';

Reportáž - Zimní tábor v Alpách - Praha 6-10

Reportáž ze Zimního tábora v Alpách Prahy 6 až 10 v roce 2014. Budeme se snažit, podle možností připojení, dávat sem aktuální informace o dění na našem zimním táboře a nějaké fotečky.

Pro rodiče: Prosím sledujte tuto reportáž v pátek večer. Kdyby se náš autobus někde zasekl v zácpě, budeme vás takto informovat. Děkujeme.

den-3-nahled

 

Středa. Dnešní den máme naplánován jako odpočinkovější. Záměrně nepíši odpočinkový, neboť lyžování jsme se ani dnes rozhodně nevzdali! Dětem je za dopolední lyžování nabídnuta alternativa pěšího výletu po okolí. Přihlásí se čtyři unavenější a vyráží na krásný výlet kolem horského jezera a dál kam je oči povedou s cílem penzionu pod sjezdovkou, ve kterém denně obědváme. Ostatní děti vyráží spolu s instruktory na svahy Hinterstodenu. Ovšem i lyžování je pojato mírněji než jiné dny. Nejprve chvíli jezdíme na naší oblíbené kotvě a poté vyjíždíme všemi možnými lanovkami až na nejvyšší bod celého střediska, který se nachází ve výšce 2000m nad mořem. Zde Petr prodlužuje včerejší fotosoutěž. Nově snímky tedy vznikají i na této úchvatné vyhlídce. V čase oběda se v penzionu setkáváme s pěší skupinkou, která si po jídle také obouvá lyže a vyráží se s námi ještě projíždět. Odpolední lyžování je odpočinkově o hodinu zkráceno a my se do té doby věnujeme výuce carvingového lyžování. Dětem tento styl naprosto učaroval a všichni se to chtějí naučit. V tom jim jako instruktoři ochotně pomáháme, užíváme si spolu spousty zábavy a oslavujeme jejich nové pokroky. Večer na naší chatě pak probíhá v rytmu zábavného vědomostního kvízu, ve kterém se děti předhánějí, kdo toho kolik zná a ví. Příjemně unaveni se ukládáme ke spánku a těšíme se z dobré předpovědi počasí na zítřejší den. Podle původních informací jsme čekali zataženo, ne-li déšť, zatímco dnešní předpověď přímo ze sjezdovky ukazuje jen samé sluníčko.

Úterý, den výletu. Odjíždíme jako každé ráno v plné polní (lyžařské). Dnes nebudeme lyžovat v Hinterstoderu, ale v asi 40km vzdáleném „špitále“. Středisko je to sice o něco menší než naše současné, avšak zdejší malebné výhledy a naprosto žádné fronty tento handicap rovnocenně vyvažují. Našeho hlavního vedoucího Petra zdejší prostředí uchvátí natolik, že okamžitě vyhlašuje fotosoutěž o nejlepší fotku z celého dne lyžování. Fotit je tedy opravdu co! Děti na každém kopci zastavují a fotí krajinu i své kamarády. Po obědě, který jsme spořádali rozvalení v lehátkách na krásné slunečné terase před jednou z horských chat, nastává čas na očekávané závody. Vyjedeme nahoru nad sjezdovku, kde je již připraven slalom. Záhy zjišťujeme, že místní automatické zařízení na měření času nefunguje. Nevadí. Jako za starých časů. Petr se stopkami na cílové čáře, Michal se zdatně ujímá funkce startéra na půli cesty dolů a já nahoře řadím a vypouštím naše závodníky na trasu. I přes to, že se za dopoledne kolem tyčí už utvořilo trošku koryto, zvládají děti jízdu na výbornou. Všichni zdárně dorazí do cíle. Zbytek odpoledne věnujeme lyžování. Večer po dlouhém výletě a náročném závodě si uděláme klidnější ve formě deskových her, které děti nadšeně hrají. Samozřejmě nechybí ani vyhlášení výsledků závodu. Úspěšným závodníkům rozdáváme medailové ale i bramborové diplomy a sladké odměny. Nejlepším slalomářem z kluků se stal Daniel Krupka a nejrychlejší dívčí závodnicí je suverénně Zuzka Synáčková.

V pondělí vesele skáčeme z postýlek a po snídani ujíždíme brázdit sjezdovky Hinterstoderu. Sluníčko svítí, obloha se modrá a sněhu je také dost. Celý den si užíváme areál i počasí. Spolu s instruktory pilně cvičíme oblouky a zlepšujeme jízdní styl. Zkušebně jsme si projeli i místní slalom, abychom trochu natrénovali na zítřejší slalomový závod. Krásně vylyžování se vracíme na chalupu. Po večeři se odebereme do zdejší tělocvičny, která asi jako jediná místnost v celé budově má šanci vydržet naše řádění. Hrajeme spoustu her při světle i ve tmě – což náš obzvlášť baví – musíme zde dobře spolupracovat v týmech a spolehnout se jeden na druhého. Po dovádění rychle do postelí pořádně se vyspat na zítřejší výlet do vzdálenějšího střediska a následný slalomový závod.

den-1-nahled Je neděle brzy ráno a vyjíždíme z Prahy. První, co mě na skupině těchto dětí ohromilo, je to hrobové ticho sálající z levé (naší) strany autobusu po celou cestu do Rakouska. Výborně. Alespoň ještě pár hodin budou hlasivky vedoucích, sjednávající pořádek, ušetřeny nadměrné činnosti. Nezvyklé ticho přisuzuji dnešnímu brzkému vstávání a následnému autobusovému poklimbávání. A jasně – děti se mezi sebou ještě neznají. První seznamování probíhá samovolně již při vzájemné pomoci s vyndáváním lyží z autobusu a nazouváním přezkáčů. Sjezdovky v Hinterstodenu nás vítají nádherným horským sluníčkem a azurově modrou oblohou. Děti mají nejprve trochu času na rozježdění, poté je my instruktoři rozdělujeme do družstev podle jejich lyžařských dovedností. Zbytek odpoledne se družstva prohání po svazích a objevují možnosti areálu. Večer se jejich seznamování ujímáme organizovaně. Prostřednictvím spousty zábavných seznamovacích her si děti hned na začátku tábora zapamatují jména ostatních spolutáborníků, společně si hrají a smějí se, až se už úplně useznamovaní vydáváme na kutě.

den-2-nahled den-3-nahled

 

Další dni již vstáváme čerstvě odpočatí. Venku nás zatím pokaždé (ťuk ťuk ťuk!) čeká sluníčko, 100% azuro a krásně upravené sjezdovky. Tak ať nám to sviští!

jsme Veselí lyžaři, Velcí jedlíci a Výborní kamarádi !

Ŕíkají o nás

„Díky vedoucím ZT Krkonoše 1–5. Byl to první tábor, ze kterého syn každý den nevolal domů. Byl programem nadšený. Děkujeme.“

Táborská, ZT ČR Praha 1–5