Články o táborech a činnosti - Dětské letní tábory, zimní tábory 2024, rodinné tábory Děti bez hranic

Naše sdružení publikuje každý měsíc 1 článek o své činnosti, letních a zimních táborech (plánové akce, rozhovory, apod.). Články jsou distribuovány vybraným serverům a médiím. Zájemci o odběr našich pravidelných článků piště na info@detibezhranic.cz.

Na této stránce najdete všechny naše články, které jsou volně dostupné k přečtení a volné publikaci. články jsou chronologicky seřazené:

Víte, podle čeho najít dobrý letní tábor?

31.3.2012

Možná jste mezi těmi, kdo s blížícími se Velikonocemi začali přemýšlet o výběru letního tábora pro své děti, možná si naopak říkáte, jestli není ještě brzy myslet na letní program. Omyl! Je nejvyšší čas, místa na letních táborech se velmi rychle zaplňují. Ten, kdo by rád poslal svoje děti o letních prázdninách na tábor a ještě nestihl vybrat ten správný, má právě nejvyšší čas, aby se začal výběrem intenzivně zabývat. Chcete-li totiž mít možnost výběru z kvalitních táborů, je právě období od ledna do začátku dubna tím nejvhodnejším. Například letní tábory občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC jsou již více než z poloviny obsazené. „V roce 2012 pořádáme celkem šest turnusů letních táborů pro děti. Právě v posledních týdnech se místa začala velmi rychle plnit a v průměru máme obsazeno již 65% celkové kapacity. O letní tábor Záchranná mise, což je naše vlajková loď, je jako každoročně největší zájem a tento záchranářský tábor je obsazen již více než ze tří čtvrtin“, říká Martin Škoda, místopředseda sdružení. „S ohledem na vývoj přihlášek v loňském roce se dá očekávat, že i letos budeme mít koncem května všechny turnusy zcela obsazeny.“

Zájemci, kteří už nabídkou letních táborů brouzdali, jistě vědí, že existuje nespočet pořadatelů letních táborů nejrůznějšího druhu. Jde vám z toho hlava kolem a nevíte, podle čeho tábor vybrat? Poradíme vám.

Pokud jde o to, jaký typ tábora vybrat, pak asi nikdo radu nepotřebuje. Každý jistě má představu, zda si troufne své dítě poslat pryč na 14 dní nebo raději jen na týden, zda chce jeho dítě spát ve stanu či raději v chatičce, nebo jestli ho bude bavit spíš tábor jazykový, taneční, karatistický nebo koňský. V čem však mnozí rodiče tápou, to je, jak poznat, zda je tábor dobrý. Jestli je organizátor spolehlivý a má dost zkušeností… prostě zda je vůbec bezpečné své dítě na takový tábor poslat.

A právě zde přichází na pomoc jakési šestero bezpečného tábora, které je zveřejněno na serveru www.letnidetsketabory.cz , jenž se specializuje na letní dětské tábory. Při výběru letního tábora berte v úvahu všechny následující body.

1. REFERENCE OD ZNÁMÝCH

Někdo z vašich známých, příbuzných nebo kolegů z práce už jistě v minulosti své děti na tábor poslal. Proto se s nimi nebojte poradit a probrat jejich zkušenosti a dojmy. Pokud od známého dostanete doporučení na letní tábor, na němž bylo jeho dítě spokojené a v lepším případě se tam každoročně znovu vrací, pak je to pro vás znamení, že tímto výběrem nic nepokazíte.

Pokud však není ve vašem okolí nikdo, kdo by vám předal své osobní zkušenosti, pokuste se alespoň sami najít o pořadateli tábora co nejvíce informací na internetu. Dobrým znamením bezpochyby je, když má pořadatel za sebou již letitou historii. Nebojte se také zavolat přímo organizátorovi, pokud je solidní, bude schopen a ochoten zodpovědět vaše otázky.

2. KVALIFIKOVANOST VEDOUCÍCH

Výchovní pracovníci na táboře, nebo chcete-li oddíloví vedoucí, jsou po dobu tábora vašimi zástupci a přebírají tudíž plnou odpovědnost za dítě a jeho bezpečnost. Tuto práci proto nemůže dělat každý. Samozřejmostí je, aby vedoucím na táboře byl člověk bezúhonný s čistým trestním rejstříkem a po psychické i fyzické stránce schopný práce s dětmi. Zjistěte si však, co pořadatel nabízí navíc. Zda na tábor zajistil kvalitní vychovatele s určitým stupněm proškolení či ještě lépe odborného vzdělání v oblasti školství a výchovy dětí. Táboroví vedoucí zpravidla bývají studenti, velmi často pedagogického směru, kteří tuto práci vyhledávají z vlastního zájmu o práci s dětmi, nebo pak starší ročníky, které se věnují táborům dlouhá léta a už mají na táboře třeba i své vlastní ratolesti. Varovným signálem by pro vás naopak mělo být, pokud zjistíte, že pořadatel své vedoucí vůbec nezná nebo je teprve shání na poslední chvíli. Takový organizátor totiž v nouzi najme každého, kdo projeví o takovou „brigádu“ zájem, a náhodní brigádníci zpravidla nemohou být zárukou kvalitní péče o vaše děti. „Od počátku naší činnosti trváme na tom, aby všichni naši výchovní pracovníci bez výjimky absolvovali každoročně jeden až dva měsíce před tím, než začne první tábor, povinné víkendové školení, a to i v případě, že v minulosti již takovým školením prošli. V žádném případě bezpečnost na táboře nepodceňujeme a školíme proto vedoucí například v oblasti dětské psychologie nebo první pomoci. Letos v rámci školení zavádíme tréninkovou novinku – modelové situace, se kterými se na táborech běžně setkáváme. Úkolem výchovných pracovníků bude rychle zhodnotit situaci, pojmenovat bezpečnostní rizika, která z ní mohou plynout, a zjednat co nejefektivněji nápravu. Od těchto modelovek si slibujeme takový efekt, že vedoucí budou takzvaně myslet dopředu. To znamená, že si v praxi budou více všímat potenciálních nebezpečí a budou se jim více snažit předcházet.“ říká Mgr. Josef Valter, předseda občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC.

3. HYGIENICKÉ ZÁZEMÍ

Jedním z důležitých aspektů, se kterým mají některé tábory potíže, jsou hygienické podmínky, které podléhají přísným pravidlům vyhlášky MŠMT. Ověřte si, zda místo, kde tábor probíhá, odpovídá hygienickým normám pro dětskou rekreaci, a to zejména kuchyně a sociální zařízení.

4. ZDRAVOTNICKÉ ZABEZPEČENÍ

I když nebudete mít několik týdnů dítě pod svým dohledem, budete mít jistě klidnější spaní, pokud budete vědět, že na táboře je zabezpečena non-stop kvalitní zdravotní péče. „Na každém našem táboře jsou obvykle dva školení zdravotníci, i když zákon vyžaduje jen jednoho. Většinou se jedná o zdravotní sestřičky nebo profesionální záchranáře a na některé turnusy s námi jezdí dokonce i lékaři. Vždyť, kde jinde by mělo být k dispozici perfektní zdravotní zázemí, když ne na našich záchranářských táborech?“, říká Stanislav Vlk, hlavní zdravotník sdružení DĚTI BEZ HRANIC.

5. STRAVOVACÍ REŽIM

6. ZAJÍMAVÝ PROGRAM

Zeptejte se i na podrobnosti týkající se programu. Každý dobrý tábor má tématickou celotáborovou hru, kterou organizátor nebo vedoucí připravují již před samotným táborem. Avšak celotáborovka sama o sobě nestačí. Zkušený pořadatel tábora má předem připravený harmonogram celého pobytu, kde mají své místo nejen etapy celotáborové hry, ale i doprovodné akce jako například celodenní výlety, diskotéky, táboráky, ale také například rezervní dny pro přesunutí programu z důvodu nepřízně počasí a podobně.

Pokud jste na všechny výše uvedené otázky dostali od pořadatele tábora vyčerpávající a uspokojivou odpověď, můžete svému dítěti s klidným srdcem zamávat u autobusu a užívat si zasloužené dny rodičovského volna. Věřte, že jste vybrali dobrý tábor a za 14 dní budete vybalovat kufr při nadšeném vyprávění neopakovatelných táborových zážitků vašeho potomka.

Detailní informace k jednotlivým turnusům letních táborů sdružení DĚTI BEZ HRANIC najdete na www.detibezhranic.cz. Další otázky a odpovědi týkající se letní dětské rekreace a tipy na léty prověřené dětské tábory pak hledejte například na webové stránce www.letnidetsketabory.cz.

Bezpečně na lyže.

31.1.2012

I když před pár týdny to tak ještě nevypadalo, lyžařská sezona je nyní už i v České republice v plném proudu a soudě podle meteorologických prognóz budou příznivci bílého sportu ještě nějakou dobu vesele brázdit svahy. Ruku v ruce s adrenalinovými zážitky z hor však opět, jako každý rok, přicházejí i smutné zprávy o úrazech či přímo úmrtích lyžařů a snowboardistů. Je to jen pár dní zpátky, co dvanáctiletý český lyžař utrpěl velmi těžká zranění hlavy v Nízkých Tatrách. Méně štěstí měl polský lyžař, který předminulý týden tamtéž svým těžkým zraněním bohužel podlehl. Je proto zcela určitě na místě připomenout si některá základní bezpečnostní opatření, která by měl každý lyžař nebo snowboardista vzít na vědomí.

Vzhledem k tomu, že se každým rokem zlepšuje vybavení pro zimní sporty, které je v současné době dostupné prakticky každému, zvyšuje se tak rychlost jízdy na lyžích i na snowboardu. Přímo úměrně k rychlosti samozřejmě roste i nebezpečí, které s sebou tento sport přináší. Pozitivní informací však je, že osvěta na toto téma je poměrně masivní, a tak každý, kdo se lyžování či snowboardingu trochu více věnuje, jistě někdy slyšel o bezpečnostním desateru Mezinárodní lyžařské federace (Fédération Internationale de Ski, zkráceně FIS). Jedná se v podstatě o pravidla provozu na svahu, která musí každý účastník na sjezdovce znát a chovat se v souladu s nimi. Chrání tak bezpečnost ostatních lyžařů a snowboardistů a v neposlední řadě i svou vlastní. Avšak, ruku na srdce, kdo z nás, přestože jsme o něm jistě všichni slyšeli, dokáže FIS desatero vyjmenovat celé? Pojďme si tedy jeho jednotlivé body připomenout:

Calá pravidla FIS ke stažení najdete na www.zimnitabory.cz.

Mezinárodní výbor pro ochranu před úrazy na sjezdových a běžeckých tratích vytvořil 6 dalších pravidel, z nichž 5 pravidel má pro využití na českých horách smysl a která platí pro snowboardisty:

přední noha musí být s prknem pevně spojena záchytným řemenem
před každou změnou směru pohybu: pohled zpátky, zkontrolovat prostor
zastavit jen na okraji sjezdovky, na sjezdovkách neposedávat a nepolehávat
odepnutý snowboard ihned položit do sněhu stranou s vázáním dolů
na vlecích a lanových drahách musí být zadní noha uvolněna z vázání

Calá pravidla FIS ke stažení najdete na www.zimnitabory.cz.

Málokdo možná ví, že každý uživatel sjezdové tratě je povinen výše uvedená pravidla FIS znát. Pokud je nezná nebo jejich nerespektováním způsobí úraz, je za toto chování odpovědný. Pravidla FIS mohou dokonce sloužit i jako podklad při rozhodování soudů.

Děti školou povinné mají za sebou pololetní vysvědčení a v některých okresech si již užívají zasloužených jarních prázdnin. Některé děti je možná stráví na lyžařském táboře, a tak se nabízí otázka, jak si můžeme být jisti, že budou děti s těmito pravidly seznámeny. Mgr. Josef Valter, předseda občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC, které pořádá zimní tábory již několik let, nám k tomu řekl: „Každý správný pořadatel lyžařského tábora by měl děti se základními pravidly pohybu na sjezdovce bezpodmínečně seznámit ještě před tím, než oddíly poprvé vyrazí na svah. Naše sdružení má k témto účelům připravené obrázkové kartičky, které si děti s vedoucími procházejí v chatě, a které vtipnou a nenásilnou formou děti s pravidly FIS seznámí. Samozřejmě si pak jednotlivá pravidla s dětmi připomínáme i v konkrétních situacích na sjezdovce. Naši vedoucí procházejí pravidelně před zimními tábory výcvikem pod vedením profesionáních instruktorů lyžování, takže se nemůže stát, že by pravidla FIS neznali a děti s nimi neseznámili.“

Bohužel však může nastat situace, kdy pravidla bezpečného provozu na sjezdovce známe a plně respektujeme a přesto se připleteme do cesty někomu, kdo se nechová adekvátně situaci, sněhovým podmínkám nebo prostě přecení svoje síly. Když už nelze pádu nebo srážce zabránit, může nás před vážným úrazem ochránit kvalitní bezpečnostní vybavení. Pojďme si vyjmenovat některé z nich. Samozřejmostí by dnes už na sjezdovce měla být ochranná přilba. Přestože počet hlav v přilbách každým rokem roste, stále se najdou odvážlivci, kteří lyžují s rozevlátými vlasy nebo přinejlepším v kulichu. S ohledem na charakter moderního lyžařského sportu tito „holohlaví“ lyžaři a snowboadristé velmi hazardují se životem. V obou případech zranění a úmrtí v Nízkých Tatrách, zmíněných v úvodu našeho článku, totiž záchranáři konstatovali, že nehoda nemusela mít tak vážné následky, pokud by lyžaři měli helmy. Bohužel ani jeden z nich helmu neměl… „Na zimních táborech sdružení DĚTI BEZ HRANIC patří helma do povinné výbavy dítěte. Buď musí mít svou vlastní nebo zajistíme zapůjčení z půjčovny, ale bez ní dítě jednoduše nelyžuje.“, říká Josef Valter. Stále oblíbenější součástí bezpečnostní výstroje se stává takzvaný „páteřák“. Jedná se o jakýsi krunýř ze speciálního materiálu, který tlumí nárazy a chrání tak sportovce před úrazem páteře, a to zejména při pádu nebo nárazu jiného lyžaře zezadu, kdy hrozí vyražení jednotlivých obratlů z normální pozice v páteři. Páteřák se připevňuje k tělu pomocí kšand nebo popruhů, ale v současnosti se stále více setkáváme s jeho odlehčenější verzí, kdy je pevná výztuha součástí vesty nebo mikiny a je tak svému majiteli příjemnější na nošení. „Páteřáky na našich táborech povinné nejsou, zejména proto, že děti nejsou vystaveny tak vysokému nebezpečí úderu přes páteř jako třeba freestylisté, kteří jezdí v lese mezi stromy. Necháváme to na úvaze samotných rodičů, i když v pokynech k zimním táborům toto vybavení doporučujeme. Některé děti páteřní chránič ve výbavě mají a na tábor si ho automaticky vezmou, což my samozřejmě jen vítáme.“, dodává Valter. Kompletní lyžařská výbava je ale docela nákladná a kvalitní páteřák není výjimkou. Rodiče, kteří posílají své dítě – nelyžaře na povinný lyžařský výcvik, tak často čekají poměrně velké výdaje s výbavou a zvažují tak logicky každou položku. Josef Valter však na základě vlastích zkušeností varuje: „Rád bych apeloval na rodiče, kteří posílají svoje děti ať už na školní lyžařský výcvik nebo na lyžařský tábor, aby se na lyžařské výbavě svých dětí nesnažili ušetřit za každou cenu. Za takové prehistorické lyže z bazaru sice dáte jen zlomek ceny nových lyží, ale je důležité si uvědomit, že výrazně opotřebované lyže ztrácejí své jízdní vlastnosti, a to na úkor bezpečnosti. Pokud dítě nelyžuje často a výdaj za výbavu je tak pro rodinu zbytečný, daleko více bych doporučoval zajistit si lyže v půjčovně. Přesto, že je již před vámi někdo užíval, máte poměrně vysokou jistotu, že lyže nejsou starší než jednu až dvě sezony a jsou dobře a pravidelně servisované. Zároveň vám profesionálně seřídí vázání na lyžařskou botu, o čemž na naších táborech vyžadujeme potvrzení. Lyžařský komplet pro dítě na týden pak rodiče vyjde kolem osmi set až jednoho tisíce korun, což je cena zanedbatelná v porovnání s pořizovacími náklady.“ Další informace k doporučené výbavě na lyžařský tábor najdete na specializovaných stránkách www.zimnitabory.cz, nebo na webu sdružení DĚTI BEZ HRANIC www.detibezhranic.cz.

Ohrozí zvýšení nižší sazby DPH dětské tábory?

22.12.2011

Jak všichni víme, od 1. ledna 2012 bude zvýšena zvýhodněná sazba DPH ze stávajících 10% na 14%. Základní sazba 20% v příštím roce zůstane neměnná. Změna výše nižší sazby je součástí daňové reformy, která byla po odmítnutí Senátem a následném znovuodsouhlasení Poslaneckou sněmovnou podepsána prezidentem dne 22. listopadu 2011. Počátkem roku 2013 se pak zvýhodněná i základní sazba sloučí do jediné, a to ve výši 17,5%.

Občané pocítí od Nového roku tuto nepopulární legislativní změnu hlavně ve zvýšení cen potravin, léků a zdravotnických prostředků, ale také hromadné dopravy, vody, tepla, knih, časopisů, novin a dalších položek. Především rodiny s dětmi tak mohou mít bohužel hlouběji do kapsy a budou přemýšlet, na čem ušetřit a čeho se případně vzdát. Bohužel i ceny v cestovním ruchu budou zvýšením sazby DPH určitým způsobem ovlivněny a nepochybně to bude mít dopad i na ceny dětských rekreací jako jsou například letní nebo zimní dětské tábory. To je velice nepříjemná zpráva jak pro organizátory táborů, tak samozřejmě i pro rodiče dětí, které by na tábor rády jely.

Předseda občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC, Mgr. Josef Valter, nám k tématu řekl: „Pochopitelně sledujeme vývoj ohledně této otázky od samého začátku s velkými obavami. Snažíme se dlouhodobě držet ceny našich letních i zimních táborů na nejnižší možné hranici, samozřejmě při zachování určité úrovně kvality všech našich akcí. Jako nezisková organizace nejsme plátci DPH a negenerujeme zisky, ze kterých bychom mohli rozdíly v sazbě DPH částečně pokrýt, jako to zkraje roku 2012 plánují někteří obchodníci. Musíme tedy chtě nechtě reflektovat zvýšení cen našich dodavatelů a ceny táborů tomu odpovídajícím způsobem upravit.“

Pro ilustraci si uveďme výčet některého zboží a služeb, které ceny táborů nejvíce ovlivní. U služeb se jedná obzvláště o ubytování, které v ceně táborů tvoří převážnou část. Asociace hotelů a restaurací například uvedla, že se ceny ubytovacích zařízení v příštím roce zvýší o sedm až deset procent. Jedná se zatím jen o odhady, ale je zde velká pravděpodobnost, že k až desetiprocentnímu zdražení dojde. Zdražení ceny táborů nastane také z důvodu nárůstu cen potravin včetně nealkoholických nápojů, protože součástí táborů je plná penze i celodenní pitný režim. Dále organizátoři táborů pocítí i změnu cen knih nebo omalovánek, které děti dostávají jako odměny, a kartografických výrobků všech druhů.

„Občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC je bohužel nuceno zdražit své rekreace v průměru o 150 korun, a to jak u zimních, tak i u letních táborů. Někomu se možná takové navýšení ceny může zdát bezdůvodně vysoké, ale vezměme v úvahu, že konečná cena tábora je ovlivňována mnoha faktory. Kromě ubytovacích služeb a potravin, vzroste také cena dopravy včetně lanovek a lyžařských vleků, vstupného do muzeí, na výstavy a vyhlídkové věže, do zábavných parků, zoologických a botanických zahrad, historických objektů a na podobné kulturní události. Vezmeme-li v úvahu všechny tyto dílčí položky, které tvoří součást našich programů, pak zmíněné zvýšení cen tábora považuji za přijatelné.“, řekl Valter a s úsměvem dodal: „Jeden zimní tábor jsme dokonce nezdražili vůbec, protože jsme od jednoho našeho dodavatele dostali pro příští rok výjimku a výhodné podmínky srovnatelné s letošními.“ Aktuální ceny táborů občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC pro rok 2012 najdete na www.detibezhranic.cz , a to jak táborů zimních, které jsou právě nyní aktuálním tématem, tak i táborů letních.

Popřejme tedy dětem, aby zvýšení sazby DPH příliš nezasáhlo do rodinných rozpočtů a ony tak mohly i v příštím roce opět potkat své kamarády na svých oblíbených dětských táborech.

Zdroje:

http://www.financninoviny.cz/…ocent/715359

http://www.mesec.cz/…-sazbou-dph/

http://www.mesec.cz/…e-sazby-dph/

http://www.ahrcr.cz/…ke-republice

Lyžařský tábor 2012. Skvělý způsob jak strávit jarní prázdniny.

11.11.2011

Druhá polovina roku se nám nezadržitelně začíná nachylovat ke svému konci a s příchodem zimního období opět přijde i čas pomýšlet na výběr zimních táborů pro děti. Tedy alespoň pro ty z vás, kteří chtějí mít na výběr ze široké nabídky kvalitních zimních táborů od zkušených provozovatelů.

Rozvrh termínů jarních prázdnin určuje každoročně Ministerstvo školství pro jednotlivé okresy celé České republiky. Pražské děti si tentokrát užijí svůj jarní týden volna již v únoru. Přesné termíny jarních prázdnin pro rok 2012 najdete na webu www.zimnitabory.cz , což je server specializovaný právě na zimní tábory.

Občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC, které je jedním z tradičních pořadatelů zimních táborů, právě otevřelo svou horkou nabídku zimních lyžařských (a snowboardových) táborů pro jarní prázdniny 2012. V nabídce najdete celkem tři turnusy tuzemských lyžařských táborů a dva turnusy alpské. Tuzemské lyžařské tábory budou opět, stejně jako v loňské sezoně, probíhat v lyžařském centru Velká Úpa v Krkonoších (oblast Pec pod Sněžkou), kde budou děti ubytovány v útulném horském penzionu cca 100 m od sjezdovek. Pro alpské turnusy pak letos sdružení vybralo penzion v nádherném horském středisku Histerstoder. „Loňský tábor v Alpách jsme měli v poměrně luxusním penzionu ležícím na Dachsteinském masivu. Tentokrát jsme ale vybrali jinou lokalitu, protože nechceme rodiče dětí příliš finančně zatěžovat. Tábor v Alpách od sdružení DĚTI BEZ HRANIC tak tentokrát vyjde rodiny cirka o dva tisíce korun levněji, než tomu bylo v loňské sezoně, a to při zachování veškerého komfortu a vybavenosti objektu i celého střediska. A věřím, že to rodinné rozpočty zejména v letošním nejistém roce ocení.“, vysvětlil nám změnu lokality předseda sdružení Mgr. Josef Valter.

Otázkou, která možná někomu vytane na mysli v souvislosti s lyžařskými tábory, je jejich programová náplň. Samozřejmě, dá se předpokládat, že se na takových táborech lyžuje, ale jezdí si děti jen tak pro zábavu po svahu nebo se také něco naučí? „Samozřejmě nenecháme děti živelně brázdit sjezdovky, ale jedná se o týdenní kontinuální výuku lyžování. Naši instruktoři jsou zkušení a každoročně absolvují kromě školení v bezpečnosti a první pomoci i důležité školení metodiky výuky lyžování.“ říká o programu Josef Valter. Naše sdružení ovšem také dbá na zajištění maximálního bezpečí dětí na sjezdovkách. Požaduje proto vždy profesionálním servisem seřízené lyže, bezpodmínečné používání lyžařské helmy a reflexní vesty pro menší děti. I z toho je patrné, že DĚTI BEZ HRANIC jsou odpovědný provozovatel táborů a rodiče mu mohou své děti svěřit s klidným srdcem.

Detailní informace o nabídce zimních lyžařských táborů (někdy též nazývaných jarní tábory) najdete na webových stránkách www.detibezhranic.cz, případně na specializovaném internetovém serveru www.zimnitabory.cz .

A jak to vlastně vypadá s aktuální obsazeností zimních táborů? DĚTI BEZ HRANIC mají v současné době již několik desítek míst obsazených, a to na české i zahraniční tábory. Nabídka ale byla otevřena teprve před pár dny, je tedy ještě dostatek volných míst. Každoročně však bývá většina zimních táborů již v prosinci obsazena, takže už je opravdu nejvyšší čas zimní tábor hledat a přihlásit se.

Nabídka zimních táborů je velmi pestrá. Doufejme, že i zima bude stejně štedrá a nebude šetřit sněhovou nadílkou, která je pro skvělý zimní tábor nepostradatelná.

Tábor pro rodiče s dětmi – rozhovor s hlavní vedoucí o prvním ročníku

30/9/2011

I když aktuální počasí, které vládne venku, tomu moc neodpovídá, léto je nenávratně za námi a prázdninové zážitky už zůstanou jen vzpomínkami. Každý si letošní prázdniny nebo dovolenou uchová v mysli trochu jinak, někdo chytal bronz u moře, někdo zahradničil na chalupě, jiný zase cestoval po památkách nebo po horách.

K prázdninám jistě patří i letní dětské tábory. Když se řekne letní tábor, představíte si určitě děti na bojovce v lese, na celodenním výletě nebo u rybníka, a to vše pod pečlivým dohledem oddílových vedoucích. Málokdo si ale na té bojovce nebo na táborovém celodenním výletě představí děti v doprovodu jejich rodičů. A vidíte, přece je to možné. 25 rodin nejen ze Středočeského kraje se letos rozhodlo strávit dovolenou, nebo alespoň její část, poněkud netradičně, a to právě na letním táboře pro rodiče s dětmi, které letos uspořádalo občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC.

Na bližší podrobnosti o tomto zajímavém táboře jsme se zeptali člověka nejpovolanějšího, hlavní vedoucí, Ing. Hanky Hemerkové.

1. Tábor byl určen pro děti v doprovodu rodičů. Jaké věkové kategorie dětí jste upřednostňovali?

Žádné věkové omezení pro děti jsme neměli a nedávali. Záleží především na dětech a jejich rodičích, co oni upřednostňují. Jediná podmínka účasti na táboře pro rodiče s dětmi se tak netýkala věku, ale toho, aby tam každé dítě mělo alespoň jednoho z rodičů nebo jiného zmocněného zástupce. Většina dětí byla ve věku předškoláků a prvního stupně základní školy. Program nebyl ale orientován na konkrétní věk dětí. Snažili jsme se program připravit tak, aby se mohl účastnit kdokoli, předškolák, školák i rodiče. Přesto jsme museli na některé programy děti rozdělit do skupin podle věku, především na výuku angličtiny nebo některé hry.

2. Jaká byla programová náplň tábora?

Program jsme připravovali velmi dlouho a pečlivě s ohledem na zkušenosti našich vedoucích. Jedna z vedoucích Klára nám vyrobila nádherného maskota Kašpárka, který byl průvodcem celého tábora. Program byl ale dobrovolný a nikoho jsme k účasti na jednotlivých aktivitách nechtěli nutit. Hodně aktivit mohly děti absolvovat samostatně, ne však děti ve věku kolem tří let a mladší, neboť u nich se musí předpokládat aktivní účast rodičů. Každý večer byla připravena hraná pohádka na dobrou noc, malé divadélko místo večerníčku. Každý den probíhala výtvarná dílna pro děti a rodiče, kde jsme si mohli vyrobit táborové tričko s maskotem Kašpárkem, herbář, dalekohledy, korálkové obrázky, hudební nástroje k táboráku nebo masky na karneval. Denně také byla hodina angličtiny ve formě her s využitím táborového areálu. Hodiny angličtiny byly rozděleny podle věku dětí, aby i znalosti dětí byly podobné. Každý den jsme měli připraveny hry pro rodiče s dětmi, ať již v okolní nádherné přírodě nebo v areálu tábora. V programu nechyběla ani noční bojovka, táborák s opékáním buřtů nebo závěrečný karneval s diskotékou. Jednou z nejvyvedenějších akcí bylo pečení palačinek. Děti si samostatně ve skupinkách připravily těsto a vydaly se v nepříznivém počasí na stopovačku do lesa. Po návratu je čekaly upečené voňavé palačinkyV úplném závěru tábora Kašpárek pro všechny dětské účastníky ukryl poklad. Nadšení z nalezení pokladu bylo u dětí a vlastně i jejich rodičů veliké. Snažili jsme se, aby byl program pestrý a každý si mohl vybrat dle svých schopností a možností.

Nebylo pro rodiče vyčerpávající absolvovat program s dítětem místo toto, aby si zaslouženě odpočinuli, zatímco někdo jiný jejich ratolesti zabaví?

Určitě ne. Mnoho aktivit mohly starší děti absolvovat samostatně bez přítomnosti rodičů. U ostatních aktivit se rodiče velmi aktivně zapojovali a hry s dětmi je moc bavily. Program byl velmi nabitý a tak si bylo z čeho vybírat. Rodiče nemuseli nic aktivně vymýšlet, ani řídit, což je asi na hraní s dětmi nejvíce vyčerpávající. Jen se zúčastnili a mohli se tak znovu stát dětmi a prostě si s námi jen hrát. J

3. Vy sama jste však byla hlavní vedoucí a zároveň maminkou dvou malých raubířů, kteří také byli mezi účastníky tábora. Jak jste tyto dvě role skloubila dohromady?

Někdy to bylo opravdu náročné. Ale jak jsem již zmínila, program jsme měli pečlivě připravený předem, takže až na drobné organizační povinnosti jsem se většiny her mohla také účastnit.

4. Byl o tento koncept tábora mezi rodinami zájem?

Říci jen, že byl zájem, je dost nevýstižné. Zájem byl tak velký, že jsme měli naplněnou kapacitu již do týdne od uveřejnění nabídky. Další a další zájemci se nám pak hlásili i dlouho poté, co jsme vyhlásili stop stav novým přihláškám, a bohužel jsme jich velmi mnoho museli odmítnout. Občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC proto pro příští rok rozšíří nabídku táborů pro rodiče s dětmi na více turnusů. Bližší informace brzy najdete na webu www.detibezhranic.cz. S ohledem na rychlost, s jakou byl letos tábor pro rodiče s dětmi obsazen, doporučuji neváhat s příhláškou. Věřím, že nám tak příští léto podaří uspokojit zájem všech rodin.

Jaká tedy bude nabídka a náplň táborů pro rodiče s dětmi příští rok, to se necháme překvapit. Kromě táborů pro rodiče s dětmi však občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC nabízí také tradiční letní dětské tábory, víkendovky pro děti a zimní dětské tábory, které budou co nevidět velmi aktuální. V nabídce DĚTI BEZ HRANIC budou v letošní sezóně minimálně 3 turnusy lyžařských táborů v Krkonoších, které budou probíhat v několika termínech jarních prázdnin pro Prahu 1–5, Prahu 6–10, Praha východ a západ a také 2 turnusy v Alpách v době jarních prázdnin Prahy 1–5 a Prahy 6–10. Nabídku táborů sledujte na www.detibezhranic.cz. Je opravdu z čeho vybírat!

Táborové zážitky slavných – Jan Vodňanský

31.5.2011

Teplé počasí posledních dnů dává tušit, že letní prázdniny se nezadržitelně blíží. A s nimi i spousta dobrodružství, třešně u babičky, koupání v rybníku a samozřejmě také letní dětské tábory. V České republice jezdí každým rokem na letní tábory více a více dětí a spolu s počtem táborníků roste samozřejmě také šíře a rozmanitost nabídky různých táborů. Dnešní děti mohou jet na tábor taneční, jazykový, záchranářský nebo třeba vodácký. Jaké ale byly tábory v době, kdy na ně jezdili tatínkové nebo snad dokonce dědečkové dnešních dětí? Byly stejně nabité zážitky jako ty moderní? Na to jsme se zeptali Jana Vodňanského, spisovatele, herce a zpěváka a především autora známých dětských textů jako například Dejte mi pastelku, nakreslím pejska.

Pane Vodňanský, byl jste někdy na letním dětském táboře a jaký to byl tábor?

Jednou v životě jsem byl na táboře ve čtrnácti letech. Byl to mezinárodní tábor míru v Křižanově na Moravě, takže tam s námi byly i děti, nebo částečně už puberťáci z Německa a z Polska. Bylo to asi tak v roce 1955 . Nikdy před tím ani potom jsem na táboře nebyl.

Připravili pro vás vedoucí noční stezku odvahu?

Noční bojovka tam určitě nějaká byla , ale na detaily si už nevzpomínám.

Co si o nočních bojovkách myslíte? Jsou při nich děti zbytečně strašeny nebo je to naopak učí nebát se tmy?

Jsem jednoznačně pro noční bojovky a to pod vlivem mého syna. Tomáš chodíval do turistického oddílu mládeže. Bylo to vedené hodně ve skautském duchu, ale před rokem 1990 se to muselo jmenovat jinak. Každý rok byl s nimi na táboře v Jižních Čechách. Měli tam indiánská týpíčka, totem ,atd. Vždy nejraději vzpomínal právě na tu noční bojovku. Třeba jim tam přistáli ufoni a tak podobně. Vždycky to byl zkrátka nějaký super adrenalin.

Přesto, že jste byl na táboře jen jednou, vzpomenete si na Váš nejsilnější táborový zážitek?

Silný táborový zážitek jsem měl už ve vlaku. Bylo tam plno neznámých pubertálních dívek. Pokoušel jsem se je okouzlit svojí výřečností a tak jsem jim celou cestu vyprávěl bajky a pohádky o permonících , teda důlních trpaslících. Zrovna krátce před tím jsem o nich četl a měl jsem těch příběhů plnou hlavu.

K letnímu táboru jistě patří i platonická táborová láska? Proběhla nějaká i u Vás?

Moje táborová láska se nekonala. Bylo to asi způsobeno tím , že jsem se snažil ty dívky už ve vlaku okouzlit všechny najednou. Na táboře jsem si chtěl z nich vybrat tu pravou. K tomu však nedošlo. Ty méně vyspělé mne nezajímaly a ty vyspělejší zase dávaly přednost vyspělejším klukům a mně pod vlivem zážitků z vlaku přezdívaly „ Permoník“.

Jak jsme se z našeho krátkého rozhovoru se spisovatelem Janem Vodňanským dozvěděli, druh táborů se s léty poněkud změnil a nabídka se rozšířila, ale táborové zážitky jako například táborová láska, jízda vláčkem nebo noční stezky odvahy tak, jak je vnímají děti jsou pořád velmi podobné. Pokud si i vy přejete, aby vaše děti přijely po prázdninách plné dojmů, stačí si vybrat vhodný tábor například od občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC. Na www.detibezhranic.cz najdete bližší informace o táborech i aktuální stav volných míst. Další rady potřebné pro výběr tábora najdete na stránkách www.letnidetsketabory.cz.

Velikonoce jsou tu

21/4/2011

Na dveře ťukají Velikonoce, svátky jara a znovuzrození. V křesťanství oslavují Velikonoce Kristovo zmrtvýchvstání, z pohanských tradic zase vychází symbolika Velikonoc jakožto svátků jarní rovnodennosti a příchodu jara. Spolu s Velikonočními svátky jde ruku v ruce tradiční pomlázka a výslužka. Při pomlázce dostávají děvčata a ženy od mužů symbolický „výprask“ pomlázkou upletenou z čerstvých vrbových proutků jakožto symbol omlazení, pomlazení (odsud název pomlázka) a za tuto laskavost jsou pak muži odměněni výslužkou. A co by to bylo za velikonoční výslužku bez pořádně ozdobené kraslice? Jak každý jistě ví, kraslice je v dnešní době natvrdo uvařené nebo vyfouklé duté vejce ozdobené různými výtvarnými technikami. Vejce je vedle beránka, zajíčka, kříže nebo pomlázky jedním z hlavních symbolů Velikonoc a v mnoha kulturách je odpradávna symbolem plodnosti, zrození a života. V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých jako příslib znovuzrození. Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj=červený). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být v minulosti nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice, tzv. výdumky jsou k vidění až v moderní době, kdy se staly výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila. (zdroj www.wikipedie.cz)

Technik zdobení vajec existuje celá řada a moderní výtvarné materiály tuto řadu stále rozšiřují. Mezi nejjednoduší patří malování barvami nebo vaření vajec zabalených do listů rostlin v cibulovém odvaru, reliéfní kresba roztaveným včelím nebo barevným voskem či jednoduché voskové batikování. Mezi techniky náročnější na zručnost se řadí vícebarevná batika, leptání nebo polepování slámou či sítinou a vyškrabování, neboli gravírování. Další, celkem komplikovanou technikou je drátování, patrně nejkomplikovanější je pak prořezávání. Tyto dvě techniky ovšem nepatří ke klasickým, ale jedná se o vcelku moderní způsoby. V dnešní době se také díky své jednoduchosti stále častěji vyskytuje polepování vajíček obtisky s veselými jarními motivy.

Některé jednodušší i náročnější techniky zdobení kraslic si o uplynulém víkendu vyzkoušely děti z Prahy na oblíbené velikonoční pizza party, kterou již poněkolikáté uspořádalo v pizzerii v centru města občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC. Děti si nejprve vlastnoručně vyrobily pizzu podle své chuti a po dobrém obědě pro ně byl připraven výtvarný workshop, kde měl každý možnost ozdobit si svou kraslici temperovými barvami, voskovou batikou, ubrouskovou technikou ańebo vyškrabováním. „Nejvíc mě bavilo vyškrabování, protože jsem to ještě nikdy nedělala. Ani ve škole při výtvarné výchově. Hned v pondělí to musím vypravovat paní učitelce, abychom to ve škole taky někdy zkusili.“, řekla nám desetiletá Anička K., která navštívila pizza party sdružení DĚTI BEZ HRANIC už počtvrté. „S DĚTMI BEZ HRANIC jezdím na letní tábory už od první třídy a mám odtamtud spoustu kamarádů, se kterými se na pizza party někdy potkám, proto sem taky chodím.“, dodala Anička. „To mně se zase nejvíc líbila ta technika s ubrouskama. Lepit někam ubrousky lepidlem by mě jinak ani ve snu nenapadlo.“, směje se Terezka S. Zajímá-li vás, jaké další kraslice si děti vytvořily, na www.detibezhranic.cz najdete širokou fotogalerii z této akce, případně i s dalších akcí DĚTI BEZ HRANIC jako jsou letní dětské tábory, víkendovky nebo zimní tábory.

Vybíráte pro své dítě letní tábor? A víte vlastně jak na to?

31/3/2011

Kdo by rád poslal svoje děti o letních prázdninách na tábor a ještě nestihl vybrat ten správný, má právě nejvyšší čas, aby se začal výběrem intenzivně zabývat. Chcete-li totiž mít možnost výběru a ne jen paběrkovat místa, která zbyla, je právě období od ledna do začátku dubna tím nejvhodnejším.

V České republice je nespočet pořadatelů, kteří nabízejí letní tábory nejrůznějšího druhu: od stanových táborů s polní kuchyní, přes takzvané puťáky, až po chatičkové tábory. Existují tábory týdenní, třítýdenní, jazykové, taneční, záchranářské a tak dále. Že vám z toho jde hlava kolem a nevíte podle čeho vybrat? Nezoufejte, poradíme vám.

Čím vás vlastně tábor na první pohled zaujme? Bezpochyby je to celotáborový program, což je jeho nejzjevnější charakteristika, podle které si tábor zařadíte do kategorie „zajímavé“ nebo do kategorie „nezajímavé“. Vždyť kdo z rodičů by poslal svou sedmiletou dcerku, která miluje koně, například na tábor bojových umění, že? A dá se očekávat, že šestnáctiletý puberťák se zase nebude cítit ani trochu dobře na táboře s tématem Z pohádky do pohádky. Ano, prvotní výběr probíhá vždy intuitivně na základě zálib a věku vašeho dítěte. Nezapoměňte však vzít v úvahu i jeho fyzické a psychické schopnosti. Třítýdenní puťák rozhodně nelze doporučit pro malé dítě, které nikdy nebylo samo bez rodičů a není zvyklé na pohyb, natož na dlouhé túry. Na začátek by bylo vhodné zkusit kratší táborový pobyt s nenáročným programem a teprve podle toho, jak dítě tábor zvládne, vybírat v dalších letech.

Abyste si mohli být opravdu jistí, že posíláte své dítě na dobrý tábor ke spolehlivému pořadateli a nemusíte se bát o jeho bezpečí a zdraví, je nejlepší poradit se se svými známými, rodiči spolužáků a jinými lidmi z vašeho okolí, kteří už mají s letním táborem nějaké zkušenosti. Pokud vám jiní rodiče doporučí tábor, o kterém jejich spokojené dítě nadšeně mluvilo ještě několik měsíců, pak je to nejlepší vizitka pořadatele a pro vás jednoznačná indície, že jdete správným směrem.

Pokud však nemáte ve svém okolí nikoho, kdo by vám předal kladné reference, zkuste si alespoň sami zjistit o pořadateli tábora co nejvíce informací na internetu. Dobrým znamením bezpochyby je, když má pořadatel za sebou již několikaletou historii. Nebojte se také zavolat hlavnímu vedoucímu, pokud je vámi vybraný organizátor solidní, bude schopen neprodleně a ochotně odpovědět na vaše otázky týkající se následujících témat.

Základním bodem, o který byste se měli zajímat, je kvalifikovanost vedoucích, kterým svěříte děti na celou dobu tábora do péče. „Všichni naši vedoucí bez výjimky absolvují každoročně jeden až dva měsíce před tím, než začne první tábor, povinné školení. Školíme je v tématech dětské psychologie, první pomoci a bezpečnosti na táboře obecně.“, říká Mgr. Josef Valter, předseda občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC. „Protože organizujeme tábory více než 10 let, už nám dorůstají děti do věku praktikantů a vedoucích. To velmi oceňujeme a snažíme se aktivně podporovat, protože tito mladí lidé mají o tábory a práci s dětmi zájem a nejsou to jen „hlídači“. V neposlední řadě pak mají s tábory velké zkušenosti a přinášejí nám i pohled z druhé strany, z pohledu účastníka tábora.“, dodává Valter.

Jedním z důležitých aspektů, se kterým mají některé tábory potíže, jsou hygienické podmínky, které podléhají přísným pravidlům vyhlášky MŠMT. „Všechny tábory sdružení DĚTI BEZ HRANIC jsou předem nahlášeny na příslušné hygienické stanici a projdou každý rok kontrolou z MŠMT a zatím vždy zcela bez výhrad.“, říká na toto téma Josef Valter.

I když nebudete mít několik týdnů dítě pod svým dohledem, budete mít jistě klidnější spaní, budete-li vědět, že na táboře je zabezpečena non-stop kvalitní zdravotní péče. „Na každém našem táboře je školený zdravotník, jak vyžaduje Ministerstvo školství. Většinou se jedná o povoláním zdravotní sestřičky nebo záchranáře a na některé turnusy s námi jezdí dokonce i lékaři. Vždyť kde jinde by mělo být k dispozici perfektní zdravotní zázemí, když ne na našem záchranářském táboře?“, směje se Mgr. Valter ze sdružení DĚTI BEZ HRANIC.

Aby si dítě táborový program jak se patří užilo, mělo by mít také spokojené a plné bříško. Zjistěte si proto, jaký je stravovací režim tábora, kam se chystáte dítě poslat. Zcela běžným standardem u pobytových táborů je pestrá a vyvážená strava 5 x denně a neomezený pitný režim. Zkuste se pozeptat i na případný doplňkový prodej pochutin v bufetu. Na některých táborech je bohužel běžné, že krámek je otevřen nepřetržitě a děti si pak nahrazují oběd chipsy a kolou, protože „fuj, čočku já nejím.“ Josef Valter k této problematice řekl: „ Je to samozřejmě velký problém, ale chápeme, že děti mijují sladkosti a asi bychom jim je měli občas dopřát, hlavně když jim v druhé polovině tábora dojdou dobroty z domova. Snažíme se však obchůdek omezit, a to na jednu hodinu denně. Malým dětem navíc jejich oddílový vedoucí vydává kapesné postupně, aby hned v prvních dnech neutratily všechno za sladkosti.“

DĚTI BEZ HRANIC přišly navíc s jednou pověstnou třešničkou na dortu, a to v oblasti komunikace dětí s rodiči během tábora. „Rodičům, kterým se zasteskne po dětech, jež jsou u nás na táboře, nabízíme jedinečnou možnost být s dítětem takřka online v kontaktu. Nejen, že denně aktualizujeme online reportáž s aktuálními fotkami, ale na našich webových stránkách www.detibezhranic.cz najdou rodiče vzkazovník, což je obousměrný prostor pro vzkazy. Děti mají každý den na nástěnce vytištěné čerstvé vzkazy od rodičů a vždy o poledním klidu mohou svůj vzkaz rodičům na web vložit. Neradi vidíme na táboře mobily, protože nám narušují program. Internet, i když je to pro nás pracnější, nám dává perfektní možnost nepřímé komunikace s rodiči a ti tak mohou být klidní, když vidí své rozesmáté dítě na fotkách.“ říká Mgr. Josef Valter, který je duchovním otcem vzkazovníku a online repotáže na www.detibezhranic.cz.

Další otázky a odpovědi týkající se letní dětské rekreace a tipy na léty prověřené dětské tábory najdete například na webové stránce www.letnidetsketabory.cz.

Jarní prázdniny v bílém kabátě nebo na blátě?

28.2.2011

Jarní prázdniny jsou v plném proudu a někteří školáci si právě dnes užívají týdenního volna, které jim my, dospělí, možná tak trochu závidíme. Tento týden začal již předposlední turnus jarních prázdnin a příští týden je uzavře poslední turnus, jarní prázdniny pro Praha 1 až 5 a dalších 12 okresů. I když my ve městech po dlouhé zimě vyhlížíme nedočkavě první náznaky jara, lyžařská střediska právě díky školnímu volnu v těchto dnech zažívají nejvyšší sezonu. Mně však při pohledu na oblohu a teploměr napadá jediná otázka „Co děti, …mají kde lyžovat?“

Přestože podle serveru Metopress jsou prognózy pro tento týden příznivé spíše pro ty, kteří už nedočkavě čekají, až shodí zimní kabáty, ani vášniví lyžaři a děti, které jarní prázdniny teprve čekají, se nemusejí ničeho bát. Denní teploty v nižších polohách sice budou tento týden stoupat až k deseti stupňům Celsia, ale na horách se mají teploty pohybovat kolem nuly nebo lehce nad nulou. Noční a ranní teploty pod podem mrazu umožňují provozovatelům lyžařských středisek zasněžovat umělým sněhem. Jak nám řekl pracovník krkonošského lyžařského střediska Velká Úpa Portášky, co přes den na sluníčku odtaje, dá se přes noc, kdy stále ještě hodně mrzne, dosněžit. Díky tomu dnes Portášky hlásí 70 cm upraveného sněhu a v provozu jsou všechny 3 sjezdovky.

Právě na Portášky ve Velké Úpě se v příštím týdnu chystá lyžařský tábor Občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC (www.detibezhranic.cz). Vedoucí tábora však o program pro svých 40 svěřenců starost nemají, a to ani v případě velké nepřízně počasí. Jak nám řekl hlavní vedoucí tábora Martin Kohlíček, je pro děti kromě lyžování připraven bohatý program v podobě celotáborové hry na vděčné téma boje dobra a zla, kdy budou děti pomocí ničení 7 hříchů bojovat proti Luciferovi a snad se jim nakonec podaří i zmrazit peklo. „Kromě celotáborovky a bohatého oddílového programu ale navštívíme třeba i aquapark nebo půjdeme na výlet na Sněžku. Takže jsme dobře připraveni a žádné počasí nás nezaskočí.“, dodal Kohlíček.

Jak se dětem na horách líbí, jaké mají počasí a jak jim jde lyžování se můžete dozvědět na www.detibezhranic.cz, v on-line reportážích ze zimních táborů.

Bezpečnost lyžaře aneb jak přežít divočinu na sjezdovce

31.1.2011

Radost nebo jízda o život?

Lyžařská sezona je v plném proudu a už začal první turnus jarních prázdnin, což pro mnohé příznivce zimních sportů znamená tradá na týden nebo alespoň na víkend na hory. Kroužit obloučky v prašanu, srkat svařené víno v baru na sjezdovce a opalovat si nos na slunečních terasách – to je ideální představa lyžařských radovánek. Tahle idylka má ovšem i svou odvrácenou tvář – úrazy na sjezdovce, zásahy horské služby, hospitalizace v nemocnici a mnohdy, bohužel, i úmrtí. Statistika hovoří jasně: každý rok dojde na českých sjezdovkách minimálně k jednomu smrtelnému úrazu. Letos byla tato smutná statistika naplněna velmi brzy, téměř na začátku lyžařské sezony, když koncem ledna zemřela teprve třináctiletá lyžařka po nárazu do stromu, a to i přes to, že měla ochrannou přilbu. Další teenagerka o den později unikla podobnému osudu o vlásek, když se srazila u vleku s jiným lyžařem a oba museli být s vážnými zraněními hospitalizováni v nemocnici.

Proč je tomu tak? Proč se sport, který má přinášet radost, během několika málo vteřin změní v zabijáka, který bere lidské životy? „Kvalita lyžařského vybavení se zlepšuje, přímo úměrně k ní roste i sebevědomí lyžařů a rychlost jejich jízdy.“, říká k problematice Mgr. Antonín Bolina, certifikovaný lyžařský učitel – SLČR. Dnes mluvíme již o zcela jiném sportu, než jakým bylo „lyžaření“ ve svých začátcích. Lyžařům a snowboardistům vybaveným nejnovějšími modely lyží a prken roste sebevědomí a nezřídka díky tomu přecení své síly. Není proto na škodu připomenout si základní pravidla, jak se chovat na sjezdovce nejen k ostatním, ale i k sobě samému.

Jedním z faktorů, které zásadně ovlivňují bezpečnost na sjezdovkách, je kvalita tratí, ať už ovlivněná přelidněností tratí nebo počasím. Avšak s vysokou návštěvností svahů a s rozbředlým těžkým a rozježděným sněhem, ve kterém se špatně manévruje, ubohý lyžař mnoho nenadělá. Co ale ovlivnit můžeme, je naše chování na svahu. Pokud není terén ideální, je potřeba věnovat jízdě a situaci na sjezdovce zvýšenou opatrnost. Mnozí návštěvníci hor možná nevědí, že stejně jako na silnici, platí i na svahu jakási pravidla provozu, kterými by se lyžaři i snowboardisté měli řídit. Je to takzvané desatero Mezinárodní lyžařské federace, ale častěji ho nejdete pod pojmem desatero nebo pravidla FIS (Fédération Internationale de Ski). Tato pravidla sice zatím nejsou součástí českého právního řádu, jako je tomu v jiných zemích, nicméně precedentním rozhodnutím Nejvyššího soudu v roce 2005 jsou i pro české lyžaře tato pravidla závazná. A protože neznalost neomlouvá, bylo by dobré, aby se každý s desaterem seznámil, ještě než mu zacvakne vázání. Způsobíte-li totiž na svahu závažnou nehodu, bude případ posuzován, jako byste zmíněná pravidla znali. Zjednodušeně můžeme říci, že desatero nabádá účastníky „sjezdového provozu“ zejména k tomu, aby neustále sledovali situaci na sjezdovce a brali ohled na ostatní a neohrožovali je při předjíždění, zastavení, rozjíždění nebo vjíždění na sjezdovku. Lyžař a snowboardista musí dávat pozor na značky a znamení na svahu a samozřejmostí je poskytnutí první pomoci při nehodě, které jsme se stali svědkem. Lyžařský učitel Antonín Bolina nám řekl, že: „Pravidla FIS v podstatě shrnují jen slušné chování, které dáme dohromady selským rozumem. Co ale ví málokdo, je fakt, že podle pravidel FIS musí být každý účastník provozu na sjezdovce schopen prokázat svou totožnost v případě nehody nebo při vzniklém zranění. A ruku na srdce, kdo z nás si nosí na svah občanku?“ Chcete-li si pravidla FIS prostudovat blíž, najdete je například na www.zimnitabory.cz. Dalším velkým problémem nejen českých sjezdovek, a ten paradoxně mezinárodní pravidla nezmiňují, je alkohol. Jak bylo zmíněno v úvodu článku, svařáček, pivo, bombardino a další alkoholické pochoutky jsou pro většinu z nás neodmyslitelnou součástí perfektní lyžovačky. A přitom na sjezdovce potřebujeme být bdělí a mnohdy velmi rychle zareagovat. A tuto schopnost, jak známo, alkohol rapidně snižuje. Striktní zákaz alkoholu za volantem je pro většinu z nás pochopitelnou samozřejmostí, proč ale ne na sjezdovce? Pokud se někdo zraní na sjezdovce pod vlivem alkoholu, nečeká ho žádný postih. Mohl by však mít problémy s pojišťovnou při proplácení léčení. V případě, že v podnapilosti zaviní nehodu s následnou škodou, respektive újmou na zdraví, bude škodné vymáháno po něm.

Třetím a neméně důležitým faktorem bezpečnosti zimních sportů, je jednoznačně vybavení. Samozřejmostí by dnes už měla být helma, a to nejen pro děti, ale i pro dospělé. Nezřídka však kolem vás prosviští snowboardista v módní čepici nebo prostovlasá lyžařka s pletenou čelenkou a elegantně vlajícími vlasy. Takoví lidé však, i když jim to nepochybně sluší, velmi hazardují se svým zdravím a v krajních případech i se životem. Ačkoliv stále ještě horká zpráva o smrti lyžařky s helmou může důvěru v tento doplněk nalomit, nevyplatí se bezpečnostní opatření podceňovat. K těmto opatřením patří i seřízení vázání na váhu lyžaře a stále populárnější „páteřák“, který při pádech pomáhá chránit před úrazy páteře. „Pozitivně vnímám i reflexní vesty, které odpovědní rodiče dávají svým dětem.“, dodává A. Bolina k vybavení.

Výše uvedenými opatřeními by se měli řídit nejen jednotlivci, ale samozřejmě i organizované skupiny dětí jako lyžařské školičky, kurzy a nebo třeba dětské zimní tábory. „Podmínkou účasti na našich zimních táborech je potvrzení o seřízení lyží v profesionálnám servisu. Když nedostaneme potvrzení od rodičů do odjezdu, dítě na lyžařský tábor nevezmeme. Striktně vyžadujeme i helmu, pokud ji dítě nemá, nelyžuje.“ říká Mgr. Josef Valter z Občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC (www.detibezhranic.cz ), které již několik let pořádá dětské zimní tábory v ČR a v rakouských Alpách. „DĚTI BEZ HRANIC poznáte právě v těchto prázninových dnech na svahu podle oranžových reflexních vestiček se smajlíkem, které dáváme hlavně těm menším lyžařům. Ctíme tak pravidlo vidět a být viděn.“, dodává Valter.

Pokud se tedy v letošní sezóně chystáte hory navštívit a provětrat svou lyžařskou výbavu, měli byste si uvědomit všechna rizika a důsledně se řídit všemi bezpečnostními pravidly. Pak už nezbývá než vám popřát pěknou lyžovačku a bohatou sněhovou nadílku.

Jedeme na lyže! Česká republika nebo Alpy?

31.12.2010

Jak vybrat lokalitu pro zimní dovolenou.

Letošní bohatá sněhová nadílka už nezvykle dlouhou dobu dělá radost dětem a vrásky chodcům a motoristům nejen v naší republice, ale i v celé Evropě. Meteorologové slibují, že bílá peřina ještě nějaký čas nezmizí. Lyžaři i vlekaři si tak nad příslibem pěkné lyžařské sezony mohou mnout ruce.

Pomalu se blíží čas zimních dovolených, ale také školních jarních prázdnin, což mnohé rodiny tradičně spojují v jedno. Podle čeho ale vybrat místo, kam pojedeme lyžovat? Zvolit levnější české hory nebo si připlatit za lepší lyžařské podmínky v zahraničí? A je to mu skutečně tak? Platí stále tyto vžité stereotypy? Pojďme si porovnat největší české lyžařské středisko ve Špindlerově mlýně a jedno z české republiky nejlépe dostupných alpských středisek Planai Hochwurzen v rakouském Schladmingu. Řekněme, že Novákovi, čtyřčlenná rodina z Prahy se dvěma školou povinnými dětmi váhají, které z těchto dvou středisek vybrat. S jakými údaji mohou ve svém rozhodování kalkulovat?

Tak začněme u nás. Skiareál Špindlerův mlýn nabízí v letošním roce 16 vleků na zhruba 25 km upravovaných sjezdových tratí převážně lehčí a střední obtížnosti. Při placení skipasů se Novákovi přesvědčí o tom, že ani tuzemské lyžování nepatří k nejlevnějším radovánkám. Podle ceníku platného pro lyžařskou sezonu 2010/2011 zaplatí dospělý za jednodenní lyžování 700,– Kč, dítě starší šesti let pak 450,– Kč. Kdo se bude chtít ve Špindlu zdržet celý týden, nechť si připraví 3.200,– Kč za šestidenní skipas pro dospělého a 2.060,– Kč pro dítě. Novákovi tak zaplatí 2.300,– Kč za den, respektive 10.520,– Kč za šestidenní lyžovačku, a to už je v rodinném rozpočtu opravdu znát. Vzdálenost střediska od Prahy je asi 150 km, takže autem se Novákovi do Špindlu dostanou pohodlně za 2 hodiny. Počítáme-li průměrnou cenu 3,– Kč / km, vyšplhá se cena dopravy tam i zpět na necelou tisícovku.

Ne každý však se však chystá na lyžovačku s celou rodinou. Pro rodiče, kteří nechtějí nebo z nějakého důvodu nemohou jet s dětmi na hory, se jako vhodná alternativa nabízí lyžařský tábor. Nabídka zimních táborů je sice ve srovnání s těmi letními minimální a jejich kapacita je velmi omezená, ale přesto existují kvalitní a prověření pořadatelé dětských zimních pobytů a je z čeho vybírat. Jedním z tradičních organizátorů zimních táborů je občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC. V jejich nabídce pro rok 2011 najdete tři tuzemské zimní tábory, z nichž dva ještě stále mohou zájemcům nabídnout poslední volná místa. Cena tábora v Peci pod Sněžkou se pohybuje od 3.999,– Kč a zahrnuje dopravu, ubytování, plnou penzi a pitný režim. V ceně není zahrnutý skipas, který cenu tábora navýší zhruba o 1.500,– Kč. I tak ale tábor zůstává levnější alternativou k rodinné dovolené. Aktuální nabídku kvalitních zimních táborů si můžete prohlídnout například na serveru www.zimnitabory.cz.

Nyní se podívejme, jak je na tom rakouský protějšek. Návštěvník střediska Planai Hochwurzen se může nechat vyvézt 22 vleky na 124 km upravených sjezdovek všech stupňů obtížnosti, což je bezmála pětkrát víc kilometrů, než může nabídnout Špindl. Na jeden den zimních radovánek si dospělý lyžař musí připravit v přepočtu podle aktuálních kurzů zhruba 1080,– Kč, dítě 570,– Kč. Šestidenní skipas pro dospělého stojí kolem 5.250,– Kč a 2.700,– Kč pro dítě. Novákovi tedy zaplatí v přepočtu zhruba 3.300,– Kč za den a 15.900,– Kč za šestidenní lyžovačku pro celou rodinu. Schladming leží 400 km od Prahy a cesta autem trvá minimálně 6 hodin, takže jet na Planai Hochwurzen na otočku na jeden se nevyplatí, počítejme tedy rozhodně s částkou za vícedenní skipasy. Doprava bude pochopitelně o něco dražší, a to více než dvakrát. Také ceny občerstvení na sjezdovce se pohybují zhruba na dvojnásobku cen na českých horách.

Další významnou položkou v účtu za zimní dovolenou bude samozřejmě ubytování. Pátravý návstěvník hor možná najde o něco výhodnější nabídku než my, al

Letní a zimní dětské tábory - Děti bez hranic - dětské tábory