Reportáž ze Zimního tábora Prahy 1 až 5 v roce 2011. Budeme se snažit, podle možností připojení, dávat sem aktuální informace o dění na našem zimním táboře (12/3–19/3) a nějaké fotečky.
Pro rodiče: Prosím sledujte tuto reportáž v neděli 19.3. dopoledne. Kdyby se náš autobus někde zasekl v zácpě, budeme vás takto informovat. Děkujeme.
12. 3. 2011
Tož jsme tu. Koukáme, že sníh už slézá, ale na sjezdovce je toho dost. Teď ta nejvě
tší dřina – vynosit batohy a lyže, vybalit, vlézt do papučí a už tu máme oběd. Teda ten šufánek na polévku je dost plytký, ale rizoto je mňam. Po odpoledním odpočinku jsme konečně vyrazili na svah. Jsme moc šikovné, na každého zbylo nějaké družstvo podle úrovně lyžování. Večeře jsme zblajzli jak malinu, po lyžování jsme pěkně vyhladovělé. To jsme teda zvědavé, co nás čeká večer za celotáborovou hru, ale předtím ještě divadlo… Je na co se těšit! Něco se proslýchá, že to bude trošku strašidelné, trošku pohádkové, trošku veselé a dohromady zmatené, tak uvidíme… A zítra už lyžujeme na plný pecky!
13. 3. 2011
Vstávali jsme do krásného slunečného dne. Všichni jsme se pořádně nadlábli u snídaně, která je každodenně formou švédských stolů. Hned po snídani jsme vyrazili na svah a pustili jsme se do předvádění a hlavně zlepšování našich lyžařských dovedností. Nejlepší oddíly vyrazily lyžovat do Pece pod Sněžkou, ostatní si užívali vleky a lanovku přímo ve Velké Úpě. Letos nemáme žádné úplné začátečníky, takže i s pátým oddílem jezdíme již ode dneška na kotvě. V celotáborové hře se Slaďomír vydal na strastiplnou pouť do pekla, aby vysvobodil svoji ženu Kristu. Nevěděl, jak se tam dostat, ale měl štěstí – najednou potkal dědečka. Rychle se ukázalo, že nejde o obyčejného dědečka, ale o klíčníka, který moc dobře věděl, jak se do pekla dostat. Pekelná brána má prý čtyři otvory na čtyři kulaté klíče, které tam ale zapadnou jen tehdy, vytvoříme-li jim správnou dráhu. Tuto dráhu se děti snažily vystavět v oblíbené hře „vejcovody“. Dráhy se jim opravdu povedly, tudíž jsme udělili ocenění v několika kategoriích – architektonický skvost, design, funkčnost. A teď už dobrou noc…
14. 3. 2011
Dnes byla parádní lyžovačka. Sluníčko svítilo, a tak nám bylo veselo i přesto, že sníh začal kolem oběda povolovat. Všichni jsou moc šikovní a také opatrní, protože musíme zaklepat – nemáme žádné úrazy. Všichni dělají velké pokroky, nejmenší už dokonce jezdí na kotvě i s hůlkami. K večeři jsme dnes měli výborné 
kuřátko a po večeři jsme se pustili do další etapy naší celotáborové hry. Dnes se šel nebohý farmář Slaďomír poradit s vševědoucí hlavou Vědmo, aby zjistil, co je ještě třeba udělat, než se vydá do pekla pro svou lásku Kristu. Dobře udělal, hlava mu poradila, aby svoje ovečky dostatečně psychicky i fyzicky připravil. Děti se proto mezi sebou vyzívaly v dovednostech, které si myslely, že umí nejlépe a snažily nebýt se pokořeny nebo naopak druhé pokořit. Z jejich dovedností nám šel často až mráz po zádech… Po programu všichni bez problémů zalehli do postýlek a nabírali síly na další den.
15. 3. 2011
Další slunečný den plný lyžování! I nejmenším dětem už to pěkně jde a my ostatní se zlepšujeme v lyžařské technice a k tomu si ještě užíváme oblíbené „volné“ jízdy. Odpoledne se nebe bohužel trochu z
atáhlo, tak budeme doufat, že to nebude dlouho trvat a ještě si užijeme sluníčka. K obědu jsme měli zapečené těstoviny a k večeři knedlíky s masem a špenátem – to byla dobrota . Poté jsme shlédli další divadlo uvádějící 4. etapu – tentokrát se náš farmář Slaďomír dostal až k pekelným branám, ale pekelný hlídač ho nechtěl do pekla vpustit, protože nikdy nehřešil. Z velkého zoufalství pomohl farmáři andílek, který dětem (alias armádě oveček) poradil, že Slaďomíra do pekla vpustí, pokud dokáží ospravedlnit všechny lidské hříchy zapsané v pekelné knize hříchů. Děti měly za úkol vytvořit Pandořinu skříňku a do té uložit omluvný dopis a obrázky zobrazující „dobro versus zlo“. Zbývá jen doufat, že děti tvořily pečlivě a tím dokázaly lidstvo vykoupit.
16. 3. 2011
Dnes nadešel očekávaný odpočinkový den. Každý podnikl výlet podle své chuti. Někteří se vydali autobusem do Trutnova, aby navštívili zdejší aquapark. Ten byl otevřený až od 3 hodin, ale to nám vůbec nevadilo. Udělali jsme si rozc
hod, nakoupili vše potřebné nebo malé drobnosti a potom jsme vyšplhali k pomníku bitvy Prusů s Rakouskem z roku 1866. Aquapark jsme si užili. Byli jsme ve výřivce, skákali jsme ze skokánku a dělali plavecké závody. Další část dětí vyrazila na výlet do Pece pod Sněžkou, všichni jeli několikrát na bobové dráze, potom měli také rozchod a na závěr sjížděli svah na pytlích jako na bobech. Nejstarší si udělali dobrodružný výlet na sněžku. Počasí nám celkem přálo, zkazilo se až po obědě a pršet začalo až při návratu z výletů. Všichni jsme se usušili, najedli, podívali na film a zalehli do postýlek.
17. 3. 2011
I přes nepříznivé počasí jsme se ráno vydali na sjezdovky. Všichni jsme vyrazili skibusem do Pece pod Sněžkou, kde jsme užívali rozmanité a dlouhé sjezdovky. Počasí nám bohužel moc nepřálo, takže jsme hned po obědě v Čapkově boudě vyrazili zpet do chaty. Celé odpoledne byla oddílová činnost a k večeři byla výborná svíčková. 
V celotáborové hře se Slaďomír konečně dostal do pekla. Bohužel narazil na další překážku, kterou byl převozník. Chtěl vpustit jen družinu, která vyhraje lodní bitvu. Jako bonus ovečkám slíbil, že vítězná družina od něj dostane velký poklad. Doufejme, že se ke Kristě včas dostaneme a podaří se nám ji z pekla zachránit.
18. 3. 2011
Dnes bylo lyžování dobrovolné, dokonce nám přálo i počasí a mohli jsme si naplno užívat zbytky sněhu. Odpoledne se na svah vydali poslední odvážlivci a náramně si to užili. Ostatní mezitím v chatě hráli Riskuj, balili kufry a připravovali se na závěr našeho týdenního pobytu. Hned po večeři jsme se pustili do vyhodnocení celotáborové hry (1. Žaludi, 2. Pivuláci, 3. Ordinace pod růžovým krtkem, 4. Epický lízátka). Potom již nadešel čas závěrečné diskotéky, které atmosféru dodávala světelná show. Díky velké taneční chuti, i přes velké vyčerpání, se závěrečná diskotéka náramně povedla a všichni si jí mohli díky prodloužené večerce užívat o to déle. I přes každodenní vyčerpání ze svahu, děti na chatě velice rychle regenerovali a tak si mohli užívat všech radovánek, které jsme pro ně připravovali. Děkujeme za Vaši důvěru a doufáme, že se zase shledáme na některém z dalších táborů či víkendových akcích.