Články o táborech a činnosti

Naše sdružení publikuje každý měsíc 1 článek o své činnosti, letních a zimních táborech (plánové akce, rozhovory, apod.). Články jsou distribuovány vybraným serverům a médiím. Zájemci o odběr našich pravidelných článků piště na info@detibezhranic.cz.

Na této stránce najdete všechny naše články, které jsou volně dostupné k přečtení a volné publikaci. články jsou chronologicky seřazené:

 

Tábor pro rodiče s dětmi – rozhovor s hlavní vedoucí o prvním ročníku

30/9/2011

I když aktuální počasí, které vládne venku, tomu moc neodpovídá, léto je nenávratně za námi a prázdninové zážitky už zůstanou jen vzpomínkami. Každý si letošní prázdniny nebo dovolenou uchová v mysli trochu jinak, někdo chytal bronz u moře, někdo zahradničil na chalupě, jiný zase cestoval po památkách nebo po horách.

K prázdninám jistě patří i letní dětské tábory. Když se řekne letní tábor, představíte si určitě děti na bojovce v lese, na celodenním výletě nebo u rybníka, a to vše pod pečlivým dohledem oddílových vedoucích. Málokdo si ale na té bojovce nebo na táborovém celodenním výletě představí děti v doprovodu jejich rodičů. A vidíte, přece je to možné. 25 rodin nejen ze Středočeského kraje se letos rozhodlo strávit dovolenou, nebo alespoň její část, poněkud netradičně, a to právě na letním táboře pro rodiče s dětmi, které letos uspořádalo občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC.

Na bližší podrobnosti o tomto zajímavém táboře jsme se zeptali člověka nejpovolanějšího, hlavní vedoucí, Ing. Hanky Hemerkové.

1. Tábor byl určen pro děti v doprovodu rodičů. Jaké věkové kategorie dětí jste upřednostňovali? 

Žádné věkové omezení pro děti jsme neměli a nedávali. Záleží především na dětech a jejich  rodičích, co oni upřednostňují. Jediná podmínka účasti na táboře pro rodiče s dětmi se tak netýkala věku, ale toho, aby tam každé dítě mělo alespoň jednoho z rodičů nebo jiného zmocněného zástupce. Většina dětí byla ve věku předškoláků a prvního stupně základní školy. Program nebyl ale orientován na konkrétní věk dětí. Snažili jsme se program připravit tak, aby se mohl účastnit kdokoli, předškolák, školák i rodiče. Přesto jsme museli na některé programy děti rozdělit do skupin podle věku, především na výuku angličtiny nebo některé hry.

2. Jaká byla programová náplň tábora?

Program jsme připravovali velmi dlouho a pečlivě s ohledem na zkušenosti našich vedoucích. Jedna z vedoucích Klára nám vyrobila nádherného maskota Kašpárka, který byl průvodcem celého tábora. Program byl ale dobrovolný a nikoho jsme k účasti na jednotlivých aktivitách nechtěli nutit. Hodně aktivit mohly děti absolvovat samostatně, ne však děti ve věku kolem tří let a mladší, neboť u nich se musí předpokládat aktivní účast rodičů. Každý večer byla připravena hraná pohádka na dobrou noc, malé divadélko místo večerníčku. Každý den  probíhala výtvarná dílna pro děti a rodiče, kde jsme si mohli vyrobit táborové tričko s maskotem Kašpárkem, herbář, dalekohledy, korálkové obrázky, hudební nástroje k táboráku nebo masky na karneval. Denně také byla hodina angličtiny ve formě her s využitím táborového areálu. Hodiny angličtiny byly rozděleny podle věku dětí, aby i znalosti dětí byly podobné. Každý den jsme měli připraveny hry pro rodiče s dětmi, ať již v okolní nádherné přírodě nebo v areálu tábora. V programu nechyběla ani noční bojovka, táborák s opékáním buřtů nebo závěrečný karneval s diskotékou. Jednou z nejvyvedenějších akcí bylo pečení palačinek. Děti si samostatně ve skupinkách připravily těsto a vydaly se v nepříznivém počasí na stopovačku do lesa. Po návratu je čekaly upečené voňavé palačinkyV úplném závěru tábora Kašpárek pro všechny dětské účastníky ukryl poklad. Nadšení z nalezení pokladu bylo u dětí a vlastně i jejich rodičů veliké. Snažili jsme se, aby byl program pestrý a každý si mohl vybrat dle svých schopností a možností.

Nebylo pro rodiče vyčerpávající absolvovat program s dítětem místo toto, aby si zaslouženě odpočinuli, zatímco někdo jiný jejich ratolesti zabaví? 

Určitě ne. Mnoho aktivit mohly starší děti absolvovat samostatně bez přítomnosti rodičů. U ostatních aktivit se rodiče velmi aktivně zapojovali a hry s dětmi je moc bavily. Program byl velmi nabitý a tak si bylo z čeho vybírat. Rodiče nemuseli nic aktivně vymýšlet, ani řídit, což je asi na hraní s dětmi nejvíce vyčerpávající. Jen se zúčastnili a mohli se tak znovu stát dětmi a prostě si s námi jen hrát. J

3. Vy sama jste však byla hlavní vedoucí a zároveň maminkou dvou malých raubířů, kteří také byli mezi účastníky tábora. Jak jste tyto dvě role skloubila dohromady?

Někdy to bylo opravdu náročné. Ale jak jsem již zmínila, program jsme měli pečlivě připravený předem, takže až na drobné organizační povinnosti jsem se většiny her mohla také účastnit.

4. Byl o tento koncept tábora mezi rodinami zájem? 

Říci jen, že byl zájem, je dost nevýstižné. Zájem byl tak velký, že jsme měli naplněnou kapacitu již do týdne od uveřejnění nabídky. Další a další zájemci se nám pak hlásili i dlouho poté, co jsme vyhlásili stop stav novým přihláškám, a bohužel jsme jich velmi mnoho museli odmítnout. Občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC proto pro příští rok  rozšíří nabídku táborů pro rodiče s dětmi na více turnusů. Bližší informace brzy najdete na webu www.detibezhranic.cz. S ohledem na rychlost, s jakou byl letos  tábor pro rodiče s dětmi obsazen, doporučuji neváhat s příhláškou. Věřím, že nám tak příští léto podaří uspokojit zájem všech rodin.

Jaká tedy bude nabídka a náplň táborů pro rodiče s dětmi příští rok, to se necháme překvapit. Kromě táborů pro rodiče s dětmi však občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC nabízí také tradiční letní dětské tábory, víkendovky pro děti a zimní dětské tábory, které budou co nevidět velmi aktuální. V nabídce DĚTI BEZ HRANIC budou v letošní sezóně minimálně 3 turnusy lyžařských táborů v Krkonoších, které budou probíhat v několika termínech jarních prázdnin pro Prahu 1–5, Prahu 6–10, Praha východ a západ a také 2 turnusy v Alpách v době jarních prázdnin Prahy 1–5 a Prahy 6–10. Nabídku táborů sledujte na www.detibezhranic.cz. Je opravdu z čeho vybírat!

 

Táborové zážitky slavných – Jan Vodňanský

31.5.2011

Teplé počasí posledních dnů dává tušit, že letní prázdniny se nezadržitelně blíží. A s nimi i spousta dobrodružství, třešně u babičky, koupání v rybníku a samozřejmě také letní dětské tábory. V České republice jezdí každým  rokem na letní tábory více a více dětí a spolu s počtem táborníků roste samozřejmě také šíře a rozmanitost nabídky různých táborů. Dnešní děti mohou jet na tábor taneční, jazykový, záchranářský nebo třeba vodácký. Jaké ale byly tábory v době, kdy na ně jezdili tatínkové nebo snad dokonce dědečkové dnešních dětí? Byly stejně nabité zážitky jako ty moderní? Na to jsme se zeptali Jana Vodňanského, spisovatele, herce a zpěváka a především autora známých dětských textů jako například Dejte mi pastelku, nakreslím pejska.

Pane Vodňanský, byl jste někdy na letním dětském táboře a jaký to byl tábor? 

Jednou v životě jsem byl na táboře ve čtrnácti letech. Byl to mezinárodní tábor míru v Křižanově na Moravě, takže tam s námi byly i děti, nebo částečně už puberťáci z Německa a z Polska. Bylo to asi tak v roce 1955 . Nikdy před tím ani potom jsem na táboře nebyl.

Připravili pro vás vedoucí noční stezku odvahu? 

Noční bojovka tam určitě nějaká byla , ale na detaily si už nevzpomínám.

Co si o nočních bojovkách  myslíte? Jsou při nich děti zbytečně strašeny nebo je to naopak učí nebát se tmy?

Jsem jednoznačně pro noční bojovky a to pod  vlivem mého syna. Tomáš chodíval do turistického oddílu mládeže. Bylo to vedené hodně ve skautském duchu, ale před rokem 1990 se to muselo jmenovat jinak. Každý rok byl s nimi na táboře v Jižních Čechách. Měli tam indiánská týpíčka, totem ,atd. Vždy nejraději vzpomínal právě na tu noční bojovku. Třeba jim tam přistáli ufoni a tak podobně. Vždycky to byl zkrátka nějaký super  adrenalin.

Přesto, že jste byl na táboře jen jednou, vzpomenete si na Váš nejsilnější táborový zážitek?

Silný táborový zážitek jsem měl už ve vlaku. Bylo tam plno neznámých pubertálních dívek. Pokoušel jsem se je okouzlit svojí výřečností a tak jsem jim celou cestu vyprávěl bajky a pohádky o permonících , teda důlních trpaslících. Zrovna krátce před tím jsem o nich četl a měl jsem těch příběhů plnou hlavu.

K letnímu táboru jistě patří i platonická táborová láska? Proběhla nějaká i u Vás? 

Moje táborová láska se nekonala. Bylo to asi způsobeno tím , že jsem se snažil ty dívky už ve vlaku okouzlit všechny najednou. Na táboře jsem si chtěl z nich vybrat tu pravou. K tomu však nedošlo. Ty méně vyspělé mne nezajímaly a ty vyspělejší zase dávaly přednost vyspělejším klukům a mně pod vlivem zážitků z vlaku přezdívaly „ Permoník“.

Jak jsme se z našeho krátkého rozhovoru se spisovatelem Janem Vodňanským dozvěděli, druh táborů se s léty poněkud změnil a nabídka se rozšířila, ale táborové zážitky jako například táborová láska, jízda vláčkem nebo noční stezky odvahy tak, jak je vnímají děti jsou pořád velmi podobné. Pokud  si i vy přejete, aby vaše děti přijely po prázdninách plné dojmů, stačí si vybrat vhodný tábor například od občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC. Na www.detibezhranic.cz najdete bližší informace o táborech i aktuální stav volných míst. Další rady potřebné pro výběr tábora najdete na stránkách www.letnidetsketabory.cz.

 

Velikonoce jsou tu

21/4/2011

Na dveře ťukají Velikonoce,  svátky jara a znovuzrození. V křesťanství oslavují Velikonoce Kristovo zmrtvýchvstání, z pohanských tradic zase vychází symbolika Velikonoc jakožto svátků jarní rovnodennosti a příchodu jara. Spolu s Velikonočními svátky jde ruku v ruce tradiční  pomlázka a výslužka. Při pomlázce dostávají děvčata a ženy od mužů symbolický „výprask“ pomlázkou upletenou z čerstvých vrbových proutků jakožto symbol omlazení, pomlazení (odsud název pomlázka) a za tuto laskavost jsou pak muži odměněni výslužkou. A co by to bylo za velikonoční výslužku bez pořádně ozdobené kraslice? Jak každý jistě ví, kraslice je v dnešní době natvrdo uvařené nebo vyfouklé duté vejce ozdobené různými výtvarnými technikami. Vejce je vedle beránka, zajíčka, kříže nebo pomlázky jedním z hlavních symbolů Velikonoc a v mnoha kulturách je odpradávna symbolem plodnosti, zrození a života. V dávné historii se vejce vkládala do hrobů zemřelých  jako příslib znovuzrození. Věřilo se v magickou moc vajec a k jejímu posílení se pomalovávala různými magickými ornamenty. Magie postupně vymizela, zůstaly jen ornamenty převážně abstraktní nebo rostlinné a zvířecí motivy symbolizující přírodu probouzející se k životu.

V symbolice se výrazně uplatňovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice (ze staroslovanského krasnyj=červený). Červenou kraslici si dívka nechávala pro hocha, na kterého si tajně myslela.

Vejce darované z lásky muselo být v minulosti nejen červené, ale také plné. Prázdné bílé skořápky byly spolu s prázdnými ulitami šneků symboly smrti a sloužily ke zdobení Morany. Duté malované kraslice, tzv. výdumky jsou k vidění až v moderní době, kdy se staly výhodným komerčním artiklem. Aby se stihlo namalovat dostatek vajec, malovaly se průběžně po celý rok, a nebylo tudíž možné malovat vajíčka plná, protože by se zkazila. (zdroj www.wikipedie.cz)

Technik zdobení vajec existuje celá řada a moderní výtvarné materiály tuto řadu stále rozšiřují. Mezi nejjednoduší patří malování barvami nebo vaření vajec zabalených do listů rostlin v cibulovém odvaru, reliéfní kresba roztaveným včelím nebo barevným voskem či jednoduché voskové batikování. Mezi techniky náročnější na zručnost se řadí vícebarevná batika, leptání  nebo polepování slámou či sítinou a vyškrabování, neboli gravírování. Další, celkem komplikovanou technikou je drátování, patrně nejkomplikovanější je pak prořezávání. Tyto dvě techniky ovšem nepatří ke klasickým, ale jedná se o vcelku moderní způsoby. V dnešní době se také díky své jednoduchosti stále častěji vyskytuje polepování vajíček obtisky s veselými jarními motivy.

Některé jednodušší i náročnější techniky zdobení kraslic si o uplynulém víkendu vyzkoušely děti z Prahy na oblíbené velikonoční pizza party, kterou již poněkolikáté uspořádalo v pizzerii v centru města občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC. Děti si nejprve vlastnoručně vyrobily pizzu podle své chuti a po dobrém obědě pro ně byl připraven výtvarný workshop, kde měl každý možnost ozdobit si svou kraslici temperovými barvami, voskovou batikou, ubrouskovou technikou ańebo vyškrabováním. „Nejvíc mě bavilo vyškrabování, protože jsem to ještě nikdy nedělala. Ani ve škole při výtvarné výchově. Hned v pondělí to musím vypravovat paní učitelce, abychom to ve škole taky někdy zkusili.“, řekla nám desetiletá Anička K., která navštívila pizza party sdružení DĚTI BEZ HRANIC už počtvrté. „S DĚTMI BEZ HRANIC jezdím na letní tábory už od první třídy a mám odtamtud spoustu kamarádů, se kterými se na pizza party někdy potkám, proto sem taky chodím.“, dodala Anička. „To mně se zase nejvíc líbila ta technika s ubrouskama. Lepit někam ubrousky lepidlem by mě jinak ani ve snu nenapadlo.“, směje se Terezka S. Zajímá-li vás, jaké další kraslice si děti vytvořily, na www.detibezhranic.cz najdete širokou fotogalerii z této akce, případně i s dalších akcí DĚTI BEZ HRANIC jako jsou letní dětské  tábory, víkendovky nebo zimní tábory.

 

Vybíráte pro své dítě letní tábor? A víte vlastně jak na to? 

31/3/2011

Kdo by rád poslal svoje děti o letních prázdninách na tábor a ještě nestihl vybrat ten správný, má právě nejvyšší čas, aby se začal výběrem intenzivně zabývat. Chcete-li totiž mít možnost výběru a ne jen paběrkovat místa, která zbyla, je právě období od ledna do začátku dubna tím nejvhodnejším.

V České republice je nespočet pořadatelů, kteří nabízejí letní tábory nejrůznějšího druhu: od stanových táborů s polní kuchyní, přes takzvané puťáky, až po chatičkové tábory. Existují tábory týdenní, třítýdenní, jazykové, taneční, záchranářské a tak dále. Že vám z toho jde hlava kolem a nevíte podle čeho vybrat? Nezoufejte, poradíme vám.

Čím vás vlastně tábor na první pohled zaujme? Bezpochyby je to celotáborový program, což je jeho nejzjevnější charakteristika, podle které si tábor zařadíte do kategorie „zajímavé“ nebo do kategorie „nezajímavé“. Vždyť kdo z rodičů by poslal svou sedmiletou dcerku, která miluje koně, například na tábor bojových umění, že? A dá se očekávat, že šestnáctiletý puberťák se zase nebude cítit ani trochu dobře na táboře s tématem Z pohádky do pohádky. Ano, prvotní výběr probíhá vždy intuitivně na základě zálib a věku vašeho dítěte. Nezapoměňte však vzít v úvahu i jeho fyzické a psychické schopnosti. Třítýdenní puťák rozhodně nelze doporučit pro malé dítě, které nikdy nebylo samo bez rodičů a není zvyklé na pohyb, natož na dlouhé túry. Na začátek by bylo vhodné zkusit kratší táborový pobyt s nenáročným programem a teprve podle toho, jak dítě tábor zvládne, vybírat v dalších letech.

Abyste si mohli být opravdu jistí, že posíláte své dítě na dobrý tábor ke spolehlivému pořadateli a nemusíte se bát o jeho bezpečí a zdraví, je nejlepší poradit se se svými známými, rodiči spolužáků a jinými lidmi z vašeho okolí, kteří už mají s letním táborem nějaké zkušenosti. Pokud vám jiní rodiče doporučí tábor, o kterém jejich spokojené dítě nadšeně mluvilo ještě několik měsíců, pak je to nejlepší vizitka pořadatele a pro vás jednoznačná indície, že jdete správným směrem.

Pokud však nemáte ve svém okolí nikoho, kdo by vám předal kladné reference, zkuste si alespoň sami zjistit o pořadateli tábora co nejvíce informací na internetu. Dobrým znamením bezpochyby je, když má pořadatel za sebou již několikaletou historii. Nebojte se také zavolat hlavnímu vedoucímu, pokud je vámi vybraný organizátor solidní, bude schopen neprodleně a ochotně odpovědět na vaše otázky týkající se následujících témat.

Základním bodem, o který byste se měli zajímat, je kvalifikovanost vedoucích, kterým svěříte děti na celou dobu tábora do péče. „Všichni naši vedoucí bez výjimky absolvují každoročně jeden až dva měsíce před tím, než začne první tábor, povinné školení. Školíme je v tématech dětské psychologie, první pomoci a bezpečnosti na táboře obecně.“, říká Mgr. Josef Valter, předseda občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC. „Protože organizujeme tábory více než 10 let, už nám dorůstají děti do věku praktikantů a vedoucích. To velmi oceňujeme a snažíme se aktivně podporovat, protože tito mladí lidé mají o tábory a práci s dětmi zájem a nejsou to jen „hlídači“. V neposlední řadě pak mají s tábory velké zkušenosti a přinášejí nám i pohled z druhé strany, z pohledu účastníka tábora.“, dodává Valter.

Jedním z důležitých aspektů, se kterým mají některé tábory potíže, jsou hygienické podmínky, které podléhají přísným pravidlům vyhlášky MŠMT. „Všechny tábory sdružení DĚTI BEZ HRANIC jsou předem nahlášeny na příslušné hygienické stanici a projdou každý rok kontrolou z MŠMT a zatím vždy zcela bez výhrad.“, říká na toto téma Josef Valter.

I když nebudete mít několik týdnů dítě pod svým dohledem, budete mít jistě klidnější spaní, budete-li vědět, že na táboře je zabezpečena non-stop kvalitní zdravotní péče. „Na každém našem táboře je školený zdravotník, jak vyžaduje Ministerstvo školství. Většinou se jedná o povoláním zdravotní sestřičky nebo záchranáře a na některé turnusy s námi jezdí dokonce i lékaři. Vždyť  kde jinde by mělo být k dispozici perfektní zdravotní zázemí,  když ne na našem záchranářském táboře?“, směje se Mgr. Valter ze sdružení DĚTI BEZ HRANIC.

Aby si dítě táborový program jak se patří užilo, mělo by mít také spokojené a plné bříško. Zjistěte si proto, jaký je stravovací režim tábora, kam se chystáte dítě poslat. Zcela běžným standardem u pobytových táborů je pestrá a vyvážená strava 5 x denně a neomezený pitný režim. Zkuste se pozeptat i na případný doplňkový prodej pochutin v bufetu. Na některých táborech je bohužel běžné, že krámek je otevřen nepřetržitě a děti si pak nahrazují oběd chipsy a kolou, protože „fuj, čočku já nejím.“ Josef Valter k této problematice řekl: „ Je to samozřejmě velký problém, ale chápeme, že děti mijují sladkosti a asi bychom jim je měli občas dopřát, hlavně když jim v druhé polovině tábora dojdou dobroty z domova. Snažíme se však obchůdek omezit, a to na jednu hodinu denně. Malým dětem navíc jejich oddílový vedoucí vydává kapesné postupně, aby hned v prvních dnech neutratily všechno za sladkosti.“

DĚTI BEZ HRANIC přišly navíc s jednou pověstnou třešničkou na dortu, a to v oblasti komunikace dětí s rodiči během tábora. „Rodičům, kterým se zasteskne po dětech, jež jsou u nás na táboře, nabízíme jedinečnou možnost být s dítětem takřka online v kontaktu. Nejen, že denně aktualizujeme online reportáž s aktuálními fotkami, ale na našich webových stránkách www.detibezhranic.cz najdou rodiče vzkazovník, což je obousměrný prostor pro vzkazy. Děti mají  každý den na nástěnce vytištěné čerstvé vzkazy od rodičů a vždy o poledním klidu mohou svůj vzkaz rodičům na web vložit.  Neradi vidíme na táboře mobily, protože nám narušují program. Internet, i když je to pro nás pracnější, nám dává perfektní možnost nepřímé komunikace s rodiči a ti tak mohou být klidní, když vidí své rozesmáté dítě na fotkách.“  říká Mgr. Josef Valter, který je duchovním otcem vzkazovníku a online repotáže na www.detibezhranic.cz.

Pokud jste na všechny výše uvedené otázky dostali od pořadatele tábora vyčerpávající a uspokojivou odpověď, můžete svému dítěti s klidným srdcem zamávat u autobusu a užívat si zasloužené dny rodičovského volna. Věřte, že jste vybrali dobrý tábor a za 14 dní budete vybalovat kufr při nadšeném vyprávění neopakovatelných táborových zážitků vašeho potomka.

Další otázky a odpovědi týkající se letní dětské rekreace a tipy na léty prověřené dětské tábory najdete například na webové stránce www.letnidetsketabory.cz.

 

Jarní prázdniny v bílém kabátě nebo na blátě?

28.2.2011

Jarní prázdniny jsou v plném proudu a někteří školáci si právě dnes užívají týdenního volna, které jim my, dospělí, možná tak trochu závidíme.  Tento týden začal již předposlední turnus jarních prázdnin a příští týden je uzavře poslední turnus, jarní prázdniny pro Praha 1 až 5 a dalších 12 okresů.  I když my ve městech po dlouhé zimě vyhlížíme nedočkavě první náznaky jara, lyžařská střediska právě díky školnímu volnu v těchto dnech zažívají nejvyšší sezonu. Mně však při pohledu na oblohu a teploměr napadá jediná otázka „Co děti, …mají kde lyžovat?“

Přestože podle serveru Metopress jsou prognózy pro tento týden příznivé spíše pro ty, kteří už nedočkavě čekají, až shodí zimní kabáty, ani vášniví lyžaři a děti, které jarní prázdniny teprve čekají, se nemusejí ničeho bát. Denní teploty v nižších polohách sice budou tento týden stoupat až k deseti stupňům Celsia, ale na horách se mají teploty pohybovat kolem nuly nebo lehce nad nulou. Noční a ranní teploty pod podem mrazu umožňují provozovatelům lyžařských středisek zasněžovat umělým sněhem. Jak nám řekl pracovník krkonošského lyžařského střediska Velká Úpa Portášky, co přes den na sluníčku odtaje, dá se přes noc, kdy stále ještě hodně mrzne, dosněžit. Díky tomu dnes Portášky hlásí 70 cm upraveného sněhu a v provozu jsou všechny 3 sjezdovky.

Právě na Portášky ve Velké Úpě se v příštím týdnu chystá lyžařský tábor Občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC (www.detibezhranic.cz). Vedoucí tábora však o program pro svých 40 svěřenců starost nemají, a to ani v případě velké nepřízně počasí. Jak nám řekl hlavní vedoucí tábora Martin Kohlíček, je pro děti kromě lyžování připraven bohatý program v podobě celotáborové hry na vděčné téma boje dobra a zla, kdy budou děti pomocí ničení 7 hříchů bojovat proti Luciferovi a snad se jim nakonec podaří i zmrazit peklo. „Kromě celotáborovky a bohatého oddílového programu  ale navštívíme třeba i aquapark nebo půjdeme na výlet na Sněžku. Takže jsme dobře připraveni a žádné počasí nás nezaskočí.“, dodal Kohlíček.

Jak se dětem na horách líbí, jaké mají počasí a jak jim jde lyžování se můžete dozvědět na www.detibezhranic.cz, v on-line reportážích ze zimních táborů.

Bezpečnost lyžaře aneb jak přežít divočinu na sjezdovce

31.1.2011

Radost nebo jízda o život?

Lyžařská sezona je v plném proudu a už začal první turnus jarních prázdnin, což pro mnohé příznivce zimních sportů znamená tradá na týden nebo alespoň na víkend na hory. Kroužit obloučky v prašanu, srkat svařené víno v baru na sjezdovce a opalovat si nos na slunečních terasách – to je ideální představa lyžařských radovánek. Tahle idylka má ovšem i svou odvrácenou tvář – úrazy na sjezdovce, zásahy horské služby, hospitalizace v nemocnici a mnohdy, bohužel, i úmrtí. Statistika hovoří jasně: každý rok dojde na českých sjezdovkách minimálně k jednomu smrtelnému úrazu. Letos byla tato smutná statistika naplněna velmi brzy, téměř na začátku lyžařské sezony, když koncem ledna zemřela teprve třináctiletá lyžařka po nárazu do stromu, a to i přes to, že měla ochrannou přilbu. Další teenagerka o den později unikla podobnému osudu o vlásek, když se srazila u vleku s jiným lyžařem a oba museli být s vážnými zraněními hospitalizováni v nemocnici.

Proč je tomu tak? Proč se sport, který má přinášet radost, během několika málo vteřin změní v zabijáka, který bere lidské životy? „Kvalita lyžařského vybavení se zlepšuje, přímo úměrně k ní roste i sebevědomí lyžařů a rychlost jejich jízdy.“, říká k problematice Mgr. Antonín Bolina,  certifikovaný lyžařský učitel – SLČR. Dnes mluvíme již o zcela jiném sportu, než jakým bylo „lyžaření“ ve svých začátcích. Lyžařům a snowboardistům vybaveným nejnovějšími modely lyží a prken roste sebevědomí a nezřídka díky tomu přecení své síly. Není proto na škodu připomenout si základní pravidla, jak se chovat na sjezdovce nejen k ostatním, ale i k sobě samému.

Jedním z faktorů, které zásadně ovlivňují bezpečnost na sjezdovkách, je kvalita tratí, ať už ovlivněná přelidněností tratí nebo počasím. Avšak s vysokou návštěvností svahů a s rozbředlým těžkým a rozježděným sněhem, ve kterém se špatně manévruje, ubohý lyžař mnoho nenadělá. Co ale ovlivnit můžeme, je naše chování na svahu. Pokud není terén ideální, je potřeba věnovat jízdě a situaci na sjezdovce zvýšenou opatrnost. Mnozí návštěvníci hor možná nevědí, že stejně jako na silnici, platí i na svahu jakási pravidla provozu, kterými by se lyžaři i snowboardisté měli řídit. Je to takzvané desatero Mezinárodní lyžařské federace, ale častěji ho nejdete pod pojmem desatero nebo pravidla FIS (Fédération Internationale de Ski). Tato pravidla sice zatím nejsou součástí českého právního řádu, jako je tomu v jiných zemích, nicméně precedentním rozhodnutím Nejvyššího soudu v roce 2005 jsou i pro české lyžaře tato pravidla závazná. A protože neznalost neomlouvá, bylo by dobré, aby se každý s desaterem seznámil, ještě než mu zacvakne vázání.  Způsobíte-li totiž na svahu závažnou nehodu, bude případ posuzován, jako byste zmíněná pravidla znali. Zjednodušeně můžeme říci, že desatero nabádá účastníky „sjezdového provozu“ zejména k tomu, aby neustále sledovali situaci  na sjezdovce a brali ohled na ostatní a neohrožovali je při předjíždění, zastavení, rozjíždění nebo vjíždění na sjezdovku. Lyžař a snowboardista musí dávat pozor na značky a znamení na svahu a samozřejmostí je poskytnutí první pomoci při nehodě, které jsme se stali svědkem. Lyžařský učitel Antonín Bolina nám řekl, že: „Pravidla FIS v podstatě shrnují jen slušné chování, které dáme dohromady selským rozumem. Co ale ví málokdo, je fakt, že podle pravidel FIS musí být každý účastník provozu na sjezdovce schopen prokázat svou totožnost v případě nehody nebo při vzniklém zranění. A ruku na srdce, kdo z nás si nosí na svah občanku?“ Chcete-li si pravidla FIS prostudovat blíž, najdete je například na www.zimnitabory.cz. Dalším velkým problémem nejen českých sjezdovek, a ten paradoxně mezinárodní pravidla nezmiňují, je alkohol. Jak bylo zmíněno v úvodu článku, svařáček, pivo, bombardino a další alkoholické pochoutky jsou pro většinu z nás neodmyslitelnou součástí perfektní lyžovačky.  A přitom na sjezdovce potřebujeme být bdělí a mnohdy velmi rychle zareagovat. A tuto  schopnost, jak známo, alkohol rapidně snižuje. Striktní zákaz alkoholu za volantem je pro většinu z nás pochopitelnou samozřejmostí, proč ale ne na sjezdovce? Pokud se někdo zraní na sjezdovce pod vlivem alkoholu, nečeká ho žádný postih. Mohl by však mít problémy s pojišťovnou při proplácení léčení. V případě, že v podnapilosti zaviní nehodu s následnou škodou, respektive újmou na zdraví, bude škodné vymáháno po něm.

Třetím a neméně důležitým faktorem bezpečnosti zimních sportů, je jednoznačně vybavení. Samozřejmostí by dnes už měla být helma, a to nejen pro děti, ale i pro dospělé. Nezřídka však kolem vás prosviští snowboardista v módní čepici nebo prostovlasá lyžařka s pletenou čelenkou a elegantně vlajícími vlasy. Takoví lidé však, i když jim  to nepochybně sluší, velmi hazardují se svým zdravím a v krajních případech i se životem. Ačkoliv stále ještě horká zpráva o smrti lyžařky s helmou může důvěru v tento doplněk nalomit, nevyplatí se bezpečnostní opatření podceňovat. K těmto opatřením patří i seřízení vázání na váhu lyžaře a stále populárnější „páteřák“, který při pádech pomáhá chránit před úrazy páteře.  „Pozitivně vnímám i reflexní vesty, které odpovědní rodiče dávají svým dětem.“, dodává  A. Bolina k vybavení.

Výše uvedenými opatřeními by se měli řídit nejen jednotlivci, ale samozřejmě i organizované skupiny dětí jako lyžařské školičky, kurzy a nebo třeba dětské zimní tábory. „Podmínkou účasti na našich zimních táborech je potvrzení o seřízení lyží v profesionálnám servisu. Když nedostaneme potvrzení od rodičů do odjezdu, dítě na lyžařský tábor nevezmeme. Striktně vyžadujeme i helmu, pokud ji dítě nemá, nelyžuje.“ říká Mgr. Josef Valter z Občanského sdružení DĚTI BEZ HRANIC (www.detibezhranic.cz ), které již několik let pořádá dětské zimní tábory v ČR a v rakouských Alpách. „DĚTI BEZ HRANIC poznáte právě v těchto prázninových dnech na svahu podle oranžových reflexních vestiček se smajlíkem, které dáváme hlavně těm menším lyžařům. Ctíme tak pravidlo vidět a být viděn.“, dodává Valter.

Pokud se tedy v letošní sezóně chystáte hory navštívit a provětrat svou lyžařskou výbavu, měli byste si uvědomit všechna rizika a důsledně se řídit všemi bezpečnostními pravidly. Pak už nezbývá než vám popřát pěknou lyžovačku a bohatou sněhovou nadílku.

 

Jedeme na lyže! Česká republika nebo Alpy?

31.12.2010

Jak vybrat lokalitu pro zimní dovolenou.

Letošní bohatá sněhová nadílka už nezvykle dlouhou dobu dělá radost dětem a vrásky chodcům a motoristům nejen v naší republice, ale i v celé Evropě.  Meteorologové slibují, že bílá peřina ještě nějaký čas nezmizí. Lyžaři i vlekaři si tak nad příslibem pěkné lyžařské sezony mohou mnout ruce.

Pomalu se blíží čas zimních dovolených, ale také školních jarních prázdnin, což mnohé rodiny tradičně spojují v jedno. Podle čeho ale vybrat místo, kam pojedeme lyžovat? Zvolit levnější české hory nebo si připlatit za lepší lyžařské podmínky v zahraničí? A je to mu skutečně tak? Platí stále tyto vžité stereotypy? Pojďme si porovnat největší české lyžařské středisko ve Špindlerově mlýně a jedno z české republiky nejlépe dostupných alpských středisek Planai Hochwurzen v rakouském Schladmingu. Řekněme, že Novákovi, čtyřčlenná rodina z Prahy se dvěma školou povinnými dětmi váhají, které z těchto dvou středisek vybrat. S jakými údaji mohou ve svém rozhodování kalkulovat?

Tak začněme u nás. Skiareál Špindlerův mlýn nabízí v letošním roce 16 vleků na zhruba 25 km upravovaných sjezdových tratí převážně lehčí a střední obtížnosti. Při placení skipasů se Novákovi přesvědčí o tom, že ani tuzemské lyžování nepatří k nejlevnějším radovánkám. Podle ceníku platného pro lyžařskou sezonu 2010/2011 zaplatí dospělý za jednodenní lyžování 700,– Kč, dítě starší šesti let pak 450,– Kč. Kdo se bude chtít ve Špindlu zdržet celý týden, nechť si připraví 3.200,– Kč za šestidenní skipas pro dospělého a 2.060,– Kč pro dítě. Novákovi tak zaplatí 2.300,– Kč za den, respektive 10.520,– Kč za šestidenní lyžovačku, a to už je v rodinném rozpočtu opravdu znát. Vzdálenost střediska od Prahy je asi 150 km, takže autem se Novákovi do Špindlu dostanou pohodlně za 2 hodiny. Počítáme-li průměrnou cenu 3,– Kč / km, vyšplhá se cena dopravy tam i zpět na necelou tisícovku.

Ne každý však se však chystá na lyžovačku s celou rodinou. Pro rodiče, kteří nechtějí nebo z nějakého důvodu nemohou jet s dětmi na hory, se jako vhodná alternativa nabízí lyžařský tábor. Nabídka zimních táborů je sice ve srovnání s těmi letními minimální a jejich kapacita je velmi omezená, ale přesto existují kvalitní a prověření pořadatelé dětských zimních pobytů a je z čeho vybírat. Jedním z tradičních organizátorů zimních táborů je občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC. V jejich nabídce pro rok 2011 najdete tři tuzemské zimní tábory, z nichž dva ještě stále mohou zájemcům nabídnout poslední volná místa. Cena tábora v Peci pod Sněžkou se pohybuje od 3.999,– Kč a zahrnuje dopravu, ubytování, plnou penzi a pitný režim. V ceně není zahrnutý skipas, který cenu tábora navýší zhruba o 1.500,– Kč. I tak ale tábor zůstává levnější alternativou k rodinné dovolené. Aktuální nabídku kvalitních zimních táborů si můžete prohlídnout například na serveru www.zimnitabory.cz.

Nyní se podívejme, jak je na tom rakouský protějšek. Návštěvník střediska Planai Hochwurzen se může nechat vyvézt 22 vleky na 124 km upravených sjezdovek všech stupňů obtížnosti, což je bezmála pětkrát víc kilometrů, než může nabídnout Špindl. Na jeden den zimních radovánek si dospělý lyžař musí připravit v přepočtu podle aktuálních kurzů zhruba 1080,– Kč, dítě 570,– Kč. Šestidenní skipas pro dospělého stojí kolem 5.250,– Kč a 2.700,– Kč pro dítě. Novákovi tedy zaplatí v přepočtu zhruba 3.300,– Kč za den a 15.900,– Kč za šestidenní lyžovačku pro celou rodinu. Schladming leží 400 km od Prahy a cesta autem trvá minimálně 6 hodin, takže jet na Planai Hochwurzen na otočku na jeden se nevyplatí, počítejme tedy rozhodně s částkou za vícedenní skipasy. Doprava bude pochopitelně o něco dražší, a to více než dvakrát.  Také ceny občerstvení na sjezdovce se pohybují zhruba na dvojnásobku cen na českých horách.

Další významnou položkou v účtu za zimní dovolenou bude samozřejmě ubytování. Pátravý návstěvník hor možná najde o něco výhodnější nabídku než my, ale počítejme, že v hotelích tříhvězdičkového standardu, které leží v těsné blízkosti sjezdovek, zaplatí Novákovic rodina průměrně kolem tří tisíc za noc včetně polopenze. Ve Schladmingu to pak bude ve stejném standardu zhruba dvojnásobek.

I Alpské lyžování má však svou levnější alternativu v zimních táborech. Přehled o aktuální nabídce, termínech, cenách a lokalitách získáte na www.zimnitabory.cz, nebo přímo na stránkách již zmíněného provozovatele www.detibezhranic.cz. Například za alpský tábor sdružení DĚTI BEZ HRANIC, který bude probíhat právě ve zmíněném středisku Plana Hochwurzen, zaplatí rodič 7.999,– Kč za jedno dítě, přičemž cena opět nezahrnuje skipas. Nově nyní DĚTI BEZ HRANIC nabízí možnost úhrady zimního tábora ve splátkách, což vzhledem k vyšší ceně pobytu mnohým rodinám pomůže, zejména, pokud chtějí poslat na tábor dětí více.

Srovnání cen zimní dovolené pro 4-člennou rodinu se dvěma dětmi. 

Ceny jsou orientační. Přepočty dle kurzu ČSOB platného ke dni 30.12.2010.

cena	ČR	Alpy
doprava	900,00 Kč	2 400,00 Kč
skipas	10 520,00 Kč	15 900,00 Kč
ubytování s polopenzí	18 000,00 Kč	36 000,00 Kč
celkem	29 420,00 Kč	54 300,00 Kč

 

Jak jsme se přesvědčili, i přesto, že ceny na českých horách závratně stoupají, stále je tuzemská lyžovačka finančně výhodnější, a to téměř o polovinu, než ta zahraniční. Nicméně je důležité zmínit obecně známý fakt, že tuzemské hory jsou přeplněné a čekací doby na mnoha vlecích neúnosné. Stále přibývá lidí, kterým vadí fronty na našich horách natolik, že si raději připlatí za vleky bez čekání a větší lyžařské vyžití mezi vysokohorskými panoramaty. I když technická vybavenost českých lyžařských středisek stoupá a je mnohde už srovnatelná se zahraničními, naše hory bohužel nedosahují takových nadmořských výšek jako Alpy a počasí a sněhové podmínky tudíž narozdíl od Alp nejsou vždy ideální, a to ani při umělém zasněžování. Máme-li tedy srovnání podmínek tuzemské a zahraniční lyžařské dovolené uzavřít a shrnout, je to nerozhodně 2:2, jak ukazuje naše tabulka. Je tedy na každém z nás, aby se rozhodl, které parametry jsou pro něho prioritou.

Celkové srovnání podmínek

	ČR	Alpy
cena	x
vzdálenost	x
kvalita lyžování		x
kapacita středisek, čekací doby		x

Žádná zábava není zadarmo a pobyt v bílých zasněžených horách rozhodně stojí za to, ať už jede celá rodina nebo šetříme rodinný rozpočet a vyšleme na hory jen děti.

 

 

Martin na bílém koni nebo bez něj… blíží se čas myslet na zimní tábory!

…aneb kdy vlastně jsou zimní tábory 2011?

30.10.2010

 

Při pohledu do kalendáře si nelze nevšimnout, že se nám blíží svatý Martin. Zatím to sice nevypadá, že by chtěl přijet stylově na bílém koni, nicméně předpovědi počasí nás letos už několikrát na huňaté boty, rukavice a zimní přezutí aut připravovaly.  Každopádně s první sněhovou pokrývkou přijde i čas pomýšlet na výběr zimních táborů pro děti. Tedy pokud si chceme vybírat ze široké nabídky kvalitních zimních táborů od zkušených provozovatelů.

Termíny jarních prázdnin stanoví každoročně Ministerstvo školství pro jednotlivé okresy.  Jarní prázdniny jsou letos pro pražské děti určeny Ministerstvem školství poněkud netradičně, Praha 1–5 je má až v půlce března, kdežto Praha 6–10 již v půlce února následovaná Prahou východ a západ. Přesné termíny jarních prázdnin pro rok 2011 najdete na webu www.zimnitabory.cz, což je server specializovaný právě na zimní tábory.

Jedním z tradičních pořadatelů zimních táborů je Občanské sdružení DĚTI BEZ HRANIC, které právě otevřelo svou nabídku zimní lyžařských (a snowboardových) táborů pro jarní prázdniny 2011.  Oproti loňskému ročníku, kdy DĚTIBEZHRANIC pořádaly zimní turnusy dva a byl o ně opravdu velký zájem, tentokrát sdružení pro všechny děti a mládež připravilo tři turnusy tuzemských zimních táborů.  Tábory se budou konat v lyžařském centru  Velká Úpa v Krkonoších (oblast Pec pod Sněžkou), kde budou děti ubytovány cca 100 m od sjezdovek v příjemném horském penzionu. Jako horkou a dětmi i rodiči velmi žádanou novinku najdete v letošní nabídce táborů DĚTÍ BEZ HRANIC i lyžařský tábor v rakouských Alpách. Sdružení vybralo stylový penzion ležící na Dachsteinském masivu, v lyžařské oblasti Ski Planai a Ski Amadé (největší lyžařské oblasti v rakouských Alpách). Oblast nabízí stovky kilometrů upravovaných sjezdovek  všech stupňů obtížnosti. Z bezpečnostních důvodů je tábor určen pouze středním a pokročilejším lyžařům a dětem od 10 let. Instruktory pro zahraniční i tuzemské tábory budou zkušení vedoucí tohoto sdružení, kteří pravidelně jezdí též na letní tábory, a kteří každoročně absolvují kromě školení v bezpečnosti a první pomoci i důležité školení metodiky výuky lyžování. Sdružení také dbá na zajištění maximálního bezpečí dětí na sjezdovkách a požaduje proto vždy profesionálním servisem seřízené lyže, bezpodmínečné používání lyžařské helmy a reflexní vesty pro menší děti. I z toho je patrné, že DĚTI BEZ HRANIC jsou odpovědný provozovatel táborů a rodiče mu mohou své děti svěřit s klidným srdcem.

Detailní informace o nabídce zimních lyžařských táborů (někdy též nazývaných jarní tábory) najdete na webových stránkách www.detibezhranic.cz, případně na specializovaném internetovém serveru www.zimnitabory.cz.

A kdy je vlastně nejvhodnější doba na výběr lyžařského tábora pro vaše děti? Předseda sdružení DĚTI BEZ HRANIC Mgr. Josef Valter k tomu řekl: „ V současné době máme již několik desítek míst obsazených, a to na české i zahraniční tábory. Ale vzhledem k tomu, že jsme nabídku zveřejnili teprve nedávno, je samozřejmě ještě dostatek volných míst. Na minulý ročník jsme ale měli zimu zcela vyprodanou v prosinci, takže je nejvyšší čas zimní tábor hledat a přihlásit se.“

Nabídka zimních táborů je, jak vidíte, poměrně pestrá. Nezbývá než doufat, aby i zima byla stejně štedrá a nešetřila sněhovou nadílkou.

 

 

Vzpomínky na letní tábor

30.9.2010

Cestou do školy na nástupním ostrůvku tramvaje se desetiletá Terezka každé ráno choulí do bundy a z deštníku kolem ní tečou proudy vody. V takových nevlídných chvílích se v duchu vrací o pár měsíců zpátky, pryč z mokrého studeného města do slunečných letních dnů strávených mezi kamarády na letním táboře Dětí bez hranic. Jak tam bylo pěkně a jak to všechno rychle uteklo. A to byla letos dokonce na dvou táborech!

Už tolikrát holkám ve škole vyprávěla o Tomášovi ze čtvrtého oddílu, do kterého byla tajně zamilovaná, a se kterým tancovala na záverečné táborové diskotéce ploužák. Nebo o Vánocích, které jim vedoucí na táboře uspořádali upostřed léta, dokonce i s koledami, dárečky a štedrovečerní večeří. Největším zážitkem ale stejně pro Terezku byla noční bojovka. To musela jít lesem sama jen s malou lucerničkou, kterou si to odpoledne s oddílem vyrobila. Cestou narazila na několik obřích pavučin, na kterých seděli tlustí pavouci se svítícíma očima a ona musela pavučinami prolézt. Měli vypadat jako živí, ale Terezka stejně poznala, že nejsou opravdoví. To tam jen nachystali vedoucí, aby byla bojovka strašidelná. Na několika místech byli schovaní dokonce i vedoucí, ale nebafali. Prý se snažili naučit děti, že tmy a noci se nemusejí bát. Terezka se sice trochu bála, ale možná se teď bojí tmy ještě o trošičku míň. Už teď se nemůže dočkat příští bojovky, aby si vyzkoušela, jestli ji ta nebojácnost vydržela. A hlavně, aby už zase viděla Tomáše a kamarády z oddílu.

My, vedoucí ze sdružení Děti bez hranic, jezdíme na tábory už pěknou řádku let. Moc dobře proto víme, že takových Terezek a Tomášů, kteří si odvezli plnou hlavu zážitků z letních táborů, je mezi vámi jistě spousta. A my bychom vaše příběhy moc rádi slyšeli. Proto vyhlašujeme soutěž o nejzajímavější táborový zážitek! Napište nám vaši nejsilnější vzpomínku z letního tábora na adresu pvalterova@detibezhranic.cz, my vybereme tu nejlepší a jejího autora odměníme. Průběh soutěže sledujte na našich stránkách www.detibezhranic.cz v sekci Novinky. Těšíme se na vaše příspěvky a hlavně na setkání s vámi na našich dalších táborech.

 

 

Užijte si babí léto s Dětmi bez hranic

27.8.2010

Pomalu, ale jistě, se nám blíží konec letních prázdnin. Děti školou povinné si opět chystají aktovky pro úspěšný vstup do nového školního roku a veselé prázdninové zážitky už brzy zůstanou jen krásnou vzpomínkou.

Ale i přes to, že je načase se pomalu vrátit od babiček a od moře a i prima letní tábory už většinou končí, není potřeba se zavřít doma v pokojíčku a čekat, až přijdou první podzimní plýskanice. Občanské sdružení Děti bez hranic nabízí dětem skvělou možnost užít si naplno poslední prázdninový víkend. „Přichystali jsme pro malé i velké děti naši tradiční víkendovku v Praze zvanou Babí léto bez hranic. Akce je mezi dětmi velmi oblíbená, protože díky ní mají možnost znovu vidět své nové kamarády a vedoucí, které poznaly na našich táborech.“, řekl nám předseda sdružení Josef Valter. A jaký program děti letos čeká? „Každoročně spojujeme akci s nějakým zajímavým celodenním výletem. Vloni jsme například byli v Berouně v medvědáriu a v Koněpruských jeskyních. Letos nás čeká pražská zoologická zahrada, která při každé návštěvě nabídne vždy něco nového, a kde návštěvu spojíme s komentovaným krmením zvířat a soutěžemi se zootématem. Mezi dětmi je ale nejoblíbenější večerní opékání buřtíků a přenocování u řeky na Libeňském ostrově. Neděle pak tradičně patří lanovému centru, které je hned vedle klubovny, a tak by byl hřích ho nevyužít.“, doplnil Josef Valter.

Co k tomu dodat? I v Praze se dá strávit příjemný víkend v kontaktu s přírodou. Více informací o této akci najdete na webových stránkách www.detibezhranic.cz v sekci Víkendovky. Ještě je pár míst volných. A tak kdo se ještě nechce podat chmurům z blížícího se příchodu školy, má šanci užít si ještě jeden veselý prázdninový víkend s Dětmi bez hranic.

 

 

Chatičky a teplá voda kontra “foglarovské“ letní tábory

30.7.2010

Školní prázdniny a s nimi čas letních radovánek, dovolených a dětských táborů jsou v plném proudu. Mnohým z rodičů a ročníků ještě starších vyvolá slovo letní tábor romantickou představu stanového kempu na louce, vlastnoručně vykopaných latrín v lese, polní kuchyně a rachtajcích ešusů, čištění zubů v potoce a souboje táborů o vlajky. Mnozí z nás takové tábory zažívali jako děti a odnesli jsme si z nich zážitky na celý život. Je však současná realita letních táborů skutečně taková? „Celé dětství jsem jezdila na letní tábory od podniku, kde pracoval můj tatínek. Na louce jsme postavili stany, kde jsme se ve spacáku ráno klepali zimou, vařili jsme si v polní kuchyni a myli se v ledové vodě z potoka“, řekla nám jedna z maminek u odjezdu na tábor občanského sdružení Děti bez hranic a dodala: „Dnes ale pro své děti vybírám tábor, kde nebudou drkotat zuby pod stanovou celtou, ale budou jíst čistým příborem v pěkné jídelně, mýt se pravidelně v teplé vodě a používat splachovací toaletu. To již považuji za naprostou samozřejmost. Chci pro své děti v tomto smyslu pohodlí, aby se mohly plně věnovat táborovým zážitkům, navazování kamarádství a soutěžím. Ze zkušenosti s Vašimi tábory vím, že i z pohodlného zázemí si díky pestrému programu odnesou stejně silné zážitky a vzpomínky na letní tábory jako mám já, ne-li ještě lepší.“

A jak reagují pořadatelé táborů? Někteří organizátoři tento trend považují za špatný a nehodlají děti v pohodlnosti podporovat a trvají na starém stylu táborů na zelené louce, zejména zálesácky zaměřené dětské organizace s povinnou celoroční docházkou. „My naopak tento trend a odklon od těchto táborů pečlivě sledujeme a snažíme se mu maximálně vyjít vstříc a udělat naše tábory co možná nejkomfortnější pro současné děti s velkým prostorem pro hry, soutěže a letní radovánky.“,  říká předseda občanského sdružení Děti bez hranic Mgr. Josef Valter. „Nevidím na teplé vodě a chatičkách nic špatného, naopak z pohledu hygienických požadavků a táborového programu je to jednoznačně správná cesta. Vedoucí a děti mají čas na hry a zábavu a není jejich hlavním programem uvařit jídlo a nanosit z lesa dříví do polní kuchyně, a to třikrát denně. Tábory na zelené louce jsou s trochou nadsázky „pracovními tábory“ často bez herního programu, možná naučí dítě „přežít“ v lese, ale nezbývá čas na letní radovánky, koupání, hry a soutěže jen tak pro radost, diskotéky, apod.“ Tábory Dětí bez hranic se snažíme dělat jinak, jezdíme zahraničními autobusy (už kvůli bezpečnosti), klademe důraz na kvalitní ubytování a dobré zázemí střediska klubovnami a sportovišti, profesionální kuchyní a dobrým táborovým jídlem. Na všechny naše tábory si zajišťujeme vyšší počet vedoucích než je nezbytně nutné, a to se nám pozitivně promítá do individuálnějšího přístupu vedoucích k dětem a do kvalitních náročnějších celotáborových akcí, navíc tábory vybavujeme vším možným, aby vedoucí měli hodně možností a prostoru jak se s dětmi hrát. Pořídili jsme si například vlastní hudební a světelnou aparaturu, kvalitní kancelářskou techniku a ve fundusu máme nejrůznější hry, kulisy a kostýmy na divadla. Také rozvoj moderních technologií nás výrazně nutí, abychom i na táboře uprostřed přírody „šli s dobou“. Pryč jsou doby, kdy rodiče trpělivě čekali týdny na pohled, aby se dozvěděli, zda je jejich dítko v pořádku a na táboře mu nic nechybí. Prakticky každý den jsme připojeni na internetu a umožňujeme rodičům zůstat s dětmi v kontaktu po celou dobu tábora na našich webových stránkách www.detibezhranic.cz, kam průběžně vkládáme on-line reportáže z každého našeho tábora. Rodiče si tak mohou denně přečíst čerstvé informace o tom, co jejich děti dělaly, jak se vyvíjí celotáborová hra, jaké máme na táboře počasí a dokonce si mohou prohlédnout i fotky. Na nich mnozí najdou své děti při hrách a vidí tak na vlastní oči, že jsou v pořádku. Tuto jistotu a jakýsi způsob kontroly rodiče velmi oceňují a od doby, kdy jsme on-line reportáž zavedli, už ji od nás nekompromisně vyžadují, stejně jako táborový online vzazovník pro vzkazy rodičům dětem a naopak. Tak se nám to líbí a tak se to líbí i dětem ajejich rodicům, letos jich je na našich táborech přes 580.“ uzavírá Josef Valter.

Vývoj nikdo nezastaví a jak je vidět, nevyhýbá se žádné oblasti lidské činnosti. Ne všichni pořadatelé táborů jsou ochotni se přizpůsobit, a ne zcela všechny děti vyžadují komfort. Je nepochybně správné, že existuje výběr a je na každém z nás, aby si vybral tu alternativu, která mu nejvíce vyhovuje. „Já si už vybral, jsem „dítě bez hranic“ a mám rád chatičky a teplou vodu, dodává s úsměvem Josef Valter.

DĚTI BEZ HRANIC jsou od letoška největší nekomerční pořadatel dětských táborů pro veřejnost

25.5.2010

Zájem o „tábory bez hranic“, pořádané sdružením DĚTI BEZ HRANIC, je nebývalý. Možná i díky současné krizi mnohé rodiny zrušily dovolené, a aby jejich ratolesti zažily aspoň nějaké dobrodružství během dvou měsíců volna, přihlásily je na letní tábor.

NA letošní Záchrannou misi a Léta bez hranic pojede více než 500 dětí, které zažijí nevídané a neslýchané, s trochou nadsázky samozřejmě. Ocitnou se v království pohádek a legend, zažijí záchranářské dobrodružství v lidském těle a jiné budou zase cestovat v čase o 1000 let dopředu. A toto všechno není pouze pro ty starší, kteří už jsou „táboroví mazáci“, ale letos v létě přijede díky nedávnému baby-boomu velká spousta malých dětí, které možná co do počtu i převýší tyto ostřílené teenagery. Pro každou věkovou kategorii je připraven bohatý program a zaručeně se nikdo nebude nudit.

Zeptali jsme se předsedy, co na to říká, že „zábava bez hranic“ se stále více rozmáhá a je mezi dětmi a jejich rodiči více a více oblíbená. „Pro nás je pocta, že rodiče mají v naši činnosti  důvěru a svěří nám své děti, které se poté  z táborů vrací nadšené a příští roky s sebou berou své kamarády a ti s sebou berou zase své kamarády a kamarády svých kamarádů a takto se to nabaluje a do toho ještě přibývá velká spousta dětí, kteří o nás jen někde slyšely a pak nás našly nás internetu. Je to jakýsi začarovaný kruh v tom nejlepším slova smyslu. A proto každý rok zvyšujeme kapacitu našich táborů zhruba o 30%, abychom aspoň zčásti uspokojili poptávku. Ale musím říci, že letos je i těch 30% navrch málo a naše tábory jsou již úplně obsazené.“

A proto není divu, že se Děti bez hranic v tomto roce staly největším nekomerčním pořadatelem letních dětských táborů pro veřejnost, t.j. pro všechny děti a mládež v ČR.

Záchranářství – nový trend dětských letních táborů?

26.4.2010

Pomalu se blíží léto a s přibývajícími slunečními paprsky se téma letních dětských táborů stává pro mnohé rodiče velmi aktuálním. Fakt, že mezi nabídkou klasických letních táborů lze najít i mnohé specializované, už nikoho nepřekvapí. Mezi širokou nabídkou počítačových, jazykových, jezdeckých a podobně zaměřených táborů však stojí za zmínku jedna zajímavost – tábor záchranářský. Právě jeden takový tábor (s názvem Záchranná mise) pořádá už pátým rokem občanské sdružení Děti bez hranic. Více o nabídce táborů najdete na www.detibezhranic.cz. O zajímavém tématu záchranářství a jeho přiblížení dětem jsme si povídali s předsedou sdružení Mgr. Josefem Valterem.

Je záchranářství jako téma pro děti zajímavé? Záchranářství je velmi atraktivní téma, a to pro všechny děti bez rozdílu věku nebo pohlaví. Děti láká nejen naučit se něco z první pomoci, ale i vidět „v akci“ hasiče, záchranku nebo policii, jejichž exhibice jsou součástí táborového programu. Záchranná mise je největší z našich táborů a i přesto je obsazena jako první. Pro velký zájem jsme základy záchranářství zařadili i do všech našich ostatních táborů a pro letošní rok jsme otevřeli dokonce druhý běh Záchranné mise, který se nám pomalu také plní. Když to tak půjde dál, budou ze všech dětí záchranáři.

Může být vůbec záchranářství pro děti k něčemu? Samozřejmě ano, záchranářské zaměření letního tábora je pro děti přínosné. Z praxe známe několik případů, kdy dítě pomohlo prarodiči při nevolnosti nebo zraněnému kamarádovi, byť jen tím, že zavolalo na tísňovou linku. Dokonce prezident republiky každoročně ocení několik dětí za obětavé činy první pomoci. I když se z dětí po našem táboře nestanou profíci a nezapamatují si vše, co jim naši záchranáři řeknou a ukáží, aspoň k tomuto tématu „přičichnou“, dozvědí se, že vůbec nějaká první pomoc existuje a co to je. A i kdyby děti nebyly schopny první pomoc provést samy, v nejhorším případě si snad alespoň zapamatují telefonní číslo na záchranku. Osvojení první pomoci se samozřejmě zlepšuje s tím, když dítě podobný trénink absolvuje opakovaně.

Problematiku první pomoci mnohdy neovládají ani dospělí, jakým způsobem ji chcete podat dětem? Jakékoliv téma musíte dětem podat jinak než dospělým – nenáročnou a pokud možno hravou a zábavnou formou. Klademe důraz na to, že nejlépe si zapamatujeme to, co si sami zkusíme, netlačíme tedy záchranářství formou nezáživných přednášek, ale her. To, co děti názorně vidí a mohou si zkusit při ukázkách záchranářů, si samy vyzkouší v terénu při bojovkách v lese. Zde se setkávají s fingovanými zraněními (náš záchranář Standa umí na figurantovi za pomoci maskérských plastelín a barviček velmi dobře nasimulovat prakticky jakékoliv zranění), děti v týmu musejí analyzovat situaci a adekvátně reagovat, jako by situace byla reálná, a to nejde jen o samotné ošetření zraněného, ale o rozdělení úkolů jako například odvedení plačících osob opodál od raněných, přivolání pomoci a tak dále. Na našich stránkách www.detibezhranic.cz najdete fotografie z těchto vzdělávacích táborových her. Ačkoliv tyto situace děti berou jako hru, věřím, že v nich zůstane něco, co by v případě nutnosti byly schopny použít, nebo alespoň nepanikařit, zavolat na tísňovou linku a přivolat pomoc.

Neobvyklý zájem o letní dětské tábory! Je na vině finanční krize?

30.3.2010

Informace o tom, že finanční krize nepříznivě zasáhla většinu odvětví české ekonomiky, slyšíme z médií neustále dokola. Zajímavý (a poněkud optimističtější) pohled se na nám naskytne, pokud se rozhodneme zmapovat, jakým způsobem se finanční krize podepsala na fungování organizací, které se věnují práci s dětmi a dětské rekreaci. V době, kdy někteří zaměstnavatelé stále ještě propouštějí nebo snižují platy, lidé kontrolují své výdaje nejvíce právě na postradatelných věcech jako je cestování a podobně. Firmy podnikající v cestovním ruchu tak projevy krize zaznamenaly především v nižších tržbách. Obecně lze říci, že díky finanční krizi už druhým rokem lidé nakupují zájezdy o kategorii levnější než v minulosti a někteří dokonce zůstávají místo dovolené doma (zdroj: www.novinky.cz). Na rozdíl od komerčních subjektů prodávajících dovolenou, některé neziskové organizace, které nabízejí rekreaci pro děti, upozorňují na nevídaný nárůst účastníků letních táborů pro děti. Je možné se domnívat, že lidé, kteří na dovolené šetří nebo ji letos úplně ruší, chtějí alespoň svým dětem dopřát pěkný program na prázdniny, a tak volí letní dětské tábory, což je (většinou) levnější varianta prázdnin a opr

Z naší fotogalerie Spřátelené weby:

kamarádi zubaři: kamarádi lektoři první pomoci: kamarádi herci: 

Jsme členy:

Naše činnost je v roce 2011 finančně podporována dotací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

 

 

Anketa

Zaregistrujte se

Diskutujte o táboření

Novinky

Doporučujeme