';

Reportáž z letního dětského tábora LÉTO BEZ HRANIC 3

26.7.

Krátce po první hodině odpolední jsme zamávali v Braníku rodičům a kamarádům a vyrazili vstříc novým letním dobrodružstvím. Cesta do tábora proběhla bez problému a za hodinku a půl už zvědaví „nováčci“ plni očekávání okukovali pro ně neznámý táborový areál, zatímco ostřílení táborníci ho, o rok starší, radostně vítali. Během chvilky jsme se rozřadili do oddílů, ubytovali a začali se seznamovat s novými kamarády.

lbh_3_26_7_3-novy
 

Po večeři proběhl první táborový nástup, kde nám hlavní vedoucí představil ostatní vedoucí a výchovné pracovníky a zároveň prozradil co nás během tábora čeká a nemine, byl trochu tajemný, protože nechtěl prozrazovat příliš mnoho, abychom byli správně překvapeni z hlavního bodu dnešního programu.

lbh_3_26_7_1-novy
lbh_3_26_7_4-novy

Chvilku po táborovém nástupu to vše vypuklo. Seřadili jsme se k divadlu, které nás posunulo v prostoru i čase do starověkého Egypta, do doby zrodu pradávných a lidmi uctívaných božstev. Tito bohové budou našimi průvodci v následujících dnech a my se jim budeme snažit pomoci porazit zlého boha Marduka. Až čas ukáže, jestli bude toto tažení proti Mardukovi vítězné, je to hlavně na nás samých. Po úvodním divadle, které sklidilo zasloužený aplaus jsme až do večerky měli oddílovou činnost, v jejímž rámci jsme hráli hlavně seznamovací hry. Nejmenší a nejroztomilejší trpaslíci z prvního oddílu byli přijati mezi Serafíny a v této roli budou působit v rámci naší celotáborové hry až do konce tábora. A po večerce to konečně vypuklo. Jednotliví bohové, které jsme obdivovali při jejich dnešním vystoupení si začali ve druhém až čtvrtém oddílu vybírat své následovníky, pod roušku tmy se vkradli do našich chatek a nakreslili nám každému na čelo znamení, které charakterizuje jejich božský dóm a podle toho, s kterým znamením se ráno na čele probudíme, budeme v celotáborové hře reprezentovat dóm konkrétního boha. Holky a kluci z pátého, tedy nejstaršího, oddílu měli přijetí do jednotlivých dómů trochu náročnější, museli totiž splnit noční bojový úkol, ale všichni byli šikovní a za hodinu už leželi znovu ve svých postelích, i když někteří pěkně vylekaní. První den a hned tolik zážitků a už se nemůžeme dočkat dalších.

lbh_3_26_7-novy
lbh_3_26_7_2-novy
 

27. 7. 2009

Dnes jsme se probudili do krásného slunečného rána a počasí s tématem naší celotáborové hry spolupracovalo celý den, bylo horko a nebe bez jediného mráčku. Probuzení bylo poněkud nestandardní, všechny děti měly totiž na čelech znamení charakterizující dómy konkrétního egyptského boha. Mnozí si tak až ráno uvědomili, že včerejší noční zážitek nebyl jen pouhý sen, a že všechny děti byly skutečně přijaty do božských dómů, kterých je celkem šest. Máme tu tedy uctívače a následovníky bohů Thovta, Anubise, Usireva a bohyň Astarté, Tefnut a Isis. Nové členy božských dómů čeká ještě dlouhá cesta, zatím jsou všichni totiž v dómech pouhými knězi, tedy na nejnižší z nejnižších úrovní a bude záležet jen na nich a zejména na jejich snažení, jestli a kdy se dostanou na pozice vyšší. V pořadí velekněz, polobůh, mladší bůh a starší bůh. Hned dopoledne započali všichni noví členové božských dómů se službou svým bohům, a to tak, že vyzdobili sídla bohů způsobem jich hodným. Odpoledne nás čekalo další divadlo uvozující první etapu naší celotáborové hry, která následovala bezprostředně po jeho odehrání. Jednotlivé dómy se navzájem utkali v souboji o moc. Byl to souboj síly a magie, ve kterém zvítězil dóm boha Usireva a na krátký čas se tak vyjasnily momentální mocenské pozice. Zítra už však může být všechno jinak. Je také třeba mít se stále na pozoru, protože v ústraní stále číhá velké nebezpečí v podobě zlého Marduka, jehož zničení je hlavním úkolem naší hry. Po večerním veselém nástupu děti v krátké hře pomáhali bohům v získávání tajemného předmětu, který má k Mardukově zničení posloužit. Jakmile hra skončila, rychle jsme se převlékli a pospíchali na úvodní diskotéku, které se už všichni nemohli dočkat. Tak a je za námi další náročný, ale hlavně zábavný den. Těšíme se na ten další.

lbh_3_27_7_1-novy
lbh_3_27_7_2-novy
lbh_3_27_7_3-novy
lbh_3_27_7_4-novy
 

28.7.

Ráno byli ti z nás, kteří nespali až tak tvrdě vzbuzeni ještě před oficiálním budíčkem poměrně silným deštěm. Že by bylo hezké počasí to tam? Někteří lenoši, kterých je tu naštěstí pomálu, spoléhali na to, že bude takové počasí přínosné alespoň v tom ohledu, že zapříčiní absenci obvyklé ranní rozcvičky. Ale jako by bohové starého Egypta nad námi drželi ochrannou ruku a ranní slejvák byl během několika minut pryč a i zacvičit jsme si tedy před snídaní nakonec stihnuli. Ze zamračené oblohy se nakonec v průběhu dopoledne vyklubal další krásný slunečný den. V průběhu dopoledního programu se kněží božských dómů sešli a plnili tajný úkol svého boha. Serafíni, uctívači bohyně Isis a uctívači boha Thovta natáčeli věštbu egyptské budoucnosti, na ostatní dómy tento úkol ještě čeká a až budou mít všechny dómy natočené své věštby, tak se sejdeme a vyhodnotíme tu nejlepší a nejnápaditější. Už se moc těšíme. Za svou snahu a práci byli kněží jednotlivých dómů již včera a také dneska oceňováni kartami, které plní v naší celotáborové hře poměrně zásadní roli, jejich majitelé budou pomocí nich soupeřit v naší Aréně, která nás poprvé čeká už zítra. Systém soupeření je inspirován populární karetní hrou Magic a u těch menších pak klasickým kvartetem. Každý dóm má své charakteristické karty, které odrážejí druh magie příznačný pro daný dóm. Stoupenci boha Thovta jsou nositeli lesní magie (druidi), ti, kteří slouží Astarté ovládají ohnivou magii (páni ohně), pro dóm bohyně Tefnut je charakteristická síla, kterou ovládá veškerá skupenství a formy vody (vládci ledu), následovníci Anubise umějí vracet životní sílu (strážci života), ti, kteří uctívají božskou Isis, umějí měnit svou podobu a vyvolávat různé nadpřirozené bytosti na pomoc (vyvolávači) a věrní boha Usireva ovládají obávanou pekelnou magii (vládci démonů). Serafíni, tedy ti nejmenší (1. oddíl) jsou ochránci snů a spánku a ochránci dobra obecně a mají pak v naší hře jednu z nejzásadnější rolí. Jen oni totiž mohou vyřknout zaříkadlo, které jedině může zničit zlého Marduka. Cílem jejich snažení během táborové hry je najít ostatky starého Serafa, který jediný jim může ono pradávné zaříkadlo po svém oživení prozradit. Během dnešní odpolední hry hledali tedy Serafíni jméno starého Serafa na udžarových sloupech. Kněží ostatních dómů se po poledním klidu začali připravovat na soupeření v zítřejší Aréně, nejdříve teoreticky a pak si i zkusili souboje pomocí svých karet, zatím naštěstí jen nanečisto. Ve zbytku odpoledne jsme si pak užili oddílovou činnost, zejména míčové a jiné hry. Na večerním nástupu byli s patřičnou pompou ti nejschopnější pasováni na velekněze. Po nástupu jsme zdobili bílá trička znameními, která nás provázejí již od prvního večera, tedy znameními charakteristickými pro jednotlivé dómy, trička budeme postupně domalovávat a bude tak z nich poznat, jaké hodnosti jsme už ve svém dómu dosáhli. Setmělo se rychle, Serafíni šli spát a na ostatní čekalo táborové divadlo, které mělo navodit atmosféru před další, tentokrát noční, etapou naší celotáborové hry. Marduk sbírá na svou obranu četné spojence, představení bohové tedy vyřkli společné kouzlo, kterým dočasně přičarovali stoupencům svých dómů božskou ruku, a ti svým dotykem pak ničili nové Mardukovi spojence, šlo o variantu oblíbené noční hry Bludičky. Marduk je nyní tedy oslaben, ale vyhráno ještě rozhodně nemáme, zlo se jen tak lehce přeci porazit nedá.

lbh_3_28_7-novy
lbh_3_28_7_1-novy
lbh_3_28_7_2-novy
lbh_3_28_7_3-novy
lbh_3_28_7_4-novy
 

29.7.

Avizovaná horka přišla dnes i do Egypta, což ovšem samozřejmě nikoho nepřekvapilo, kdo by čekal v severní Africe jiné počasí, by byl považován za blázna. Dopoledne jsme opět strávili v dómech pod vedením svých bohů a hráli různé hry. Následovníci boha Usireva a bohyně Astarté natáčeli věštbu egyptské budoucnosti. Božský věštec Ignut, který jimi natočené záběry sestříhal už informoval, že se máme na co těšit. Ke konci poledního klidu vypukla první Aréna, vzali jsme si všechny doposud získané karty a první souboje kněží a některých velekněží z různých dómů mohly konečně vypuknout. Kromě karet k těmto soubojům potřebujeme i „manu“ (magickou sílu), bez které bychom kouzla, nestvůry a artefakty vtělené v kartách nemohli vyvolat a použít. Jednotky „many“ spolu se sladkými a věcnými odměnami získávají členové božských dómů za umístění v jednotlivých etapách naší celotáborové hry. Ve zbytku odpoledne se natáčely zbývající dvě věštby egyptské budoucnosti, a to v režii dómů božské Tefnut a Anubise. Všechny věštby tedy máme úspěšně natočené, už jen sestříhat a upravit a budeme se na spoty vlastního i ostatních dómů moci už brzy společně podívat. Během odpoledne jsme se hlavně kvůli počasí rozhodli zprovoznit v našem táboře novou atrakci, kterou jsme nazvali Sachmetiny vodopády a odezva na sebe nenachala dlouho čekat. Kdo by hádal, že obyčejný zahradní rozprašovač přinese do našeho tábora tolik zábavy, hlavně když se zapojí všichni, od těch nejmenších až po ty nejstarší včetně vedoucích. A ani ti, kteří se během odpoledne stihnuli dojít vykoupat do rybníka touto atrakcí nepohrdli. Zmáčení a svlažení jsme se šli rychle převléct a usušit, abychom stihnuli večeři. Na večerním nástupu byli pasováni první čtyři polobohové a také byla vyhodnocena včerejší večerní etapa. Zvítězili stoupenci bohyně Astarté. Následovníci boha Usireva, kteří byli první v předchozí etapě, byli tentokrát až pátí a mocenské poměry se nám tedy začínají výrazně měnit. Během nástupu jsme si také představili Ruku Stínu, organizaci, která sdružuje ty nejlepší z nejlepších, jedná se o prastaré egyptské společenství, které si vybírá své nové členy z řad těch nejschopnějších stoupenců jednotlivých dómů. Z členství v Ruce Stínu pak plynou mnohé výhody a hlavně se otevírá možnost získat specifické karty, které se budou v následující Aréně určitě hodit. Zatím žádní noví členové přijati nejsou, na to uplynula moc krátká doba, ale už máme kandidáty, tak snad zítra. A protože jsme měli včera noční bojovou hru, musíme už rychle na kutě, abychom načerpali dostatek sil na další dny.

lbh_3_29_7-novy
lbh_3_29_7_1-novy
lbh_3_29_7_2-novy
lbh_3_29_7_3-novy
 

30.7.

Máme tu krásné počasí, horka pokračují. Dopoledne jsme měli oddílovou činnost, při které jsme si užili spoustu legrace. A jen co se sluníčko nad naší bělčickou Saharou vyhouplo o trochu výš, tak jsme vyrazili k rybníku a začali si užívat nilských radovánek. Serafíni, kteří v minulé hře odhalili, že starý Serafa se jmenoval Tachenšepses, pokračovali během dopoledního programu ve své hře tím, že hledali místo, kde jsou jeho ostatky uloženy. A aby ani oni nebyli ochuzeni o zchlazení se před blížícím se parným polednem, tak jim byly na chvilku k dispozici Sachmetiny vodopády. Po poledním klidu nás čekalo divadlo k další etapě naší celotáborové hry. Hned po něm jsme pod vedením svých bohů v jednotlivých dómech vyrazili na etapu. Abychom se opět o kousek přiblížili našemu cíli a Mardukově konci zároveň, tak nám nezbylo než požádat o radu prastaré bratrstvo věštby. Bratři věštci jsou však na dobrou radu skoupí a nikdy nikomu neporadí jen tak, nezbylo nám tedy než přinést jim dar, o který si bez jakéhokoliv ostychu řekli. Už však neprozradili o co konkrétního by měli zájem, jediné vodítko, které jsme dostali k dispozici, bylo, že chtějí něco zajímavého a hodnotného. Tomu dómu, který tento úkol splní, pak dozajista radu poskytnou. Čekala nás hra, která nikdy nezklame, za téměř bezcenný špendlík jsme v nedalekých Bělčicích museli postupnou směnou získat co nejzajímavější věc, kterou bychom pak bratrstvu věnovali. A když jsme se před večeří začali do tábora postupně vracet, tak se bratři věštci ani nestačili divit, jaké všechny dary jsme jim přinesli. Byly to dary jedlé (obří kus kozího sýra, láhev medu) i nejedlé, použitelné (křeslo, starý magnetofon) i nepoužitelné (jedna lyže), zajímavé a nečekané (buben automatické pračky). Už na každodenním večerním nástupu jsme od bratrstva měli zhodnocení toho, který dóm jej svými dary nejvíce uctil a tedy i výsledek této etapy. Tentokrát zvítězil dóm bohyně Tefnut (vládci ledu). Na nástupu bylo také přijato několik prvních členů Ruky stínu, odměnou jim byly speciální karty, které výrazně zvýší jejich šanci na úspěch v zítřejší Aréně. Po nástupu rychle nejstarší oddíl připravil jídelnu na diskotéku a všichni společně jsme se mohli vrhnout do víru tance.

 

31.7.

Počasí jako na objednávku, další den bez mráčku. Během dopoledne jsme pracovali pro své dómy. Každý představený bůh měl pro své uctívače připraveno hned několik her. Malincí Serafíni vytvářeli a vybarvovali velkou mapu, která znázorňuje jejich cestu za ostatky Tachenšepsese. Odpoledne nás čekalo divadlo a každému, kdo čte naše reportáže musí být jasné, že po divadle přišla na řadu další etapa celotáborové hry, tentokrát opravdu náročná. Od bratrů věštců za své dary víme, že abychom zničili zlého Marduka musíme vyřknout jeho pravé jméno. Jednou z nadpřirozených bytostí, která zná jeho skutečné jméno, je Dryáda. Tu však Marduk uvěznil a nechal ji bránit svými vojáky a přisluhovači, kteří ovládají různé druhy magie. Abychom Dryádu vysvobodili, tak jsme museli překonat mnohé překážky a nástrahy, které na nás Marduk připravil. Každý dóm tedy zformoval jednu osvobozující jednotku, která se skládala z velitele organizujícího obranu, zaklínačů, štítonošů a útočníků. Všechny tyto postavy pak měly ve hře zásadní a nezastupitelnou úlohu odpovídající své charakteristice. Zaklínači odvraceli magický útok, štítonoši byli nezranitelní vůči útoku střeleckému a útočníci mohli jako jediní útok vést. I přes několik „zranění“, která způsobily vodní bomby, se nám Dryádu po veškerém vynaloženém úsilí nakonec vysvobodit podařilo a v příštím divadle nám všem prozradí skutečné Mardukovo jméno, čeká nás zásadní zjištění. Na večerním nástupu jsme už tradičně měli připravené vyhodnocení etapy, diplomy a odměny. Ve vysvobozování Dryády z jejího vězení byl nejúspěšnější dóm Astarté. A jakkoliv bylo soupeření dómů do teď vyrovnané, tak se nám Astarté začíná postupně osamostatňovat v pozici vedoucího dómu. Ale čeká nás ještě dlouhá cesta, během které se může dosavadní pořadí určitě změnit. Na nástupu také proběhlo obvyklé pasování a přijímání do Ruky stínu. Večer nás čekala Aréna, v jejíchž jednotlivých soubojích začínají karty Ruky stínu hrát významnou roli. Těšíme se na zítřejší táborový oheň a jdeme rychle spát, abychom byli dostatečně čilí.

lbh_3_31_7-novy
lbh_3_31_7_1-novy
lbh_3_31_7_2-novy
 

1.7.

Jsme v polovičce tábora, nikdo raději ani nechce uvěřit, jak rychle to utíká. Během dopolední oddílové činnosti jsme se připravovali na dnešní odpolední „Egyptský jarmark“ (tradiční a oblíbenou hru Živnosti). Ryska na teploměru povážlivě stoupá, dnes mají přijít rekordní horka. V závěru poledního klidu vypukla v pořadí už třetí Aréna a částečně přesáhla i do odpoledního programu. Hned, jak byly arénní souboje dokončeny, vyrazil 2. až 4. oddíl k rybníku, což bylo vzhledem k počasí naprosto nutné. Pro 1. oddíl jsme měli připravené všem už známé Sachmetiny vodopády a také jednu naprostou novinku, kterou byla Nóvevova lázeň pojmenovaná po egyptském bohu pravodstva. Takže maličcí Serafíni na střídačku dováděli u vodopádů a v bazénku. Zhruba o čtvrté hodině odpolední jsme se všichni shromáždili a královna Monarté vyhlásila začátek Egyptského jarmarku. Každá skupinka dětí měla z dopoledne vymyšlenou a připravenou nějakou živnost, kterou během jarmarku provozovala. Měli jsme tu salón krásy, tetovací salón, věštírnu a mnohé další zajímavé živnosti. Děti dostaly jako základní kapitál svého podnikání nějaké zlaťáky a stříbrňáky a v průběhu svého snažení je měly co nejvíce rozmnožit a zároveň si užít a vyzkoušet živnosti svých kamarádů. Komise složená z egyptských velmožů (vedoucí) pak obešla všechny živnosti a na nástupu jsme tedy mohli vyhodnotit ty nejlepší, kterými byly nemocnice (v režii skupinky malých Serafínek), „kroužení“ a salón pro muže, který byl nakonec i pro ženy. Po večerním tentokrát rychlém nástupu se 4. a 5. oddíl vrhnul pod vedením svých vedoucích na přípravu táborového ohně, který jsme za pomoci vyrobené pochodně zažehli, jakmile byl připraven. Abychom využili toho, že ještě není tma, začali jsme večerní program u táborového ohně předvedením scének, které si každý oddíl na dnešní večer připravil. Na to, jak málo času měly oddíly na jejich přípravu, byly všechny scénky výjimečně povedené a vtipné. Jakmile skončila scénická část večera, zazněly první tóny kytary a už se zpívalo. Jako první náš táborák musel opustit 1. oddíl, ne proto aby šel spát, ale aby vyrazil na noční stezku odvahy, kde se postupně setkal s některými egyptskými bohy, všichni Serafínci byli moc odvážní. Zbývající oddíly ještě asi hodinu zpívali u táboráku a pak museli jít také spát, aby načerpali sílu na zítřejší náročný den i večer, který nám snad nezkazí předvídané špatné počasí.

lbh_3_1_8-novy
lbh_3_1_8_1-novy
lbh_3_1_8_2-novy
lbh_3_1_8_3-novy
lbh_3_1_8_4-novy
lbh_3_1_8_5-novy

2.7.

Na dnešek máme hlášenou rapidní změnu počasí, mají přijít přívalové deště. Během dopolední činnosti jsme hráli hry ve svých dómech. S blížícím se polednem je čím dál větší horko, téměř nesnesitelné, obloha bez mráčku. Že by klid před bouří? Po obědě se konal improvizovaný soud s bohem Re, ve kterém byl (ač bůh) odsouzen za nesnesitelná horka ke zchlazení v Nóvevově lázni. Všichni se dobře pobavili, hlavně pokud šlo o výkon rozsudku a i bůh Re si neplánovanou osvěžující koupel v podstatě užil. Po té nás čekala další Aréna, tedy nové výzvy a nové souboje. Určitý počet vyhraných soubojů je jednou z podmínek povýšení na poloboha, mladšího boha a staršího boha, všichni se tedy v Aréně snaží, aby jim povýšení neuteklo. Jen co jsme s arénními souboji skončili vypravili jsme se k rybníku, ta úmorná vedra už nešlo vydržet. Náš pobyt u vody jsme však museli zkrátit kvůli blížícím se mračnům. Ve zbývající části odpoledne jsme plnili úkoly bohů, které byly vymyšleny zvlášť pro nejmladší, mladší a nejstarší děti. Je večer a my jsme měli v plánu večerní etapu naší hry, zatím stále neprší, ale ochlazení a zamračená obloha hlásí, že déšť na sebe nenechá dlouho čekat, a protože nechceme riskovat pobyt dětí v lese, tak jsme nuceni etapu zrušit. Vymyslíme náhradní na jindy. Děti nás na nástupu svým skandováním přemluvily, abychom jako náhradní program zařadili alespoň krátkou diskotéku. Jakmile tedy nejstarší oddíl připravil jídelnu mohli jsme začít tancovat. Spolu se začátkem diskotéky se spustil i déšť, pršelo vydatně a přes hodinu. S napětím očekáváme jak bude zítra, snad nám počasí nezhatí plánovaný program.

3.7.

Dnešek byl tak trochu ve znamení obav z toho, jak počasí naváže na včerejší večer. Nakonec byly tyto obavy zbytečné, pršet začalo až v noci. Během dopoledního programu jsme pracovali v dómech pro bohy a měli tak jednu z posledních možností, jak získat od svého boha zajímavé karty do Arény a zároveň si vysloužit posun v hierarchii dómu. V odpoledním divadle jsme se od Dryády dozvěděli první část Mardukova skutečného jména, která zní Drymnor a zároveň jsme zjistili, že druhou část jeho jména zná jen matrikář, který psal Knihu jmen. Ten však setrvává ve strašlivém prokletí, kterého ho budeme muset zbavit, chceme-li druhou část Mardukova jména odhalit. Tuto kletbu lze zlomit jen tak, že se v našem městě postaví původní chrámy, které zde kdysi stávaly a obnoví se tím dřívější duchovní harmonie. Každý dóm bude muset postavit jeden. Čekala nás další (náhradní za zrušenou včerejší večerní) etapa naší celotáborové hry, která byla ve své podstatě obdobou známé hry Města. Na večerním nástupu jsme už měli hotové vyhodnocení. Tentokrát se na prvním místě shodně umístily dómy boha Thovta a bohyně Tefnut. Také jsme v průběhu nástupu zvládli obvyklé přijímání do Ruky stínu. V rámci večerního programu proběhla plánovaná oddílová činnost a všichni šli brzy spát, protože nás čeká celodenní výlet a o půl hodiny dřívější budíček, tak ať jsme zítra čilí.

4.7.

Táborový budíček už v 7:30, nikomu se z postelí moc nechtělo, ale zvládli jsme to v pohodě. Hned po snídani jsme s balíčky vyrazili na celodenní výlet, který byl tentokrát organizačně trochu náročnější. Byli jsme rozděleni na dvě, respektive na tři skupiny. První skupinu tvořily děti průřezově 1. – 5. oddílem, které měly zaplacený aquapark a vyrazily autobusem do Příbrami. Volná místa v autobusu pak doplnila druhá skupina složená z těch dětí 1. – 3. oddílu, které aquapark zaplacený neměly. Třetí skupina se sestávala z dětí 4. – 5. oddílu, které také aquapark neměly a vyrazily tedy po vlastní ose nikoliv do Příbrami, ale do Blatné. První a druhou skupinu vysadil autobus u Hornického muzea, kde jsme navštívili podzemní štoly a projely se hornickým vláčkem. Pak nás čekal přesun do centra na Masarykovo náměstí, kde ti starší měli rozchod a ti mladší se šli projít městem se svými vedoucími a navštívili i nějaký ten obchůdek s hračkami a sladkostmi. Po rozchodu jsme se sešli opět v centru a rozdělili se na ty, kteří půjdou do aquaparku a na ty, kteří tam nepůjdou. První skupina pak vyrazila vstříc vodním hrátkám a druhá se šla projít na nejznámější místní poutní místo, na Svatou horu. Obě skupiny se pak sešly na parkovišti u aquaparku a společně vyrazily zpět autobusem do tábora. Třetí skupina vyrazila na objevný výlet trasou podél závišínského potoka až do Blatné, která je od našeho tábora vzdálená vzdušnou čarou asi 10 kilometrů. Předpověď počasí sice nevěštila nic dobrého, ale protože ráno nespadla ani kapka, vyrazili jsme tedy vstříc dobrodružství. První zajímavost na cestě z Bělčic byla malebná víska Závišín s vodníkem na kraji rybníka. Stádo koz, ovcí a pak i hejno slepic, dávalo tušit že náš výlet bude hlavně „faunologický“. Další zastávkou byly sejpy, což jsou unikátní haldy kolem potoka, kde se rýžovalo zlato už v mladší době bronzové. Ovšem dost bylo učení, teď to chtělo akci a byl vytyčen nový cíl – dobýt kótu 101, což byl jeden nevelký kopec hnedka u cesty. Vyškrábat se nahoru nám dalo zabrat a chvílemi se muselo i po čtyrech – a tak jsme výstup nahoře zakončili oslavným pokřikem. Dál jsme již pokračovali podle azimutu, přes bujné křoví, mýtiny, potůčky až k tajuplným mohylám na druhém kopci. Poslední kopec ukrýval těsně pod vrcholem zatopený, žabincem zaplněný, lom, kde tak na devadesát procent bydlel Rákosníček. Další cesta do Blatné by už nebyla tak zajímavá, nebýt kravína hned pod kopcem, kde nás hned ochotný ošetřovatel provedl – a viděli jsme i malá telátka, kde každé mělo vlastní boudičku s výběhem – což vypadalo skoro jako další dětský tábor. V Blatné byl pak rozchod, aby si každý mohl nakoupit podle svých přání. Před cestou na nádraží jsme pak ještě v zámecké zahradě krmili daňky zbytky jablek ze svačiny a pak už jen tři stanice motoráčkem a byli jsme zpátky v Bělčicích. Ten poslední kousek cesty do tábora byl už pro vedoucí na hranici sil, ale děti měly stále elánu na rozdávání, takže když jsme vcházeli do tábora, slavnostně zpívali a skákali, tak na nás vůbec nebylo poznat že máme v nohách skoro 17 kilometrů. Večer nás v táboře už všechny společně čekalo promítání egyptských věšteb, které natočil každý dóm. Všechny oplývaly originalitou a byly neuvěřitelně vtipné. Jako vítěznou vybrala porota věštbu malých Serafínků. Divácky nejúspěšnější byla věštba natočená dómem bohyně Tefnut. Jdeme rychle spát, jsme totiž všichni po dnešku pěkně unavení.

7.7

Dopoledne si balíme kufříky, naobjedváme se a pojedeme po krásných 14 dnech domů…

A JSME DOMA… Doufáme, že jste si těch 14 dní užili stejně jako my. Děkujeme všem dětem za nadšení, s nímž si užívaly program, který jsme pro ně během posledního roku připravili. Velké poděkování patří i všem rodičům, a to za důvěru, se kterou nám svěřili své dětičky. Doufáme, že se s vámi všemi sejdeme příští rok a s některými třeba už letos na našich dalších turnusech či zimních táborech. Vaši vedoucí.

Ŕíkají o nás

„Díky vedoucím ZT Krkonoše 1–5. Byl to první tábor, ze kterého syn každý den nevolal domů. Byl programem nadšený. Děkujeme.“

Táborská, ZT ČR Praha 1–5