Reportáž ze Zimního tábora Prahy východ a západ v roce 2011. Budeme se snažit, podle možností připojení, dávat sem aktuální informace o dění na našem zimním táboře (13/2–19/2/2011) a nějaké fotečky.

Pro rodiče: Prosím sledujte tuto reportáž v sobotu 19.2. dopoledne. Kdyby se náš autobus někde zasekl v zácpě, budeme vás takto informovat. Děkujeme.

17.2.2011

Po snídani jsme se vydali na svah, část lyžařů a snowboardisti opět vyrazili do Pece, ostatní zůstali v Úpě. Původní nelyžaři již vesele jezdí na vlecích a dále se zlepšují. Sice jsme si původně mysleli, že mlíko je tekutina, ale dnešní počasí nás přesvědčilo, že to není tak úplně pravda. Mlha nás ovšem neodradila od výuky, ba naopak, počasí nás nemůže rozházet…

Po návratu do chaty jsme shlédli film, moc nás bavil, ale promítání není všechno, myslet musíme i na Úmorné vedro… Vyjednavač navrhl, abychom se zeptali na radu věštce Huga… Štěstí, že jsme včera vytvořili potrubní poštu. Hugo nemá rád návštěvy, je to samotář žijící ve své malé chajdě. Naše zpráva ho bohužel trefila do hlavy, ale přijal to vcelku dobře. Ale nezištná pomoc nás nečekala. Věštec si přál nás prozkoušet ve znalostech, zřejmě se inspiroval televizní soutěží riskuj. Doufáme, že nám pomůže, věděli jsme toho hodně. Jsme zvědaví, co navrhne. Snad nás všechny Úmorné vedro nerozpustí…

16.2.2011

Dnes byl v plánu odpočinkový den, a tak jsme se prospali o trochu déle. Po vydatné snídani jsme se vydali směr Pec pod Sněžkou, kde si mohly děti nakoupit suvenýry a pohledy. Tam jsme se také rozdělili na dvě skupiny. Jedna si to namířila autobusem do aquaparku, druhá zůstala na místě a zařádila si na bobové dráze. Po návratu do chaty náš příběh pokračuje. Maki-Mako a pan Boby se, zdá se, spřátelili. Čekali bychom, že Vyjednavač bude jásat, ale nestalo se tak. Zřejmě je věčně nespokojený, protože oba duchy upozornil, že Úmorné vedro nezmizí samo o sobě, ale že je s tím nutné něco dělat. Veselé historky samy o sobě nic nevyřeší. Možným řešením by bylo oslovit věštce Huga. Věštec je ale mrzutý samotář, který nechce s nikým mluvit. Jediná možnost, jak se s ním spojit, je proto potrubní pošta. Tak jsme stavěli, stavěli a stavěli…

 

15.2.2011

Dnes nás přivítal den s příslibem lepších sněhových podmínek a opravdu, na svahu se nám to potvrdilo. Nejlepší lyžaři a snowboardisti se vyrazili podívat do Pece pod Sněžkou, moc se jim tam líbilo. Zbylé oddíly lyžovaly na jim již známých svazích v Úpě. Nelyžaři už nejsou nelyžaři, ale lyžaři:-) Zládli oblouk v pluhu a dále se zlepšují. Ostatní dále pilovali pod vedením svých instruktorů své schopnosti a udělali dokonce dojem i na alpského ducha Maki-Mako.

Po návratu nás všechny čekalo překvapení v podobě diskotéky. Trsali jsme statečně, večerka byla posunutá, ale nám to nevadí, protože zítra bude posunutý budíček.

14.2.2011

Snídaně nás příjemně nakopla na celý den, rozdělili jsme se ke svým instruktorům a hurá na svah. Trochu nám sněžilo, ale vůbec nám to nevadilo. Všichni se rychle zlepšujeme, snad budeme mistři  :-)  Ale základy jsou základy, tak to ještě chvíli bude trvat… Po výborném obědě jsme si na chvíli šli odpočinout, výuka je náročná, tak se to hodilo. Jenom je nám líto, že vleky zavírají už ve 4 hodiny.

Po návratu jsme se mrkli na Krkonošské pohádky. Večeře a hurá na divadlo. Naši hlavní hrdinové se stále hádají, ale po 2000 letech neustálých nesmyslných hádek o tom, zda jsou lepší lyže nebo boby, je to už příliš nebaví. Že by se konečně smířili? To by byla příjemná změna. Ale co se to stalo? Najednou přiběhlo Úmorné vedro a svým horkým dechem začalo rozpouštět chudáky duchy. Naštěstí jak Maki-Mako, tak Pan Boby zvládli utéct. Zdá se, že již víme, co způsobilo probuzení našich hrdinů ze zimního spánku. Ale to nemůže být takhle jednoduché, uvidíme, co se dozvíme další dny. Ať už Úmorné vedro probudilo cokoliv, musíme se důkladně připravit. Jednotlivé týmy se proto vzájemně vyzývaly v jedinečných dovednostech. Všichni překvapili a statečně tyto dovednosti napodobovali. Všichni jsme se zasmáli a pomalu se nachystali na kutě, přeci jen, musíme být plní sil na další den…

 

13.2.2011

Po příjezdu jsme zařvali radostí nad jídlem a vydali se na svah, abychom se rozdělili do lyžařských družstev. I když sněhové podmínky nebyly ideální, dětem to příliš nevadilo a už se těší na další dny, kdy budeme pořádně trénovat. Nelyžaři začali pod vedením našich instruktorů objevovat taje lyžování. Po návratu do chaty jsme zbaštili řízek a hurá na první divadlo. Průzkumná expedice v polárních oblastech byla bohužel zahnána sněhovou bouří to tajemné jeskyně, která krom zimy odhalila veliké tajemství. Tajemného alpského ducha Maki-Mako, prvního lyžaře a jejího věčného soupeře – Pana Boby… Je asi jasné co objevil on…  :-)  Ale proč se tak náhle probudili? Kdo nebo co za tím stojí? A co Vyjednavač, snažící se usmířit oba duchy? Jakou roli sehraje nakonec on?

Poté jsme probrali bezpečnost na sjezdovce a nezapomněli jsme ani na seznámení všech lidiček na našem táboře. Večer pokračoval oddílovou činností a brzy jsme šli spát. Těšíme se na zítřek plný lyžování a večerních her.

_1-nahled _2-nahled _3-nahled

 

Souhlasím se vším