';

Reportáž " Léto bez hranic 4" - Van Hellsing

 

16.8.2015

Probrali jsme se do deštivého rána. Dopoledne kvůli dešti byla oddílová činnost a příprava na bitvu. Oddílová činnost probíhala v prostoru jídelny a hráli se různé stolní hry. Odpoledne poběhla etapa při které došlo k zajmutí Mortimera Rockefelera. Večer byla oddílová činnost a zkrácena večerka.

 

15.8.2015

Ráno bylo chvíli oblačné a chvíli slunečné. Dopoledne probíhali workšopy. Odpoledne byla oddílová činnost, a také krátce zapršelo, díky čemuž jsme mohli večer rozdělat táborák a opéct si buřty. Večer byla noční bojovka, která se všem moc líbila. Usínali jsme se spoustou nových zážitků.

 

Pátek 14.8.2015

Ocitli jsme se v Londýně, protože právě tam zajali při Van Helsingově stařecké misi upíři zmíněného hrdinu. Misi nedokončil a jeho deník s poznámkami se dostal do rukou místní speciální jednotce Camarilly Shakespírům. Abychom se mezi ně vetřeli, museli jsme dokázat, že umíme hrát divadlo a tak se i stalo. Díky tomu nám v slepé důvěře svěřili deník a řekli, abychom jej za žádnou cenu neposkytli Hellsingům. To neměli dělat. Protože my jsme Hellsingové!
Podle deníku jsme se pak vypravili uličkami Londýna a hledali vstup do stok. Bohužel Van Helsing tenkrát v roce 1955 psal denník trochu zmatečně kvůli svojí senilitě a tak cestu úspěšně absolvovala jen polovina agentů.
Večer jsme se zase stmelili do svých oddílů a díky chládku, který přinesl krátký déšť a někde na Plzeňsku zuřící bouře, jsme hráli různé míčové hry a jiné sportovní aktivity.

Čtvrtek 13.8.2015

Tábor se rozdělil na dvě skupiny. Ti, co měli zaplacený akvapark odjeli autobusem do Příbrami užít si vodních radovánek v Aquaparku a po té si mohli nakoupit v centru na Pražské ulici důležitou výbavu na porážení upírů. Tou výbavou byly povětšinou pistole na "svěcenou" vodu. Ti, co aquapark zaplacený neměli se vydali pěšky do Rožmitálu, kde nasedli na vlak, odjeli do Březnice, kde hledali upíry mezi lidmi (lidi se slunečními brýlemi, modřinami a všelijací jiní podezřelí) a sbírali lidová moudra. Také měli samozřejmě rozchod, aby si svou výbavu rozšířili.
Výlet jsme přežili beze ztrát a vrátili se plni zážitků. Večer pak probíhala krátká oddílová činost, která přešla v diskotéku, během které proběhlo jedno z táborových divadel vysvětlující, že Van Helsing již není normálním smrtelníkem, ale vinou Camarilly nesmrtelným Dhampírem.
Plni očekávání dalších etapových her se děti odebraly na kutě.

 

 

 

 12.8.2015


 Abychom zjistili něco více o Camarille a jejích temných plánech a zároveň se trochu zchladili na studenějším vzduchu, vyrazili jsme do Finska – potažmo do Helsinek. Zde jsme se maskovali za zdejší obchodníky, kteří si otevřeli na půl dne své živnosti a obchodovali. Finové chodili a nakupovali tetování, platili pošťákům, úklidářům a občas si dopřáli jednu či dvě finské masáže. Každou půl hodiny měl i jeden z finů otevřený svůj vlastní obchod, kde si za táborové peníze děti mohli užít trochu srandy. Večer krátká večerka, protože následující den nás měl čekat výlet do Příbrami.

11.8.

Omlouváme se za pozdní dodání reportáže z tábora, ale kdybychom měli pro všechny dny napsat jedno slovo, tak tím slovem by bylo HORKO. A v takovém horku a při vymejšlení tisíců dalších věcí, se na takové věci příliš nemyslí. Ještě jednou se omlouvám za celý tábor.

Ondra


Úterý byl takový klidovější den. Dopoledne nás čekal druhý díl workshopů. Jak vypadá takový workshop už víte a tak se posuneme ve vyprávění rovnou k odpoledni. Oddílová činnost spočívala v koupačce a v akčním lezení po nízkých lanových překážkách. Večer byl pak završený diskotékou. V jedenáct hodi skončila a mohlo se jít spát. Ani dnes nás upíři nenapadli, aby si vzali naši krev

 

 

10.8.

 

 I tato reportáž je sepsaná samotnými dětmi z našeho novinářského workshopu.

 Ráno dne 10.8. jsme měli jako každý den rozcvičku a hned po té dobrou snídani. Dopoledne jsme měli oddílovou činnost, při které jsme hráli spoustu různých her. Po obědě, ke kterému jsme měli rajskou omáčku, byl polední klid. Po něm jsme měli kratší oddílovou činnost, abychom v půl páté začali se stavbou totemů, které nás měli ochránit před Nosferatovou upíří hypnózou. Po večerním nástupu jsme se vydali na jeho území, kde jsme po zuřivém boji slavnostně osvobodili Van Helsinga z jeho zajetí.

 

 

 

9.8.

 

 Reportáž z novinářského workshopu...

 ráno - rozcvička, snídaně
 dopoledne - Dopoledne byla premiéra workshopů - divadlo, deskové hry, zálesáctví a sportovky
 odpoledne - Po poledním klidu a svačině začala celotáborová hra. Jejím úkolem bylo projít lesem po fáborkách. Šlo se na stanoviště. Většina z nich měla děti naučit logice a spolupráci. Pár týmů trochu zabloudilo, ale všichni se vrátili v pořádku.

 večer - Večer byl "táborák netáborák." Kvůli úmornému horku a suché trávě se nemohl rozdělat oheň. Přesto se děti a vedoucí sešli u nezapáleného ohniště. Zpívali klasické trampské písně, tančilo se a vyprávěli příběhy. Byl to hezký večer!!!

  redaktorka A.

7.8.

Sluníčko nás vyhnalo z chatek ještě před budíčkem. Bylo to tak nepříjemné, že jsme nabyli pocitu, že nás v noci napadli upíři a změnili nás. Naštěstí jsme na sobě nenašli ani jednu stopu po upířím kousnutí. Vzpoměnli jsme si na slova arciupíra Mortimera, který předchozího večera vyslepičil agentovi Hellsingu, že součást jejich ďábelského plánu bylo vystřelit sto tun nitroglycerinu do slunce, aby bylo nepříjemné nejen upírům, ale i lidem. Naštěstí i posilněné sluníčko pro nás není zhoubné a dostatek vody a čepice na hlavách nás ochrání.
Dopoledne jsme se rozdělili do jednotek a v jednotkách si rozělili funkce. Z nejstarších a nejzkušenějších se stali takzvaní taktici – ti, co budou vést skupinku v jejich úkolech. Ostatní si pak zvolili jiné různé role, podle toho, jaké mají schopnosti. Každá jednotka tak čítá aspoň jednoho felčara, střelce, diplomata, kódmana, špeha a telepata. Odpoledne pak proběhl výcvik zlepšující jejich schopnosti, který byl završený zkouškou taktiků v jejich umění vést skupinku k vítězství nad upíry.
Večer jsme pak kromě příjemného chládku uvítali i oslavnou diskotéku a spánek. Upíři v noci nezaútočili.

6.8.

Hned ráno u autobusu jsem poznal, že na tábor nejedou jen tak nějaké děti. Že jsou to děti zcela vyjímečné a připravené do extrémních podmínek, které nás čekají, jim koukalo z očí.
Cesta na tábor proběhla v pořádku. Páni řidiči se ve svých nablýskaných vozech vyznamenali a dopravili nás na místo v jednom kuse. Rozřadili jsme se do oddílů. Staré tváře vedle nových. Kamarádi minulí vedle kamarádů budoucích. Za rok, co jsme se neviděli, toho každý spoustu prožil a tak bylo o čem vyprávět a tak dopoledne proběhlo v přátelské atmosféře s vyhlídkou na první táborový oběd.
Odpoledne pak netradičně proběhla vysoká lana, zdravotní filtr – ten jen potvrdil vyjímečnost dětí a jejich pevné zdraví – seznámení s táborovým řádem a první oddílové hry.
Večer jsme pak shlédli úvod k celotáborové hře. Arciupírka Lilith se svým manželem Mortimerem popíjeli v klidu krev a chechtali se nad svými zlovolnými plány. Když v tom si jejich osobní strážce Opodlak povšimnul agenta Hellsingu, který je celou dobu šmíroval. Nic naplat mu byla jeho vyjímečná diplomatická schopnost lháře. Opodlak se do něj pustil a svoji velkou palicí mu zpřelámal záda. I tak se ten hrdina dostal k lady Integře von Hellsing – ředitelce tajné agentury potírající zlo – a prozradil jí, že její dědeček před padesáti lety nezesnul, ale že jej zajali upíři. Tedy bylo jasné, že agentura musí posílit, naverbovat nové členy a pustit se do boje za záchranu svého zakladatele.
Když se šlo spát, tak všichni byli plni onoho správného očekávání následujících dnů. A kdesi v dálce vyli vlkodlaci….

Ŕíkají o nás

„Díky vedoucím ZT Krkonoše 1–5. Byl to první tábor, ze kterého syn každý den nevolal domů. Byl programem nadšený. Děkujeme.“

Táborská, ZT ČR Praha 1–5