Reportáž z letního tábora Záchranná mise 2 a Léto bez hranic 2 v roce 2012. Budeme se snažit, podle možností připojení, dávat sem aktuální informace o dění z našich letních táborů ¨Záchranná mise 2 a Léta bez hranic 2 (13.7. – 25.7.2012) a nějaké fotečky.
NA TÁBOŘE MÁME ŠPATNÉ INTERNETOVÉ PŘIPOJENÍ, PROTO JSOU REPORTÁŽE S MÍRNÝM ZPOŽDĚNÍM.
Deník táborníka
25.7.2012
A jsme všichni v pořádku doma.
Děkuji všem. Radek Vlk
23.7.2012
Milý deníčku,
než bys řekl švec, je tu večer a já do tebe ještě rychle před večerkou něco napíši. Určitě jsi zvědavý, co se dnes událo.
Ráno jsme měli posunutý budíček, takže jsme se mohli pěkně dospat. Hlavně ti nejmladší, protože pro ně vedoucí včera v noci připravili noční hru. Žádnou noční bojovku, ale pohádkovou cestu, která byla vytyčena lampiony, které si děti samy vyrobily. Na úplném konci čekala truhla s malým překvapením. Přestože se trošičku bály, zvládly to na jedničku.
Dopoledne naši záchranáři společně s vedoucími připravili pro děti ze záchranné mise závěrečnou etapovku plnou modelových situací, kde jsme si vyzkoušeli, co všechno jsme se naučili. Myslím, že nás to všechny moc bavilo. Slyšel jsem, jak vedoucí říkali, že nečekali, že budeme tak dobří. Děti z Léta bez hranic hrály v okolí tábora hry a malá kategorie šifrovala. Jak to tak pozoruji, za chvíli to budou hotoví tajní agenti.
Milý deníčku, teď se podrž, po poledním klidu nás opět navštívili zlouni a vyzvali nás na finální souboj. Strhla se velká vodní bitva. Protože jsme měli opravdu krásné počasí, vyzbrojeni mikroténovými sáčky s vodou jsme se převlékli do plavek. Vodní střely nás příjemně osvěžily a zlo jsme porazily! Třikrát hurrrá!
Když nám slehla břicha nacpaná rizotem, šli jsme na oddílovou činnost. Největší z nás hráli míčové hry, hru buldog a hrady. Pro středňáky připravili vedoucí večerní cestu lesem, kdy měli například chvílemi zavázané ruce nebo byli přivázaní k sobě. Na konci je čekala sladká odměna a nějaká maličkost k tomu. Cesta za pokladem čekala i nejmenší táborníky. Jejich kamarád skřítek Všudybýlek jim zanechal někde v lese poklad. Cestu jim ale znepříjemňoval zlý skřítek, který jim v zašifrovaných zprávách dával úkoly.
To je v rychlosti vše, co se dnes událo. Dobrou noc, deníčku, zítra nás čeká poslední den, tak se na něj jdu pořádně vyspat.
22.7.2012
Čau deníčku,
píši do tebe jeden z mých posledních táborových zápisků. Letí to jako voda.
Ráno jsme se na rozcvičce pořádně protáhli, protože nás dopoledne čekaly lanové aktivity. Týbrďo deníčku, vysoká lana byla fakt hustá. Chvílemi jsem měl v břiše lechtivý pocit, ale nebál jsem se. Jsem přece velký táborník. Po vysokých lanech nás čekala lana sice nízká, ale o to větší na nich byla legrace, například když jsme měli udržet rovnováhu a někteří nás rozesmávali nebo na naší táborové lanovce, na které jsme si užili hodně zábavy.
Ti, kteří lana neměli, věnovali se oddílové činnosti. Mlaďoši se učili morseovku, aby mohli do táborové pošty poslat někomu tajnou zprávu, středňáci vyráběli padák pro vajíčka. Dva z osmi padáků opravdu vajíčko zachránily. Musím se přiznat, že jsem tomu nevěřil. Ti nejstarší nosili dříví z lesa, protože je večer čekal táborák. Po báječném obědě, kdy jsem se nacpal bramborovýma knedlíkama se špenátem a uzeným masem, jsem se věnoval odpočinku v poledním klidu. Silná, jako Pepek námořník, velká kategorie šla na lana a zbytek se vrhl na oddílovou činnost. Děti z prvního a druhého oddílu šly do lesa, kde hrály pyramidy a vlajku, hru, kdy jeden oddíl musel ukrást vlajku tomu druhému, aniž by přitom děti přišly o fáborky na ruce, které znamenaly, že jsou na živu. Druhý oddíl stihl ještě před večeří tvořit. Batikovaly si šátky, ve kterých se chtějí zítra vyfotit. Tak snad jim to vyjde. Někteří batikovali poprvé v životě a moc je to bavilo. Středňáci si v lese stavěli pevnosti, které pak při bitvě museli uchránit. Podle pobaveného křiku, který se od nich ozýval, si to museli fakticky užívat. Doufám, že budeme hrát tuhle hru i příští rok.
Večer měl sedmý oddíl a velká kategorie táborák. Opékali buřtíky a chvíli si i zazpívali s hlavasem, který hrál na kytaru. Zbytek tábora hrál hry na louce, kluci se pustili do fotbalu, jiní například hráli s vedoucíma přehazovanou.
Milý deníčku, dnes to nebudu déle protahovat, blíží se konec naší celotáborové hry a já netrpělivě čekám, jak to vše dopadne. A jestli společně s Panem Dobro ty Zlouny porazíme. Dobrou
21. 7. 2012
Deníčku,
dneska byl celodenní výlet. Po párečcích k snídani, většina dětí vyrazila autobusem do Příbrami. Část děcek šla do hornického muzea dolu Anna a děti záchranáři navštívily hasičskou stanici a výjezdové stanoviště záchranné služby. Profíci záchranáři nám ukázali svá zásahová vozidla a pověděli spoustu zajímavých informací o jejich práci. Po prohlídkách jsme se všichni sešli ve městě a poobědvali z připravených balíčků řízek s chlebem, něco ovoce a něco sladkého. Po přestávce jsme si něco drobného koupili ve městě. Další část programu byla věnována aquaparku s párou, tobogánem, brouzdalištěm a dalšími atrakcemi (pro děti, které měly tuto aktivitu přiobjednánu v přihlášce). A další část dětí šla opět do dolu Anna.
Jedna skupinka táborníků nejela do Příbrami, ale šla na výlet po okolí Rožmitálu pod Třemšínem. Navštívili mohylu J. J. Ryby a Rožmitálské muzeum. V muzeu byla pěkná interaktivní výstava s názvem Stromy jako domy. Mohli jsme si osahat všechny exponáty vycpaných zvířat, interaktivní počítačové programy, skládačky apod. Po výstavě jsme také koupili nějakou drobnost a pak se vrátili do tábora. Počasí nebylo ideální, naštěstí když sprchlo, tak jsme vždy byli na nějaké atrakci.
Po návratu do tábora jsme se nadlábli večeří, mnozí z nás měli hlad jak vlci, zvláště hlavas a jeho zástupce (pozn. Radek Vlk a Dan Vlk). K večernímu programu byla připravena diskotéka. Pařili jsme všichni včetně vedoucích. Diskotéka nebyla moc dlouhá, protože byli všichni po celodeňáku unavení.
20. 7.2012
Ahoj Deníčku,
dnešní den uběhl zase obrovsky rychle. Dopoledne byla část dětí na projížďce na koních. A stejně jako včera mezi tím co čekali na svou projížďku, jim pan Henkel předvedl své mistrovství práce s bičem, vrhu nožem a sekerou. Dokonce i se svými dovednostmi soutěží. Projížďka na koních byla fajn a počasí také přálo. Děcka v táboře měla oddílovou činnost, malá kategorie střílela ze vzduchovky, středňáci hráli vlajky a nejstarší děti hrály týmové hry. Ve zbytku dopoledního dne jsme pak všichni připravovali dárky na večerní táborový Štědrý večer. Ráno jsme na verandě totiž našli připravený a ozdobený vánoční stromeček. Dokonce byl i zasypaný sněhem, jen ten sníh vypadal, jako když babička připravuje těsto na knedlíky.
Po obědě bylo opět divadlo a opět bylo luxusní. Odehrávalo se ve Futuramě. Leela, profesor a Bender z Futuramy si u stromečku rozdávali vánoční dárky. Náhle se objevil zloun roboďábel. Velké překvapení a smích nastal, když z našeho krbu nečekaně vylezl i robosanta. Chtěli sebrat dárky z podstromečku a zkazit Vánoce a pak zničit i svět. Prozradili nám, že pokud nalezneme ošklivé vánoční skřítky a porazíme je, možná Vánoce a svět zachráníme. Úkoly byly různé, např. složit básničku, vydržet viset na stromě, vyhrát souboj s pěnovými tyčemi, odhalit karty anebo hod na cíl. Všem se podařilo skřítky porazit a Vánoce tak zachránit. Po nástupu jsme si večer zazpívali koledu a rozdali dárky, které jsme všichni připravovali.
Dobrou noc, vánoční dárek mám v batůžku a je čas jít spát.
19.7.2012
Ahoj Deníku,
pěkně v tobě přibývají stránky, tužka se pomalu krátí a stejně se krátí i náš tábor. Ještě se párkrát vyspíme, rozloučíme se s novými kamarády a padneme rodičům do náruče. Ale proč myslet na konec, když je ještě tolik věcí před námi. A i dneska se toho docela dost semlelo. Dopoledne vyhlásil hlavas odpočinkové činnosti. Část dětí se šla povozit na koníčky, měly za úkol zjistit, jestli je opravdu pohled ze sedla koně ten nejkrásnější na světě. Většina potvrdila, že je to opravdu moc krásný pohled. Vždyť sedět na tomto velkém oři, je jako být na rozhledně. Záchranářské děti měly dopoledne jako překvapení připravenou velkou modelovku s autonehodou. Bylo to hustý… Srazily se dva skoro plné osobáky a podle toho, jak byli vedoucí namaskovaní, to musela být pořádná pecka J Záchranáři se snažili zajistit své bezpečí, zavolat na tísňovou linku a provést i nějaké život zachraňující výkony. Bylo to zajímavé a nečekané překvapení. Ostatní děti odpočívaly, poklízely, psaly dopisy, a když je odpočinek už nebavil, tak spolu se svými vedoucími blbly.
Po obídku nás navštívili psovodi z Městské policie Praha a ukázali nám práci se svými čtyřnohými miláčky. Mohli jsme se s nimi i pomazlit a přetahovat se třeba o míč. Byla to hezká ukázka, pejskové poslouchali na slovo a byli skvěle vycvičení. I pánové z Městské policie byli fajn a snažili se ukázat to nejlepší ze své práce.
Po poledním klidu nás opět čekalo herecké představení. Tentokrát se pan Zlo a pan Dobro ocitli v MASH. Stejně jako minulý rok, kdy byla celotáborovka na motivy seriálu MASH, jsme se setkaly se starými známými postavami, jako je plukovník Blak, Generál Pánvička, Klinger a Radar. Bylo super, setkat se s postavami z loňského tábora. Divadelní scéna se odehrávala na operačním sále MASH, kde lékaři operovali nepřátelského špiona. Divadlo bylo určitě vrcholem letošní táborové divadelní scény. Následně jsme se odebrali do lesa, kde jsme museli vyhledat několik nepřátelských vojáků (vypadali skoro jako prodavači z tržnice SAPA) a k tomu jsme hledali na stromech pověšená kouzla. Každá z těchto magických formulí pasovala k jednomu z vojáků. Po předvedení kouzla, což byla pokaždé jiná skladba cviků a pohybů, nám nepřátelský voják umožnil dostat nové zásoby zdravotnického materiálu, které v MASH právě chyběly.
Večerní program vyplnily oddílové činnosti. Některé děti hrály Vlajky, jiné zase míčové hry a malí prckové stavěli v lese domečky pro skřítky. Když tábor pomalu usínal a v lesích byla tma, vypukla nečekaně noční bojovka. Nejmenší z nás zůstali v táboře, nicméně bojovku zažijí taktéž. Ale to je zatím tajemství. Odebrali jsme se do lesa a hráli hru s názvem Vysílačka. Účelem hry je nenápadně se proplížit k vedoucímu, který sedí v lese a občas pískne na píšťalku a její zvuk je jediná možnost, jak ho najít. Ale pozor! Okolo píšťalky neboli vysílačky jsou v kruhu rozestavěni vedoucí a ti, když slyší šramot nebo něčí zrychlený dech, bliknou na něj baterkou, odhalí ho a seberou mu život. Vysílačka je oblíbená hra, je akční, dobrodružná, lze ji hrát individuálně, anebo týmově. Většině děcek se moc líbila, i když se do středu kruhu proplížil málokdo. Pak jsme šli všichni nadšení noční hrou spát.
Milý deníčku, to je pro dnešek vše. Po noční bojovce a celodenním programu je nejlepší zalézt pod peřinu a spát. Tak zase zítra, při dalším dobrodružství.
18.7.2012
Deníčku můj milý,
během dopoledního programu záchranářské děti navštívila policie České republiky Středočeského kraje. Jejich tisková mluvčí nám představila práci policie, řekla něco k drogové a kriminální prevenci. Její dva kolegové, těžkooděnci, předvedli své vybavení a výzbroj. Nechali nás všechno vyzkoušet a osahat, dokonce i jejich zbraně. Po obědě s vedoucíma zahráli i divadlo. Protože se ztratil krykeťák, zatkli pana Zla, když ubližoval panu Dobru. Policisté byli prostě boží. Nezáchranářské děti byly v lese a řádily tam jak černá ruka. Nejmenší házely šišky na stromy, anebo mezi stromy, skákaly přes lesní překážky. Starší děti hrály hru na životy, které si navzájem kradly.
Odpolední program byl společný pro všechny. Na pořadu byla bláznivá olympiáda s šílenými stanovišti. Provázková trasa mezi stromy, která se musela překonat po slepu, sochy, kdy skupinka tvořila společnou sochu a musela se země dotýkat co nejmenším počtem míst, hraní na popelku a třídění hrachu, střílení ze vzduchovky. Největší oříšek byl na stanovišti, kde seděl vedoucí Klobouk a naším úkolem bylo ho rozesmát. Nikomu se to nepodařilo.
Večer střední kategorie dětí rozdělala oheň a opekla si buřtíky. S kytarou si zazpívala nějaké písničky. Škoda, že děti už klasické táborové písničky neznají, mohly by si s nimi rodičové občas doma zazpívat. I mezi vedoucími ubývá kytaristů. Ostatní děcka se koupala, anebo měla oddílovku.
Deníčku dobrou noc, vůně špekáčků mě krásně uspává, mlask…. J
17.7.2012
Ahoj deníčku,
den zase uběhl jako voda. Nebýt poledňáku, nebyl jsem snad ani v chatce. Po snídani jsme se rovnou vrhli do pašerácké etapovky. Opět bylo divadlo s panem Dobrem a panem Zlem. Tentokrát se odehrávalo ve středověku za krále Artuše, kouzelníka Merlina a zlé čarodějnice Morgany. Zlá čarodějnice ukradla rytířům truhlu s daněmi. Hned po divadle jsme šli do lesa hrát pašeráckou hru, potřebovali jsme zpět získat peníze a pašování je dobrý business. Jen to počasí trochu zlobilo, naštěstí zrovinka když jsme šli hrát, přestalo poprchávat. Všichni jsme měli pláštěnky a gumáky, či nepromokavé boty. A deníčku víš, že jsou tady i děti, které nemají holinky a ani pláštěnky?! Ve hře jsme pašovali přes hranici různé legální a nelegální zboží. Mohli jsme přejít přes hraniční přechod a zaplatit clo, anebo přeběhnout hranici, ale tam hlídali celníci a zboží zabavovali. Také šlo na černém trhu koupit zboží nelegální a pokusit se ho propašovat, jako třeba sáňky a šestnáctikilovou činku.
Po dobré svíčkové k obědu a poledním klidu jsme všichni hráli oddílové hry, jako například Latríny (hru, néé že bychom je uklízeli – ostatně na táboře ani latríny nemáme). A připravovali jsme se na karneval. Tvořili jsme v oddíle masky a nacvičovali jsme živý obraz. Karneval byl docela zábavný, všechny oddíly předvedly živé obrazy a vysvětlily, co znamenají. Po předvedení všech oddílů byla tombola, kde každý dostal nějakou drobnou cenu, bonbon, tužku, časopis, anebo dokonce i plyšáka. Po tombole jsme pařili na diskotéce. Diskoška byla super, tancoval skoro celý tábor, byla prostě hustší než první.
Milý deníčku, dobrou noc a už se těším na zítřejší shledání s tvými stránkami, jaké zajímavé příhody do tebe napíšu.
16.7.2012
Milý deníčku, už se nemůžu dočkat, až Ti povím všechno, co se dnes událo.
Nejmladší dva oddíly ze záchranné mise si dopoledne vyzkoušely v terénu, co se včera naučily o první pomoci a jak někoho zachránit. Vedoucí pro ně připravili záchranářskou etapovku plnou různých poranění a vyzkoušeli, co všechno si prckové zapamatovali. Prý byli fakt dobří a tak na nástupu dostali odměnu. 
Zbytek dětí z Léta bez hranic hrál v klubovně hry. Střední kategorii se věnovali naši záchranáři a učili je první pomoc. „Vékáčko“ hrálo na louce spoustu soutěží a pořád se smálo a křičelo. Na oběd jsme si břicha nacpali čínou s rýží, mňam, a v poledním klidu jsme si jako sladkou tečku dali pendrek v obchůdku, který je pro nás každý den po obědě otevřený.
Odpoledne začalo povidlovým koláčem a parádním divadlem s Kleopatrou a Césarem. Kleopatra chtěla po ošklivém Césarovi, kterého poštval pan Zlo, svobodu pro svůj lid. Abychom svobodu získali, museli jsme v lese, tedy vlastně v lesní oáze, najít 10 beduínů. Každý z nich měl jednu otázku a když jsme ji zodpověděli, prozradili nám odpověď na otázku dalšího beduína. Byl to děsnej masakr, pořád jsme létali od jednoho beduína k druhému, než jsme potkali ty pravé a dali dohromady odpovědi na všechny jejich otázky. Byl tam ale taky jeden falešnej beduín, který si z nás dělal srandu a naschvál nás mátl. Taky tam pobíhali dva zlí beduíni, kteří nás mohli proklít. Takže jsme chvíli po lese běhali jako opice, skákali jako žáby nebo skládali básničku. To bylo nejhorší, protože jsme se tím děsně zdrželi. Hra byla super a svobodu nakonec získaly všechny skupinky.
Večer měli prckové táborák, kde opékali buřty a zpívali písničky. Zpívání je bavilo, protože jim na kytaru hrál náš hlavas srandovní písničky a písničky z pohádek. Zbytek kámošů se sprchovalo nebo měli oddílovou činnost, kdy hráli různé hry. Taky jsem si všiml, že kluci ze střední kategorie hráli fotbal a holky skákaly přes lano.
Ták deníčku, dneska máme krátkou večerku a já jsem za ni rád, protože jsem po dnešním príma programu děsně unavenej. Tak zase zítra ….. Dobrou noc
15. 7. 2012
Tývado deníčku!! Vůbec si do tebe nestíhám zapisovat zážitky. Jediný volný čas je o poledňáku a večer před večerkou. Dneska jsem zalezlý pod spacákem a píšu si do tebe potají, protože už byla večerka. Musím být opatrný, spolubydlící spí a venku hlídají vedoucí, aby se nám dobře spinkalo.
Dopoledne byla oddílová činnost, míčové a postřehové hry. Prckové ze záchranné mise měli povídání o první pomoci se záchranáři. Myslím, že je to muselo moc bavit, pořád se něčemu smáli, učili se volat na tísňovou linku a základní pravidla bezpečnosti. Úplně největší haluz byla pozorovat je, když si hráli na omdlévající a jeden za druhým pořád dokola na oko omdlévali. Malé děti z Léta bez hranic (LBH) zkoušely různé šifry, slovní přesmyčky a chytáky. Rozhodně si ostudu neudělaly a na většinu vypečených nachytávaček přišly.
Odpoledne po obědě (kuře s bramborem) a poledním klidu byla pro ZM děti připravena záchranářská etapa. Deset stanovišť s namaskovanými zraněními, kde děcka zkoušela poskytnout první pomoc. Na každém stanovišti pak dostala zpětnou vazbu a vysvětlení, jak se zachovat co nejlépe. Nejlepší stanoviště bylo u rybníka, kde zdravotník a plavčík Mirek se záchranářem a plavčíkem Standou připravili modelovku s tonutím. Byla fakt vostrá!!!
Starší děti z LBH se taky náramně bavily při aktivitách, kompotu a dalších orvávacích společenských hrách v jídelně a na verandě u krbu. Prckové z Léta bez hranic vyráběli a kreslili lampionky. Zaslechl jsem, že je později vedoucí použijí na noční bojovku pro prcky, ale pssssst, je to tajemství.
Večer jsme se všichni koupali a poklízeli v chatkách. Baterka ještě svítí, ale klíží se mi očička, rád bych do tebe deníčku, než usnu, ještě naps….…..chrrrrr…..chrrrrrrrrrr……..
14. 7. 2012
Ahoj deníčku, dneska jsme prožili první den na táboře. Ráno je budíček v osm hodin, moc se nám z vyhřátých postelí nechtělo a ještě jsme museli na rozcvičku. Alespoň jsme se pěkně protáhli před celodenním programem. Dopoledne všechny oddíly hrály hry v táboře. Kluci a holky v oddíle jsou docela prima, naše vedoucí vymýšlí pořád nějaké hry a soutěže.
O poledňáku jsme na chatce hráli karty a navštěvovali jsme se. Odpoledne hráli vedoucí další divadlo, odehrávalo se v pravěku. Tlupa pralidí si hrála v lese a kousek od nich se potkali pan Dobro a pan Zlo. Pan Zlo pokoušel pralidi a poslal na ně pravěkou obludu, ale pan Dobro věděl, že si pralidé poradí a obludu nakonec přemohli. Po divadle jsme šli do lesa na první etapovku. V lese jsme dobývali tři kruhy. Každý kruh hlídala skupina vedoucích a uprostřed kruhů byly lístečky s obrázky. Snažili jsme se do kruhů proniknout tak, aby nás vedoucí nechytli a vzít jim lísteček. Hra se mi líbila, byla akční a hlavně hráli i vedoucí a byla legrace nad nimi občas vyzrát.
Po večeři byla oddílová činnost a pak piškotéka. Nejdřív skotačila malá kategorie nejmladších dětí, pak střední a na závěr zapařila velká kategorie. Ze začátku jsme se trochu styděli tancovat, naštěstí nebylo moc ploužáků a tak jsme docela i tancovali. Záchranáři měli pak během diskotéky připravenu první záchranářskou misi. V noci jsme procházeli trasu, kde byli namaskováni zranění vedoucí. Bylo to fakt hustý. S baterkami a ve tmě to bylo skoro jako doopravdy. Naštěstí záchranáři nám všechno vysvětlili a už se těšíme, jak nás naučí nějaké záchranářské vychytávky.
Deníčku, jsem unavený a tak zhasnu baterku a půjdu spát. Těším se na zítra. Doufám, že mi táta s mámou a nebo babička s dědečkem napíšou nějaký pohled a nebo nechají vzkaz na táborovém vzkazovníčku. Tak zase zítra.
13. 7. 2012
Dneska jsme přijeli na tábor. Potkal jsem kluky a holky z minulého roku a taky jsem si všiml nových tváří. Dokonce i někteří vedoucí s námi byli minulý rok. Hlavas a zástupce, taky zdravotník, záchranáři a někteří oddíláci jsou stejní jako loni. Jsem moc zvědavý, jací budou a co všechno letos na táboře zažijeme.
Po příjezdu jsme vybalili kufry a baťohy a ubytovali se v chatkách po čtyřech. Nejmenší děcka z prvního až čtvrtého oddílu bydlí v pěkných barevných budovách, žluté, zelené a modré. Je tady velká jídelna a terasa s krbem, místo na diskotéku jako dělané. Taky jsme měli oběd a po obědě jsme se seznamovali s kamarády v oddíle. Hráli jsme seznamovací hry, abychom si zapamatovali jména kamarádů, vedoucích a prágošů. Taky jsme si prohlédli tábor, kde co leží, abychom to později nehledali. Tábor je pěkný, velký a přehledný a kousek za táborem je malý rybník. A ještě jsme se s vedoucíma seznámili s táborovým řádem, abychom věděli, jak se tu máme chovat a že když budu zlobit, bude se zlobit i hlavas. Večer sehráli vedoucí divadlo a uvedli nás do celotáborové hry. Dva oškliví Zlouni poničili svět, až zbyl jediný pan Dobro. Pan Dobro si to nenechá líbit a pustí se se Zlouny do křížku. Zítra se prý potkají v pravěku, tak se těším na dinosaury.
Milý deníčku, jsem po večeři a večerním programu moc unavený, schovám si tě pod polštář a zítra do tebe zase napíšu pár řádek. Těším se, co se bude zítra dít, jakou zažijeme zábavu.
