil Héfaistos (to brzy) a vyzval nás, abychom rychle pospíchali. Hrdinové, které jsme zachránili z jejich úkolu přichází z podsvětí. Je čas požádat je o jejich sílu. Jejich krev. Vydali jsme se proto všichni k ústí řeky Stix, naštěstí nás mohli vést nejmenší a také chromý bůh. Tam jsme ukecali převozníka, podplatili vepřovou kýtou Kerbíčka, jehož otec, velký Kerberos, tříhlavý ochránce podsvětí, mu přenechal svůj úkol s tím, že nutně potřebuje dovolenou, a čekali, až se hrdinové zjeví. Ti naštěstí ocenili naši pomoc a předali nám svou moc. Nyní se již blížíme k době, kdy budeme moct zbavit Héru a Dia jejich trůnu. Ale na to si ještě budeme muset počkat, přeci jen, stále to není dost. Navíc je čas jít spát.
28.7.
Nový den nás přivítal sluníčkem a optimismem. Proto jsme se rozhodli, že je čas trochu zvelebit naši řeckou zemi. Někteří z nás se proto vrhli na výzdobu chrámů svých bohů, jiní zase začali vydávat první, světově unikátní (žel lehce bulvární) deník Antický Zpravodaj. Rozhovory, články, přílohy a drby, to vše v grafickém kabátku nás, obyvatel Řecka. Byla to sranda. Navíc si nejstarší oddíl připravil první část divadelní série našeho teleamfiteátru: Velmi řecké vztahy. Již se těší, až ho zítra odehraje… No a nesmím zapomenout na naši soutěž Ano, Die! Jinak také nazývanou Prostřeno před bohy. Dostali jsme za úkol z dodaných surovin vyrobit pokrm hodný bohů. Bohužel jsme naše výtvory nemohli ochutnat, ale polobožská porota si moc pochutnala. Tedy alespoň se tak tvářila.
Po obědě jsme dostali další úkol. Krev hrdiny trošku netradičního, a to Orfea. Pěvce, jehož hudba byla tak uhrančivá, že dokázal nemožné. Vlk a beránek, hadi, štíři, laňky, prostě všechna zvířátka se seběhla, aby mohla poslouchat jeho podmanivou hudbu. Něco z této moci potřebujeme. Nebylo tedy zbytí. Musíme získat jeho krev. Ale jak? V hlubokém hvozdu na severu Řecka ve své temné věži žijí dva mocní černokněžníci. Temnosus a Zlounus. Jen oni znají místo, kde je možné nalézt Orfea. Ale co po nás budou chtít? Nakonec se ukázalo, že potřebují pouze jediné. Chtěli po nás, abychom jim pomohli s jedním velkým kouzlem, ukázalo se, že touží znovu omládnout. To pro nás nebylo nic složitého. Nastudovali jsme zaklínadla, která jsou rozesetá všude po světě a nadšeně je předříkali líným černokněžníkům. Za svou pomoc jsme dostali odpověď. Ale hodina pokročila a nám nezbývá, než hledání Pěvce nechat na zítřek. Ostatně, teď již stačí si pro něj jenom dojít.
A čekala nás večeře. Po vynikajícím gurmánském zážitku následoval klidový program, přeci jen, byli jsme ještě unavení a potřebovali jsme odpočinek. Dionýsos proto zapřáhl své mocné síly zábavy a seslal na zemi hýbající se obrázky. Tvrdil, že se tomu říká v daleké budoucnosti film. No a pak na kutě, těšíme se na další den.
26.7.
Po snídani jsme se rozešli na oddílovou činnost. Naši vedoucí si pro nás připravili spoustu zábavy, tak si ji užíváme. Po obědě nás čeká další etapa našeho putování za svrhnutím Dia a Héry. Moudrá Palas Athéna pátrala ve svých knihách a potvrdila si, co už stejně dávno tušila. Je nutné navštívit Pýthie, věštkyně z Delf. Ale to není jenom tak. Pýthie se odmítají bavit s kýmkoliv, kdo neuhádne Hádanku Věčnosti. A jak ji získáme? No, v okolí Delf žije mnoho bytostí. Dobrých i zlých, co mají však společné, je jejich nenávist k věštkyním, a to, že každý z nich zná část hádanky. Stačí, abychom jim pomohli v jejich údělu a snad nám pomohou.
Pýthie, odporné babizny s jedním společným okem, nám nakonec věnovali svou věštbu:
„Smrtelníci, není na světě moci, která by svrhla vládce bohů. Avšak podsvětí takovou moc má. Slyšte naši moudrost. Musíte získat krev antických hrdinů a pak ji mocným rituálem spojit a vytvořit tak Génia, spojení moudrosti a síly antických legend v jedné bytosti. Pak máte šanci uspět.“
Ale kde se krev hrdinů nachází? A bude ji jednoduché získat? Nerudné Pýthie nás však vyhnaly. Na tyto otázky si musíme hold odpovědět sami. Není ale nic, co by nás mohlo zastavit. Věřim, že to zvládneme.
Ale stále zůstává jeden problémek. Zeus a Héra, unuděný páreček, sesílají katastrofy na naši zem a Olympia, město, v němž jsme doposud žili, se pomalu bortí pod tíhou moci vládců bohů. Ale není nic ztraceno. Řecko je velké a nic nám nebrání postavit město jiné, lepší. Za naše putování a za úkoly, které dostáváme od našich bohů, si totiž můžeme koupit obytné budovy, chrámy a také mocné stavby, které naše město ochrání před hněvem Dia a kruté vynalézavosti Héry. Olympia je opuštěna. A jaké z měst bude to hlavní v celém Řecku? No přeci to nejúspěšnější, největší a nejlépe chráněné.
A pokud se nám podaří svrhnout vládce bohů, tak kdo je nahradí? To my, smrtelníci nevíme, ale to, co víme je, že i mezi bohy je rivalita, kdo usedne na trůn nejvyšší. Třeba to bude náš božský patron. Nezbývá, než jim držet palce.
Ale protože i v Řecku se lidé baví a večer se kvapem blíží, tak Dionýsos zapřáhl svou moc a povolal na zem božskou hudbu. Jde se tančit. Jediné, co mě mrzí, je to, že neznáme starořecký název pro diskotéku. Ale to nevadí, užijeme si ji stejně. A po ní? No přeci spát…
25.7.
Tak a jsme tady. Zamávali jsme lidičkám z LBH 2 a začali se těšit na to, co nás čeká. A nebylo toho málo. Po rozdělení do oddílů, proběhlo seznámení s táborem, s oddílem a s vedoucími. Po obědě, na němž jsme si mimochodem velice pochutnali, nás čekalo vybalování. Také se na nás podívali zdravotníci, jestli jsme v pořádku. Jsme! Dobrá zpráva.
Postupně jsme si začali všímat atmosféry antického Řecka a po večeři jsme se dozvěděli, kdo naší zemi vlastně vládne. Kronikář, odsouzený bohy k věčnému zaznamenávání jejich činů, nám to prozradil. Bohové byli představeni. Od mocného Dia po moudrou Palas Athénu. Dozvěděli jsme se, jací naši bohové vlastně jsou, jaké cíle mají a jaké poměry vládnou na Olympu. Vládcové bohů, Héra a Zeus, kdysi moudří, spravedliví a smířliví, se změnili. Začínají zneužívat své moci a tyranizovat naši zemi i ostatní bohy. Nikomu se to nelíbí. Ostatní bohové se proto domluvili. Je nutné s tím něco dělat. Ale co? To je otázka, na kterou dnes neodpovíme. Co je však jasné už nyní, bohové boj proti Diovi a Héře nezvládnou sami. Potřebují pomoc smrtelníků. Nadšeně jsme souhlasili.
Foto střediska:
